Trochu jsme ještě zmrzlí, trochu zlenivělí, ale závody se neptají a už ťukají na dveře.
Díky sponzorství od Mizuna Kamča letos netradičně odstartovala své běžecké jaro na silniční desítce v Pečkách. V kategorii 35-44 byla s časem 37:53 nakonec druhá, ale je faktem, že o kategorii starší byla Kamínková ještě o celé dvě minuty lepší. O další dvě minuty lépe, s časem 33:51, dle očekávání tvrdila muziku Eva Vrabcová-Nývltová.
Mamky, které se na závodech spolu obvykle nepotkají |
O dva týdny později v Průhonickém parku šlo o vzpomínku na loňský souboj mezi bavlnou, režnou nití a dederonem. Letos ale atletky na tomto parkovém závodě absentovaly a tak si pro vítězství - bez jakékoli diskuse - doběhla Pavla Schorná, která sem přijela až od rakouských hranic. Kamča za ní následovala na bezpečném druhém místě.
Následující den jsme vyrazili na Jarní pohár, při kterém stejně jako loni elita běžela z hromadného startu. V tomto prostoru se běželo po 14 letech a pravdou je, že si na ten předchozí závod docela dobře vzpomínám; bylo to neuvěřitelně rychlé. Otevírák orienťácké sezóny si užila Majda v HDR (skvěle běžela v dresu SK Králíčkov), Alička při své premiéře v D12 a samozřejmě i Kamča, která v motýlcích na dohledávkách něco nechala a nakonec si zaslouženě doběhla pro 3. místo.
Mládí se hlásí o slovo |
Zkusil jsem trať dámské elity a nakonec tato část lesa byla o maličko zelenější a prorostlejší, než jsem očekával. Můj čas by mi vysloužil jen pět dámských
skalpů (10. místo), což skutečně není nic světaborného, ale alespoň vím, že
mám letos co dělat.