Pokud je nějaká krize za dveřmi, není to krize finanční, obchodní, bezpečnostní, krize veřejných financí ani krize technologická, nýbrž krize demografická.
Nejlepším důkazem budiž Události na ČT, které šot o legendární Velké Kunratické letos pojaly jako reportáž z abiturientského srazu po 50 letech. Na rozdíl od loňska nepadlo ani slovo o vítězích; v době pokrizové totiž není důležité vyhrát, ale dožít se.
Kdo dožije, nejenže má rezervaci na číslo, ale hlavně má start zdarma (foto: VK) |
I cenám pro nejlepší na Velké Kunratické letos dominovaly produkty, které dává Ježíšek prarodičům, když má bolehlav a neví, co by po těch letech vymyslel: prostředky na bolavé klouby, extra silné dávky vitamínů a pak i spoustu slev (protože, jak víme, naši důchodci slevy milují). Ale cen byla řada a tak bez nadsázky díky za ně.
Bez ohledu na tikající demografickou krizi důležité budiž samotné závody. Na nové ženské trati (platné od roku 2016) se ukázalo, že Adéla Stránská je ve skvělé formě - oplatila Kamče loňskou porážku a vylepšila Kamčin traťový rekord. Kamča byla těsně druhá a za toto umístění mezi mladými gazelami je určitě ráda.
Tričko Mizuno, trenky Mizuno, krosové boty Mizuno, ale čelenka ukazuje, kde Kamče bije srdíčko (i když bije vzhůru nohama) |
Na trati přes Hrádek se zase předvedla Pavla Schorná, která stejně jako loni běžela těsně kolem 14 minut. Kamča byla na prvním mezičasu výrazně pomalejší (+ 24 vteřin), posléze stahovala, ale jen na 14:15 (+14 vteřin). Opět druhé místo, opět zaslouženě.
Na trati je mimochodem zajímavé sledovat, jak nyní převažují hobíci na úkor běžců; pro ilustraci jsem vzal mužský čas na konci první třetiny výsledků - v roce 1998 byl 16:42, nyní jsme na 17:34; na druhé straně dnes běhá celkově více lidí, což samozřejmě posouvá tvar distribuce k horším umístěním. Z Velké Kunratické se zkrátka stává populární závod pro hobíky, podobně jako z jiných závodů.
Vzhledem k minimu tréninku jsou Kamčina podiová umístění stále výborná. Navíc Kamča se stále udržuje nad úrovní mého 20 let starého času z roku 1998 (14:16,9). Ale až na něj přestane stačit, přijde moje spravedlivá chvíle - a pak se na závodění v naší rodině zaslouženě vrhnu já.