Numerologicky i nenumerologicky vrcholný kros sezóny

Někdo v listopadu na kamna vleze. Jiný ze sebe vyšťourá poslední zbytky celoroční formy. 

Velká Kunratická má sice své mouchy, stala se ale už pravidelnou zastávkou našeho dámského krosově-atletického týmu. Přičemž každou členku letos odměnila špičkovým zážitkem, pokaždé z trochu odlišného důvodu.

Majda zažila numerologické déja vu. Když si loni vylosovala startovní číslo 5555, říkali jsme si, že má fakt štěstí, odpovídající pravděpodobnosti cca 1: 280. Pro srovnání, to je pravděpodobnost, že zahynete při dopravní nehodě ve Švédsku, což je dopravně nejbezpečnější země (v ČR je četnost 1:125). (Číslo ve startovce se uděluje dle pořadí ve webové frontě přihlášek, v její kategorii konkrétně od čísla 5501.)

"Opakovaný výskyt 5555 naznačuje, že na vaši cestu míří finanční požehnání a příležitosti."

Když získala číslo 5555 i letos, kdy měla pravděpodobnost zisku tohoto čísla 1: 250, nastal tedy sled událostí, který má pravděpodobnost 1: 70 000. A to už je fakt vzácná věc. Její pravděpodobnost je kupříkladu 3x vyšší, než že v Sazce vyhrajete alespoň v jednom tahu 3. pořadí (tj. že trefíte 5 čísel ze 6).

I pro Alici šlo o skvělý vrchol krosové sezóny. Již potřetí v řadě doběhla 2., přičemž každým rokem se na trati o kousek zlepšuje. Letos šlo o repete předloňského souboje s Haničkou Vítkovou, kamarádkou, špičkovou orienťačkou a letošní členkou juniorské reprezentace.

Druhé místo bylo zaslíbené i pro Kamču; získala ho na delší trati na Hrádku (3100m), kromě toho vyhrála i bronz v hlavní ženské kategorii (1900m). Letošní časy sice mají odstup od historických maxim, medaile se ale počítají. Navíc v prestižním rodinném souboji s Markem, který běžel stejnou trať jako dorostenec, vyhrála o parník.

12. ročník, dohromady na stupních již po osmnácté 

Kamča si na šňůrku podzimních medailí tímto navázala korálky nejem k stříbru z Motolských jamek, ale i k vítězství z tradičního krosu na Suchdole (kde si korálek navázala až s odstupem 2 týdnů, než k ní cena doputovala skrze Majdu a jednu její kamarádku, zapomnětlivou holčičku z Dukly).

Motolské jamky

Když se v Motole vydaří počasí, bývá to divácky nejvděčnější podzimní kros.

V nejlepších svých letech bývaly Motolské jamky majestátním finále Salomon Trail Running Cupu, kde se na konci roku potkávala esa vrchařské reprezentace a další špičkoví univerzálové. Letos se obdobná přehlídka elitních běžců a běžkyň nekonala, díky statutu Přeboru Prahy v přespolním běhu se ale na golfovém hřišti potkaly stovky dětí a ze závodu tak udělaly skvělou podívanou.

Majda předvádí drtivý závěr a kosí jednu rozkývanou mladou žákyňku za druhou

V naší rodině ctíme emancipaci a tudíž šlo plně o dámskou jízdu. Speciální pochvalu si v našem týmu zaslouží Majda, která se nezalekla kopcovité trati 1500m. Na rozdíl od ostatních holčiček si na ní dobře rozvrhla síly a  nepředvedla tak v posledním kopci žádné fňuky, chození, natož slzičky, jako jsem to zaznamenal v případě řady jejích soupeřek. Mohutný finiš jí vyšel na výsledek těsně za půlkou. Alice se dokázala v průběhu velmi dlouhého a kopcovitého závodu na 5km posunovat v pořadí a uhájila nakonec pěkné 5. místo.

Go Ali go!

Skvělou podívanou předvedla Kamča, která ve stylu své hvězdné minulosti doběhla na bedně, konkrétně jen o šest vteřin druhá. Mimochodem o Motolských jamkách jsem psal už před 12 lety, dále před 11 lety a mimořádné zajímavý byl i Kamčin velmi těsný souboj až do pásky před 10 lety.

Sluníčko a modrá obloha nejen na plakátě, ale i ve skutečnosti

Atletické tradice

Letos je to zřejmě naposledy, kdy se některá z našich děvčat účastní předprogramu Odložilova memoriálu, spadajícího do World Athletics Continental Tour.

Předprogramu se účastní jen žákovská přípravka Dukly a pak ještě vybrané kategorie a jen na vybraných tratích. Měli jsme letos tedy docela štěstí. Po roce 2017, 2020 a 2021 vyšla příležitost tentokrát na Majdu, a to konkrétně na trati 800 metrů. 

Majda zaběhla čas 2:54, kterým by mne hravě porazila při tréninku s dorostenci Kotlářky  

Kromě 800m letos Majda absolvovala řadu dalších běžeckých disciplín - 60m, 60m překážek, přespolní běh a 150m. Došlo ale i na skok daleký, skok vysoký a dokonce i na vrh 2kg koulí! (Zde - jak jsem se dozvěděl - je uměním vrhnout tak, aby byl pokus vůbec technicky uznán jako vrh a ne hod.)

 

Co se týče Alice, její hlavní disciplínou je nyní 2000m překážek, což je divácky velmi atraktivní disciplína. Na Přeboru Prahy mezi dorostenkami zvítězila a na MČR v Ostravě 8., což je super výsledek.

Fungují překážky a vodní příkop jako trénink na klády a bažiny anebo je to naopak?

Pěkný je i její nový venkovní osobní rekord 2:24.33 na 800m, který zaběhla v dubnu v Praze; její halový osobní rekord z letošního ledna je ještě o tři vteřiny lepší.

Ohlédnutí za sezónou

K tradicím je záhodno se vracet, včetně tradic rodinné sebechvály.

V drtivé většině pocházejí letošní cenné skalpy od Alice (z atletiky i orienťáku), ve sbírce máme ale i diplom za motivaci udělat každý den 100 kliků (Marek), diplom za vítězný koloběh (Kamča), diplom pro "nejlepší kamarádku a náhradnici ségry, když tu nebyla" (Majda) a diplom za úspěšné řešení matematické olympiády (opět Majda).

Návrat k tradici rodinné kroniky kterou nám přerušily covidové pauzy

Samozřejmě centru pozornosti zcela záměrně a neskromně vévodí moje skvostné 2. místo na Pěkných prázdninách v H40.

Květnové atletické zážitky

Zažít si atmosféru pražského maratonu a porovnat se i s velmi dobře běžícími závodníky, to vše nabízí Juniorský maraton. Alice měla možnost se zúčastnit za "Nerudné běžce" z Gymnázia Jana Nerudy, jakkoli letos byla nominace těžká - v Praze (a Středočeském kraji) měly první tři týmy čas 2:38 a s čas 2:39 vyšel až na 5. místo. Nicméně divoké karty zafungovaly a Alice získala skvělý zážitek, jakkoli běžet v podstatě jen mezi kvapícími muži bylo pro ni hodně náročné. Pochvalovala si ale i svůj netradiční čtyřkilometrový úsek podél Karlína.

Tři dny poté Majda sbírala na Olympu body do souboje družstev. Zaslouží si obrovskou pochvalu, protože se neváhala postavit se i na hod krikeťákem, kde - jak potvrzují moje i Kamčiny školní výkony - jsme jí skutečně nepředali ty správné geny.

Vrcholem soutěže byl běh na 800m, kde jsem měl tu čest zaznamenat (společně s Markem Svačinou z ČT, který měl také svoje želízko v ohni) její hrdinný souboj s o hlavu vyššími soupeřkami. Ve svém běhu Majda skvěle vyběhla a držela se dlouho hodně vpředu jen kousek za vedoucí závodnicí. Až ke konci ostatní hodně zasprintovaly, nicméně stále šlo o skvělé 4. místo. 

Majda je ve znamení Lva a tak se nebojí soupeřkám trhnout

A samozřejmě došlo i na osobní rekord naší gazelky mezi o rok staršími žirafami.

Máš styl Čendy?

Absolutním hitem a nejlepší rodinnou zábavou dnešních dní je úderná písnička, u které si člověk říká - ještě štěstí, že Elton John neumí česky.  

Nesmrtelnou se stala zejména následující pasáž:

Podívej – mám styl Čendy
Nevím, kde ho Čenda vzal

A já ho sebral od něho
A on si ho moc nehlídal

Někteří považují text za nejhloupější píseň Karla Gotta. Podle mého názoru ale Michal Bukovič, dvorní textař Karla Zicha, spíše vykazoval odvahu a nedoceněný smysl pro absurdní humor. Což potvrzují další jeho legendární překlady, zejména přetextování hitu Rasputin od Boney M do verze "Žena točí globusem". Přesně jak říkal Jiří Dědeček v jednom předrevolučním vystoupení, kde hraje překladatele: "Bral jsem co mi dali. Ale pak jsem si překládal, co jsem chtěl."

Dvě trefy do černého

Generace naší Alice to nemá snadné. Dětí je hodně a jejich boj o místo na slunci je velmi intenzivní už od mateřské školky. Jedna bitva střídá druhou - bitva o místo do školky, na kroužky, o úspěch v početných kategoriích, o vstupenku na  gymnázium. A k tomu ještě rodiče, také zvyklí na početnou konkurenci, do nich promítají své sny a snaží se je - všemi možnými způsoby - posunout k úspěchu. 

Konkurenci si Alice zažívá intenzivně v atletice a orienťáku. A vyrovnává se s ní velmi zdařile. Letošní podzim se zaměřila nejvíc na zlepšení ve své hlavní atletické disciplíně, totiž na steeplu na 1500m. Tyčka je další její oblíbená disciplína, ale v tomto věku a s touto stavbou těla je tato disciplína pro děvčata spíše ve stadiu seznamování se, jakkoli techniku už má teď Alice docela pěknou.

Začátkem září zvítězila na Přeborech Prahy v Edenu v čase 5:33.87. Pak jí čekalo MČR v Jablonci nad Nisou, které se přesně krylo s MČR na klasice v OB; přednost z rozumných důvodů dostala atletika. Závod jsme sledovali na streamu a bylo to drama; Alice začátek běžela v klidu, aby se v posledním kole posunula prudkým finišem z 8. místa na 4. místo, jen těsně za medailí. Čas 5:26.56 byl velmi pěkný - řečeno klasikem: dámy a pánové, kdo z Vás ho má?

Ale hlavní majstrštyk přišel až při MČR družstev žákyň. Alice věděla, že musí bodovat co nejlepším umístěním. A také že s časem pod 5:25 má šanci dostat se do atletického sportovního centra SCM Praha. Závod se jí podařil,  kontrolovaně si doběhla pro 1. místo a hlavně doběhla v cenném osobním rekordu 5:21.77.

Ale zde reportáž nekončí. Alice se zároveň zúčastnila testů do TSM Praha v orienťáku, se kterým byla letos na dvou soustředěních ve Švédsku a na dalších soustředěních v ČR. V testu na 3km byla v D16 čtvrtá nejlepší v ČR. Po započtení dalších orienťáckých testů a dosavadních výsledků se jí podařilo dostat se do tréninkového střediska i letos. 

Alice tak pokračuje ve stopách své maminky, která se ve svém nejlepším období také rozkročila hned do několika sportů. Takže jí přejeme hlavně hodně zdraví ... a především pevný charakter a pevné kotníky!

Jarní sezóna Alice: II. díl, orienteering

Neškodí se ohlédnout za jarem a připomenout si Aliččinu úspěšnou jarní sezónu. (Díl 2.)

Štafety mají vždycky mimořádný náboj. A když jde navíc o spojené kategorie mladších a starších dorostenek, je konkurence dvojnásobná. A s ní i boj, napětí a radost z dobrého výsledku. Na úvodních jarních štafetách v Novém Městě n. Moravě rozeběhla na skvělém 4. místě a přispěla tak k bronzu Kotlářky, pro který bylo dále klíčové i 3. čas na posledním úseku Viki Škáchové.

V prestižním souboji sice až za Tretrou, ale před Pragovkou

MČR sprintových štafet: Díky svým rychlým nohám byla Alice nasazena na prestižní post finišmenky ve štafetě DKP2 ve smíšených štafetách DH18. A úkolu se zhostila skvěla - startovala 22. a díky 6. místu na svém posledním úseku (a i ostrému finiši) stáhla štafetu DKP2 až na 12. místo. Mimochodem v tomto závodě bylo 15 týmů diskvalifikováno. Opět připomínám, že jde o společný závod mladších a starších dorostenek, tj. soupeřky mohou být až o 3 roky starší. 

Tu dám!

MČR middle bylo vrcholem jara, na kterém Alice rozhodně neměla žádná velká očekávání. V semifinále doběhla až 8., což bylo skutečně o vlásek - postupovalo jen 9 závodnic z každé ze dvou skupin. Na začátku finále běžela skvěle na 2. místě, pak ji série chybek katapultovala na 6.-7. místo. Viki ji ke konci doběhla o 2 minuty, ale Alice předvedla ostrý finiš a doběhla si pro nečekané a hlavně zcela zasloužené 5. místo. Konec dobrý, všechno dobré; hlavně jí tím odpadl jakýkoli stres ve zbytku sezóny ohledně obhajoby licence A.

Vzhůru k velké bedně

Jarní sezóna Alice: I. díl, atletika

Neškodí se ohlédnout za jarem a připomenout si Aliččinu úspěšnou jarní sezónu. (Díl 1.)

Halové MČR žáků a žákyň, 1500m: Těsné 6. místo za svoji oddílovou kolegyní. Čas 5:03.74 je mimochodem lepší než Kamčin osobák na dráze (mimo halu, kde je 4:41). Alici se podařilo dost razantně zlepšit svůj čas a hlavně dostat se ve své kategorii na velkou bednu na atletickém MČR - a to se počítá. 

MČR v přespolním běhu: Dalším kamínkem do mozaiky pěkných výkonů bylo MČR v krosu v Táboře. V zámeckém parku bylo na startu neuvěřitelných 98 žákyň. Na trati se běželo neskutečně rychle a Alice se podařilo doběhnout 12. a to v čase 11:38. Porazilo svoji velkou soupeřku, která jí ještě před pár lety utíkala o několik parníků (Daniela Mandíková) a také například šikovnou orienťačku Haničku Vítkovou.

Jarní běh Olympu: Velkou radost si Alice udělala vítězstvím na krosu ve Stromovce, kde dříve tradičně vítězila Kamča. Čas 8:26 na trati 2200m pro nás především znamenal, že jsme celý večer trnuli, kdy už konečně přijde z vyhlášení výsledků.

Hop a je tu lidoop

Alici se poté podařilo uzmout pět dalších vítězství a dvě další medaile na závodech v Praze, a to hned v pěti disciplínách: 800m, 1500m, 1500m překážek, 3000m, tyčka. Určitě za zmínku stojí osobák 2.40 v skoku o tyči skočený prakticky z nulového tréninku. Vtipné byly zejména její "dvojboje", kdy po sobě těsně následoval běh a skok o tyči a závodní pole na tyčce dost záviselo na tom, jak se zrovna časově vyvíjely běžecké závody.¨

A nakonec perlička a hádanka nakonec - kohože to napsali ve Stromovce na diplom, když Alička získala 3. místo na Přeboru Prahy? 

Těžké jest překročit stín svých rodičů...

Není Gregorová jako Gregorová

Pěkným výkonem 5:14.27 na 1500m získala Alice 3. místo v Přeboru Prahy starších žákyň. Jak ale dokazuje fotografie, v hale ve Stromovce žádnou Alici Gregorovou neznají - pokud mají někoho z naší rodiny vyhlásit, pak jedině Kamilu Gregorovou.  

Je to Kamila či není? Před očima se nám mění...

Nepochybuji ale, že ve Stromovce i jinde se rychle přeučí a že to bude naopak Kamča - pokud se jí povede nějaký závod - kdo si bude domů odnášet dvojitý diplom. 

A ještě dodatek: Díky umístění v Přeboru Prahy mohla Alice startovat na halovém MČR žáků a žákyň. V čase 5:03.74 si dnes (v sobotu 26.2.) doběhla pro parádní 6. místo.

Implikace

Dnešní rozhovor po krosu na dostihovém závodišti v Chuchli:

• "Hele Alice, tvoje mamka porazila tvoji trenérku."
• "No a... to přece vím."
• "A víš co z toho vyplývá?"
• "Co???"
• "Jelikož svoji trenérku posloucháš na slovo, nezbyde ti teď než poslouchat na slovo i svoji maminku."

Kudos pro Alici

Alici se v září podařilo pěkně absolvovat srovnávací testy mládeže v orienťáku; nakonec byla nejlepší ze starších žákyň v Praze a středních Čechách, což by jí mělo zajistit místo v Tréninkové středisku mládeže (TSM). Více o letošních testech zde. 

Složení TSM by měl být brzy na webu dorosteneckého výběru. 

Kudos pro Alici!

Podzimní výlety

Dvoračky z Rezku po Kozí stezce, s Bafem setsakramentsky nakrátko

Na Mariánské hoře by místní rádi obnovili vyhlídku anebo dokonce vystavěli novou rozhlednu

Po letech opět na rozhledně "Máminka" na Krušné hoře v Křivoklátsku

Vraní skála u Zdic

Z Oldřichovského sedla vzhůru podél UNESCO bučin

Císařská rezidence Karla IV. s minimem zahraničních turistů

Zátopek na třetí

Už téměř rok čekal náš šatmík na premiéru Zátopka, filmu, jehož shlédnutí je pro českého běžce národní povinnost.

Film zaujal svoji výpravou, kostýmy a detaily z historie. Hlavně ale stál na výkonu Václava Neužila, jehož proměna ve sveřepého běžce byla až neuvěřitelně přesvědčivá. Dobový politický tlak byl sice podaný trochu Hřebejkovsky/strejcovsky, určitě byl ale o dost méně dramatický než třeba v představení Zá-to-pek! v divadle Minor, které naše děti obrovsky zasáhlo. Celkově fajn zážitek, který potěšil a neurazil.

Tak kdo z těch tří je největší Zátopek?

Navíc film se tento týden hodil do krámu i s ohledem na malého Zátopka, kterého máme doma. Alička se nám vrátila ze soustředění a hned v pondělí dopoledne musela na testy Střediska talentované mládeže. Moc se jí v únavě na 3000m nechtělo, ale nakonec zaběhla prozatím nejrychlejší čas mezi všemi holčičkami D14, které zatím běžely.

Alička na FTVS tvrdí muziku

Mimochodem Alička přivezla ze soustředění v Budislavi i prestižní dres nejlepší vrchařky ve svém družstvu. Jak ale budeme tento cenný dres prát, aby fixky nezmizely, je mi záhadou. 

Atletické ozvěny

Doba Covidová aktualizaci bločku příliš nepřála. Žádné sportovní víkendy, kde bychom mohli zazářit, naopak spousta dalších povinností spjatých zejména s nefunkčností školství. A navíc jelikož jsme izolaci brali seriózně, nakonec mentálně největší výzvou bylo děti aspoň trochu zaměstnat, aby z nich nevyrostly gaučové brambory.

Světlem na konci tunelu (nicméně pozor, trať vede stále v horách a pár tunýlků nás asi ještě čeká) byla Aličky (a posléze i Majdy) možnost trénovat a závodit v atletice. Před prázdninami zvládla hned několik velmi pěkných srovnání, ať oddílových nebo na úrovni Prahy. První akcí bylo MČR v krosu v Táboře, které proběhlo za velmi ostrých restrikcí - dali jsme za rychlý PCR test 1750Kč, ale za tu legraci (a 15. místo z 87) to stálo. Navíc zaběhnout čas 12:31 na 3km na krosu s překážkami se určitě počítá.

Následovaly další akce, jimž vévodila Majdina účast na předprogramu Odložilova memoriálu. Díky času 10.97 na 60m se jí podařilo porazit oddílovou soupeřku Liliu Gaaloul.

Během června se pak Alička začala specializovat na překážky. Pěkný čas 34.20 si zaběhla na 200m překážek už začátkem června. Pak přišla příprava na delší překážky a s ní spjatý populární trénink ve vodním příkopě, ke kterému červnové vedro přišlo docela vhod. Vrcholem jarní sezóny se tak stal Přebor Prahy, kde Alička získala stříbro na trati 1500m překážek ve skvělém čase 5:40.

Atletická sezóna

Nejlepší způsob, jak nepropadnout v nouzovém stavu trudnomyslnosti, je vzpomenout si na pěkné momenty posledních pár týdnů. Třeba na momenty z Aliččiny atletické sezóny.

Alička mne nedávno upozornila, že na bločku neaktualizuji její postupná zlepšení na trati 800m. Říkám jí sice, že u Sergeji Bubky si také nikdo nepamatuje každý jeho světový rekord, ale budiž, má to mít. 

V září se podívala do Edenu, kde probíhalo Finále A přeboru Prahy družstev mladších žáků a mladších žákyň. Díky 5. místu si zaběhla cenný osobáček 2:34.84.

O dva týdny později vyrazila do Hostivaře na Přebor Prahy mladšího žactva. I když měla v úterý za sebou dlouhé víkendové orienťácké soustředění, zaběhla si čas 2:35.44.

Kromě toho se o pár dní později na Oddílových závodech a pětiboji na Dukle zlepšila 60m na 9.2, i když její oblíbenější disciplína je 60m překážek (12.25). Teď jen doufáme, že koncem října a v listopadu bude mít možnost zaběhat si krosy, které sice bolí, ale jinak je má Alička docela v krvi.

Kdo bojuje, boduje

I když se většina našeho rodinného běžeckého života postupně přesunula na Zdravou Stravu, neškodí nahlédnout na běhání v běhu všedních dní i přes tento kultovní bloček.

Konkrétně hezkým příkladem byly dnešní žákovské závody na Dukle, kde Alička běžela 60m překážek, 800m a štafetu 4x60m. Podařilo se jí zlepšit si osobní rekord na 800m na 2.37.76 a mezi děvčaty skončila na 1. místě.

V prvním kole zkušeně, na 500m nástup a vítězství uhájeno ve finiši

Odložilův memoriál

V pondělí zažila naše děvčata svůj atletický Den D. Jejich trenéři je pozvali na předzávody v rámci Odložilova memoriálu; ten se letos navzdory všem omezením podařilo uspořádat.

Nejprve se Majda vydala na sprint v rámci přípravky. A jako vždycky zabojovala s grácií a úsměvem.

Sprintový záběr celým tělem - že by nějaké geny z Jamajky?

Poté nastoupila Alička do žákovského závodu na 800m, kde soupeřilo 7 týmů z Prahy a okolí. Aličce se podařilo výrazně se zlepšit na 2:38.86. A díky 3. místu vybojovala cenné body do týmové soutěže.

První kolo na jistotu, v druhém kole na pažbě dva zářezy

V týmové soutěži pak pokračovala štafetou na 4x200m. Její tým Dukla Praha A sice doběhl čtvrtý, ale celkově skončil na skvělém 3. místě.

Vzhůru do boje!

#SpoluNaStartu #BackOnTheTrack

Projekt "Spolu na startu" byl pondělní dáreček ke dni dětí, které baví atletika. Děti konečně mohly vyrazit závodit na stadiony. A jelikož atletické soutěže probíhaly na 173 místech zároveň, dokonce se mohly i poměřit navzájem přes celou republiku.

Alička běžela na Dukle 600m za 1:54.04 a ve své tréninkové skupince nenašla přemožitelku. Majdička běžela na Hanspaulce 50m - a jak se nadšeně pochlubila, svůj rozběh vyhrála (ze dvou).

Alička tvrdí muziku

Takže veskrze povedený den. A zároveň oddechnutí, že současná gerontokratická garnitura konečně pustila děti na stadion.

Příští týden si děti závody zopakují, tentokrát ale na Odložilově memoriálu, kde poběží  v předprogramu hlavního programu. I tentokrát půjde o závody před prázdnými tribunami.

Ohlédnutí za sezónou

K desátému výročí ohlédnutí za K. sezónou navrhuji předat štafetu dětem.

Alička většinu diplomů nemá doma; chybějící trofeje snad ještě přidáme

Marečkova stěna slávy, včetně diplomu za účast v resuscitační štafetě

Majda se činila závodně a byla odměněna i za odvahu v boji s nemocí během školy v přírodě