pondělí 25. června 2018

Boot camp triatlon na Malé Straně

4:40 budíček. 5:00 odjezd na kole do centra. 5:30 příjezd na Malou Stranu. 6:15 se leze do Čertovky a už to začíná. Triatlon Boot campu Hanky Dvorské.

Když udělat něco trhlého, tak aspoň v centru města. A proč ne rovnou pod Karlovým mostem před zraky turistů, kteří si přivstali na ranní procházku. Podobné myšlenky šly Kamčinou hlavou, když se hlásila na Malostranský triatlon v režii sympatické kaskadérky, cvičitelky a běžkyně Hanky Dvorské.
Na čele plavcochodců; letošní nízké průtoky vody mají i své výhody
Šílenost násobil fakt, že dotyčné ráno bylo jedno z nejchladnějších za poslední dva měsíce. Vlézt do Čertovky bez neoprenu vyžadovalo nemalou odvahu; naštěstí vody nebylo mnoho a tak se parodie na plavání mohla střídat s během ve vodě těsně nad pás (not-so-deep water training).
Následovalo kolo až k obrátce u Libeňského mostu, kde Kamče čelo mužského závodu nenávratně zmizelo a odsud rychlý návrat nazpět na Malou Stranu. Poslední laskominkou byl výběh na Petřín, kde byla konečně šance trošku se zahřát a doběhnou si pro bezpečné vítězství mezi ženami.
Všichni na Petřín!
Kamča si při této šílenosti zavzpomínala na své krátké triatlonové mládí a tím o trochu omládla. Asi jako Hanka Dvorská, která na sobě podobné elixíry mládí aplikuje pravidelně a - věřte nebo ne - nevypadá vůbec na to, že je o dalších více než 20 let zkušenější. Pro fajnšmekry ještě kompletní obrazárna.

čtvrtek 21. června 2018

Klacky Open alias Paroží Open

Moje drahá polovička se zúčastnila firemních štafet v rámci Klacky Open. Ve hvězdné sestavě s Honzou Šedivým, Jakubem Škodou a Lenkou Mechlovou si vyběhla cennou trofej. Letos nestartovala silná štafeta Mapy.cz, tudíž vítězství bylo o parník.
Není divu, že pánská část týmu o trofej nestojí - kdo by si chtěl domů odnést parohy?

středa 30. května 2018

Bratři v triku

Včerejší trénink byla ukázka vyladěného módního stylu, vzpomínka na MS v běhu do vrchu 2017 v italské Promeně a zároveň připomenutí bronzu českého ženského týmu, na které se podílela i moje drahá polovička.
Kamča díky svým výhrám obléká celou naši rozvětvenou rodinu

pátek 18. května 2018

Děti, namalujte, co vaše maminka dělá nejradši

Nebylo vskutku těžké najít Kamču mezi obrázky ostatních maminek

pátek 4. května 2018

Fantastická cenotvorba Českých drah

Představte se, že chcete jet z Veselí nad Lužnicí do Prahy. Cena je 188 Kč. Když pojedete z Kardašovy Řečice přes Veselí do Prahy, zaplatíte 207 Kč. Potud to dává smysl.
  • Co takhle ale vyjet už z Jindřichova Hradce a jet přes Kardašovu Řečici a Veselí do Prahy? Pak platíte - a to není překlep - pouhých 145 Kč. A v pátek a sobotu dokonce jen 139 Kč.
  • Pro cestovatele z jihu je také možnost vyjet už z Českých Budějovic a pokračovat přes Veselí. A hle, namísto původních 188 Kč platíte 159 Kč.
Zajímavé je i to, jak jsou nastavené ceny za dodatečné kilometry:
  • Z Veselí jedete 7km do Soběslavi a platíte o 10 Kč méně (178 Kč).
  • Pak jedete 13km do Plané nad Lužnicí a ušetříte 17 Kč (161 Kč).
  • Ujedete dalších 7 km do Tábora a místo toho, abyste ušetřili 10 Kč, tak platíte o 42 Kč méně (119 Kč).
Další krok bude, až České dráhy začnou stanovovat individuální ceny podle chování na (a)sociálních sítích.

čtvrtek 3. května 2018

Tak děti, kam s vámi?

Letošní výsledky přijímacích řízení na osmiletá gymnázia naznačují, že evropské fondy by se možná neměly posílat do regionů, ale spíše do Prahy na výstavbu gymnázií a zaplacení kvalitních učitelů. První sloupec uvádí průměrné body z ČJ+M testů posledních dvou přijatých, další udávají, jak velký je převis zájmu.

Škola Přijetí Přijatí ZájemciUspokojeno
Jana Keplera, P6 89,5 31 227 14%
Nad Alejí, P6 80 61 638 10%
Jana Nerudy, P1 81 58 481 12%
Nad Štolou, P7 76 59 391 15%
U Balvanu, Jablonec 71,5 59 128 46%
Antona Randy, Jablonec 63,5 29 134 22%
Tanvald 53 29 59 49%
Chotěboř 50,5 53 98 54%

Zajímavé také je, že u některých regionálních gymnázií se člověk nedozví výsledek vůbec (Jindřichův Hradec) anebo jen v součtu s ostatními kritérii (Telč - ještě v pátek byly detailní výsledky ještě k dispozici, nyní jsou už jen agregátní výsledky). Že by nebylo čím se chlubit?

středa 2. května 2018

Broďácká kontrola

Do roka a do měsíce tu budete zpět! Tak loni hřměl hlas Jana Žižky na mapě Žižkova studánka. A vskutku, uplynul rok a 27 dní a opět se nacházíme v Lučici, kde Havlíčkův Brod pořádá opět oblastní závod, opět na malebném fotbalovém hřišti a opět s výhledy na zříceninu hradu v Lipnici. K dokonalosti chybí jen Žbirkovy tanečnice z Lučice.

Dokonalé deja vu ilustrují i tratě, které si jsou velmi podobné koncepcí, délkou (rozdíl 80m na 12km) a převýšením (rozdíl 70m). Letos ale byly o něco více hustníkové, což kromě bolavého kotníčku a slabší formičky vysvětluje můj o 7 minut horší čas. Kamče se také podařila minela a doběhla "až" druhá. Naštěstí na výsledky máme Majdu, která v tandemu s mapujícm Marečkem doběhli v nabitém HDR na třetím místě!

Hustníkové pasáže mi při závodě evokovaly terminus technikus "broďácká kontrola", který by už konečně někdo kredibilní měl zavést do Wikipedie. Pro neznalé, broďácká kontrola jest zašitý lampión strčený ideálně mezi smrčky, ideálně v díře a v hustníku. Povinností pořadatele je umístit během závodu v hlavních kategoriích minimálně jednu, nejlépe ale i několik broďáckých kontrol. 

Pojem broďácká kontrola vznikl už někdy koncem 90. let. Osobně bych jeho vznik datoval někdy do let 1995-1996 na mapu Ronovec. Pamatuji si na následující okraj oplocenky, který byl sice nabíledni, samotný lampion ale byl skrytý v hustníčku důkladněji než by to svedl David Copperfield.  
Že by právě zde byl počat termín broďácká kontrola?
Letos bych identifikoval dvě takové kontroly, zákeřnou kupku v hustníku u potoka (K10) a rozpitou hranici porostů ve šlehajících doubcích (K21). Nicméně nemůžou se srovnávat např. s legendárním závodem na Orlovech, kde broďáckou kontrolu v hustníčku hledaly i skupinky čítající desítku závodníků.

Termín neberu nijak hanlivě - je to zkrátka kolorit, který k oblastnímu závodu patří a člověk se na něj každý rok tak trochu těší a počítá s ním. Koneckonců přiznávám, že jednou se mi také podařilo broďáckou kontrolu postavit.

pondělí 23. dubna 2018

Když něco končí, něco jiného začíná

Horkou novinkou v letošním běžeckém kalendáři byl Hruboskalský půlmaraton v režii Honzy Mrázka a Romana Skalského. Horký o to víc, že připadnul na letošní horké dubnové počasí.

Jak už to s traily bývá, na startu bylo plno orienťáků, i když mohlo by jich být více, kdyby prostor nebyl embargovaný kvůli podzimnímu Světovému poháru. Navíc ochranáři si toto superatraktivní místo hlídají jako oko v hlavě a proto se trať vine převážně údolími bez přímého kontaktu s pískovcem. Člověk si pak nemůže odpustit myšlenku, proč běhat po cestách, které např. během Pěkných prázdnin na Skaláčku nanejvýš překříží tam a zpět.
Konečně pěkný trail!
Horký závod se běžel poměrně svižně a čas 92:37 nejlepší ženy - Pavly Schorné - je vzhledem k převýšení přes 500 m úctyhodný. Kamča měla odstup jen dvě minuty, daný záměrně opatrným startem a pak i maličkou krizičkou v průběhu trati. Dvanáctá v absolutním pořadí, takže super výkon.
Rovnoprávnost především aneb soudek i pro ženy
Pro děti byla atmosféra ryze prázdninová - došlo na krmení koníků Jonáše a Ramba, stavění vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros v písku, koupání ve (trochu smrdutém) rybníku a hry na pirátské lodi.

Naopak nedělní závod byl čistý pohled do minulosti. Konkrétně šlo o Chotěbořsko, pro moji generaci kultovní silniční závod na 10 mil, kde člověk zažil nejednu krizi (zejména v závěrečném stoupání v serpentinách) a propotil nejedno tričko. Při letošním 40. ročníku se dokonce trať přeznačila tak, že fakticky vedla okolo mého rodiště.

Ale zamáčkněme nostalgickou slzu. Již po startu bylo zřejmé, že si pro solozávod běží solokapr Leoš Pelouch. Za ním se vydala Kamča. S bratrem nám to nedalo a z hecu jsme si s ní zkusili  závěrečné serpentiny. Dopadlo to dle očekávání - nahoře jsme málem vyplivli plíce a čas 6:11 byl o minutu pomalejší než v mých nejlepších časech... Kamča mne pak ale odměnila tím, že mi v tombole vyhrála kultovní poživatinu s názvem Chotěboř.

pondělí 2. dubna 2018

Ačkoli drobná paralela by tu byla

Předpovídat aprílové počasí je jako sázet na kurz bitcoinu. Letošní počasí při Pražských Velikonocích ale ukázalo, že zkrátka stačí vzít loňský rok přes kopírák - ráno vtíravá zima, celý den ostrý západní vítr a nakonec, aby se neřeklo, troška slibného sluníčka do profoukaných tváří.

Drobných paralel s loňskem bylo nakonec o něco více: stejný prostor pro E1, stejný prostor pro E2+E3, stejná shromaždiště a stejně jako loni pro nás byl útočištěm stan z Jindřichova Hradce. Jen děti závod pojaly rozdílně - Mareček doma polykal antibiotika, Majda solidárně se svým bratrem zevlovala, Alička na závodech byla v roli osazenstva Kotlíkového soustředění. Tudíž zatímco Kamča jela sbírat první místa, já pykal v domácím vězení.
Královský postup v E3 pro dámskou elitu: existuje rozumná varianta zprava nebo středem?
Prostor u Pustého kamenu (nedaleko Jestřebí) se letos rozšířil o jižní část, která nabídla typické Kokořínsko - proužky prudkých údolí s velkými skalnatými bloky, seshora ohraničených osetými poli. Zajímavé je, že královský postup v dámské elitě (letos E3, Kamča 17:09) byl letos velmi podobný loňsku, pouze se začínalo mnohem více na JZ a kontrola byla přímo nahoře. Zda byla realistická i jiná než levá varianta, která byla optimální loni, nechávám na úvaze čtenáře.

Zlato a brambora pro CTB
Kamča se letos snažila a i když její výkon (zejména v E1) nebyl bezchybný, porazila veškerou skandinávskou konkurenci, včetně Beaty Falk (která má z juniorského MS v roce 2010 tři medaile). Stejně jako loni vyhrála nejenom celkově, ale i všechny jednotlivé etapy. Holt Kamčina "stará dobrá hra" ještě není "okoukaná"...

neděle 1. dubna 2018

Dialog disgrafiků

Náš Mareček G. díky spálové angíně nemohl na vícedenní závody v Kokořínsku. A tak se svým kamarádem Marečkem Š., který se mimochodem narodil ve stejný den,  komunikoval pomocí psané korespondence, kterou Kamča převážela mezi shromaždištěm a domovem. A je to čtení, které dojímá. 

Viz poslední vzkaz, který dostal na přeložené a slepené samolepce:

AHOJ, MARKU, 
DĚKUJITI,ZÁ
TVUJ PAPÍREK
PŘEJUTI.ABYSE-
SUZDRAVIL.ŠK-
ODA JETUJ ON-
ÁŠ POSTAVILI,
SME BUNKR
ŠKODA-ŽETU

neděle 25. března 2018

Ťuky, ťuky, ťuk

Trochu jsme ještě zmrzlí, trochu zlenivělí, ale závody se neptají a už ťukají na dveře.

Díky sponzorství od Mizuna Kamča letos netradičně odstartovala své běžecké jaro na silniční desítce v Pečkách. V kategorii 35-44 byla s časem 37:53 nakonec druhá, ale je faktem, že o kategorii starší byla Kamínková ještě o celé dvě minuty lepší. O další dvě minuty lépe, s časem 33:51, dle očekávání tvrdila muziku Eva Vrabcová-Nývltová.
Mamky, které se na závodech spolu obvykle nepotkají
O dva týdny později v Průhonickém parku  šlo o vzpomínku na loňský souboj mezi bavlnou, režnou nití a dederonem. Letos ale atletky na tomto parkovém závodě absentovaly a tak si pro vítězství - bez jakékoli diskuse - doběhla Pavla Schorná, která sem přijela až od rakouských hranic. Kamča za ní následovala na bezpečném druhém místě.

Následující den jsme vyrazili na Jarní pohár, při kterém stejně jako loni elita běžela z hromadného startu. V tomto prostoru se běželo po 14 letech a pravdou je, že si na ten předchozí závod docela dobře vzpomínám; bylo to neuvěřitelně rychlé. Otevírák orienťácké sezóny si užila Majda v HDR (skvěle běžela v dresu SK Králíčkov), Alička při své premiéře v D12 a samozřejmě i Kamča, která v motýlcích na dohledávkách něco nechala a nakonec si zaslouženě doběhla pro 3. místo.
Mládí se hlásí o slovo
Zkusil jsem trať dámské elity a nakonec tato část lesa byla o maličko zelenější a prorostlejší, než jsem očekával. Můj čas by mi vysloužil jen pět dámských skalpů (10. místo), což skutečně není nic světaborného, ale alespoň vím, že mám letos co dělat.

neděle 18. března 2018

Já v uhlí, Alička v Písku

Trenéři z Kotlářky připravili pro kotlářskou skupinku ve věku HD12 minulý víkend parádní soustředění v Písku. Utužení party začalo hned s odjezdem vlaku a pokračovalo společnými tréninky, hrami, cvičením a zábavou. Ze soustředění nezbyly jen fotky, ale díky hodinkám s GPS i detailní záznamy z tréninků. Děti přijely nadšené... a taky parádně unavené. Kotlářce díky!
Začátek zostra jako ve Skandinávii - hned první trénink je noční (foto: DKP)
Jarní paprsky si říkaly o to, pořádně se rozeběhnout (foto: DKP)
Děti hrály všelijaké netradiční hry (foto: DKP)
... ale samozřejmě hlavní byly lampiony! (foto: DKP)

čtvrtek 22. února 2018

Ve stínu olympiády

I Ledecká holt nějak musela začínat
Když skluz, tak s úsměvem

pondělí 29. ledna 2018

O cestě a oběti

Kamča poskytla rozhovor serveru SvětBěhu.cz. Zda se povedl, posuďte sami.
Docela jsem si zaeditoval, a to nejen odpovědi, ale i otázky...

středa 10. ledna 2018

Dealer's Choice: Kdo rozdává, rozhodne

Nebývá zvykem psát o zážitcích měsích starých. Ale dojmy z Dejvického divadla hned tak nevyprchají, zejména když jsou postavené na vyladěné souhře mužské části ansámblu.

V Dealer's Choice se představuje celá pánská špička divadla: Trojan, Novotný, Plesl, Myšička, Neužil, Čermák. Každý je skvěle sžitý se svojí rolí a docela dlouho jsem přemýšlel, zda by se vůbec mohli přehodit. Plesl a Neužil - ano, oba hrají mladíky, ale charakterně a emočně úplně odlišné. David Novotný jako otec je opět úžasným a určitě bych podepsal, že on "hraje jako když dýchá". Trojan si užívá svoji docela osvědčenou roli cizince, vtipná je role Myšičky, který je rozverný slovní sukničkář, což krásně kontrastuje s jeho rolí Theodora ze Čtvrté hvězdy, kde naopak tráví veškerý čas hraním mahjongu.
Ash z Vašeho cashe udělá ash
Hru pěkně shrnuje citát Václava Neužila, který za svoji roli získal Cenu Thálie 2011: „Líbí se mi ta britská bystrost, konverzační schopnost tyto věci podávat tak nějak, jako by lidé byli v klidu, přitom vevnitř to strašně tepe.“

pondělí 8. ledna 2018

Sentimentu záchvat

Letošní Hustníkovo zakončení bylo určeno nám náplavám, které se každý rok vracíme do rodné Chotěboře na Hustníkovo zakončení, k čemuž Vánoce slouží jako perfektní záminka.

Stejně jako loni probíhalo zakončení ve významném kulturním kontextu. Letos nešlo o kinematografii, nýbrž o populární hudbu. Jak jinak si totiž vysvětlit název mapy "Sentimentu záchvat" než jako lyriku skupiny J.A.R.?

Chci zas vidět svou babku a dědka
a plechovej hrnek z kterýho pili
a Marunu a svýho tátu
tenkrát když ještě žili

Chci zas bejt s nima jak v minulejch letech
Chci zas bejt malej a pomalu letět
nad nima
nad náma
Miluju minulost, nemám jí dost

Mapa slibovala kupu sentimentu, což se podařilo vrchovatě. Protože závodit na úzkém proužku mezi silnicí a vlečkou na Bílek byl, je a alespoň pro mne vždycky bude skvostný zážitek. A to ať už probíhal v roce 1995, kdy jsme se jako dorostenci motali v čerstvém hustníku a kdy byl proužek poprvé (a naposledy) zmapovaný. Anebo letos, kdy hustníček vyrostl, aby odkryl bažinaté údolíčko s hrázkami v plné nahotě. Jára Hustník nám zkrátka nabídl krátký výlet do malinké Skandinávie kousek od pivovaru.

1:7777, toť měřítko! (zde pouze výřez mapy)

Navzdory osvědčenému hromadnému startu se startovní pole hned na úvod pěkně rozdělilo. Volba při scorelaufu nebyla úplně samozřejmá, nabízelo se hned několik variant a i několik mikrovoleb. Fotokontrola byla jednoznačná, i když mnozí (jako třeba já) si fotku prohlídli až v půlce trati, aby zjistili, že kolem ní vlastně už běželi a že si to tak budou muset zopakovat. Kontroly kolem Kacířů byly na úžasných místech, kam dosud v životě moje orientka nevkročila.
Gregoři rulez!
Pódium nakonec patřilo našemu klanu - moje drahá polovička nás všechny předčila hned o několikera prsa (37:22), i když se přitom málem utopila v prohlubni na K60, která byla zákeřně zasypána listím. Poté jsem doběhl já (44:26) a za mnou můj bratr, kterému jsem tak těsně (45:46) vrátil loňský debakl. Hned 11 závodníků zvládlo sebrat všechny kontroly, poslední z nich odvážný synovec Jáchym. Alička s Julčou zvládly 7 kontrol a užily si to. Gregoři rulez!

Závod jinak probíhal v naprosté internetové tmě, aby se o něm náhodou nedozvěděl server O-news; ani výsledky nikde nejsou, aby je náhodou nemohly komentovat nějaké nezvané osobnosti. Takže aspoň s odstupem zveřejňuji fotečky. Koneckonců letos by se protest dal podat nanejvýš proti příliš horlivé revizi, která mohla snížit hladinu sentimentu. I když je fakt, že velká část mladších závodníků by asi úplně neocenila, že závodí na mapě starší než jsou oni sami.

neděle 7. ledna 2018

Chřipka znovu 2018

O víkendu jsme se s dětmi bavili o korunovačních klenotech a řešili jsme, kdo k nim má klíče. Dnes se Majda vrátila nadšená z prohlídky Národního divadla. Prosím nedopusťte, aby naše klenoty chytly chřipku.
Vypadá to jako laciný fór, ale bohužel to není fór.