neděle 22. března 2015

Medaile z MČR v krosu

Máme medaile z MČR v krosu - a to hned tři!
Krásné ... až k sežrání
Tentokrát medaile nezajistila Kamča, která i tak srdnatě vybojovala pěkné 8. místo, ale naše ratolesti za svoji účast na dětském závodu na trati minikrosu. A pak že se nevyplácí mít hejno svěřenců.
Okousaných okrajů si nevšímejte, děti to zkrátka před focením nemohly vydržet
Den byl jedním slovem krásný. Z kopečku nad Rumburkem byl krásný výhled, na louce vztyčené kameny do sestavy a la Stonehenge, bubenická show Groove Army a k tomu zajímavá a divácky vděčná krosová trať.
Magdalenka, hrdinka vyhlášení, dostává ceny od hejtmana Ústeckého kraje
Počasí se na nás doslova rozesmálo, takže dopoledne jsme navíc zvládli Tolštejn, odpoledne Mariinu vyhlídku v Jetřichovicích a já s gustem ochutnal i legendární severní svah mapy Borek, kam se odváží jen borec. Takže nezbývá než si společně s kapelou Priessnitz zazpívat:
V noci se zdají sny
A ráno se nechce vstávat
Nejkrásnější jsou lítací
Tak si vyber mrak, a vítr přítel náš
Odvane nás kam si budeš přát

Třeba na sever
Třeba na sever

neděle 15. března 2015

Srnčák

Jedním z posledních závodů Pražské zimní ligy byl Srnčák, letecký závod v leteckém lese s bývalou základnou protiletecké obrany u Kačic. Právě K2 na základně byla perlou závodu, připomínající mi velmi dobře má mladistvá léta a pobíhání na čerstvém postsovětském povětří v okolí Milovic a Božího daru.
Za haldami kontrola - značka "bojová plošina" (foto: Radek Čáp)
V kategorii B jsem se snažil o maximální aktivitu a tak jsem se po velmi dlouhé řadě let přiblížil průměru 6 min. na km (55:24 na necelých 9km). Les se mi ohromně líbil - modříny, borůvčí, měkko pod nohama; pohoda kousek za Kladnem, velmi podobná mému oblíbenému lesu u Lysé nad Labem.
Pohled z letadla předtím, než letadlo sestřelí raketa...

sobota 14. března 2015

Otevíráme, dámy a pánové!

Jarní pískovec, borůvčí pod nohama a občas i nějaká ta půvabná vrstevnicová kudrlinka, toť kolorit námi oblíbeného jarního otvíráku. Na stavbě tratí i potěší, že ač se běhá ve skalách, nejde o zbytečné horolezké exhibice. Bez pana Zakouřila seniora a jeho Jarních skal orienťáckou sezónu holt nelze otevřít.
Scorelauf na zpestření
Na Kosti se nám líbí i stavba tratí, která je pokaždé jiná, malinko jinde a s jiným konceptem. Letos byly tratě velmi rychlé a spíše nezáludné, zpestřené krátkým i když poměrně jednoznačným scorelaufem. Po delší době jsem zaparkoval ve veteránech, kde jsem sice měl nejlepší čas, ale vyžlutil jsem se ražením jiného srázku, než byl můj. Razil jsem přesně 4mm od mého srázku, takže jsem si alespoň zopakoval pravidlo, že stejný objekt může mít lampion, i když je proklatě (na 4mm) blízko. (Na druhé straně v ženách by můj výkon dal jen 10. místo, takže se není zase čím tak chlubit.)

Jak ukázaly mezičasy, závod v ženách byl docela dramatický. Kamča měla velmi dobrý závod zejména v první polovině, kde na Míšu Omovou získala více než 2 minuty; pak následovaly ale chybky, díky nímž 8 minut před cílem ztrácela na Míšu 25 vteřin. Pak ale Míša ztratila minutu na delším postupu a Kamča si doběhla pro půlminutové vítězství, které ji samozřejmě velmi těší.  Její dosavadní mapovou přípravu totiž nejlépe charakterizují popisy, které si ráno vyndávala z popisníku - byly to popisy z poloviny října. Kamča tak vyhrála už počtvrté v řadě.

Jarní skály pro nás nemají chybu - letos naštěstí navzdory špatné předpovědi nakonec vůbec nešlo o zimní ligu. A když už jsme u pana Zakouřila, pro nás je to nefalšovaný hospodský českého orienťáku - nejen že otvírá, ale nezapomíná dát i ženám jako hlavní cenu několik místních piv k ochutnání.

čtvrtek 5. března 2015

Kvíz z přírodopisu

Na nedělní procházce podél jednoho z ramen Vltavy jsme u Stromovky narazili na zvířátko, které bychom v metropoli nečekali. Jak jsme se ale dozvěděli jinde, v Praze se již dříve usídlily rodinky v Hrdlořezích a v Podolí a nyní pouze vystrkují čenichy a zkoumají teritorium na šestce.
Hádanka pro věrné čtenáře - zvířátko je:
  • vydra,
  • bobr,
  • nutrie,
  • velká krysa, anebo
  • ondatra?
 
 

neděle 22. února 2015

Momentky z halového MČR

Dnes se na chvilku staly Majda, Alička a Mára maskoty české atletické reprezentace. A vůbec celé odpoledne nemělo chybu, přece jen v hale je kontakt s dráhou mnohem bezprostřednější. Kde jinde lze dětem říct - nestrkej na tartan ty prsty, nebo ti je Maslák po startu přišlápne...
Blahopřejeme Pavlovi Maslákovi k zaběhnutí nejlepšího letošního času na světě na 400m.
A děkujeme oběma za zážitky z atletiky na světové úrovni.

sobota 21. února 2015

9:57.86

Kamče se podařilo při Halovém MČR v atletice stlačit, a to téměř přesně po dvou letech, trojku pod deset minut. Podařilo se jí splnit si to, co si zamýšlela, totiž zbytečně nevypálit a držet se jízdního řádu. Za tím asi bude podvědomě startovní číslo 131, odpovídající autobusu 131, jehož jízdní řád máme v krvi.

Pěkný čas a i konečné 6. místo (identické výsledku z roku 2010) je velké zadostiučenění po sérii halových tréninků a cílené snaze provádět intenzivnější kompenzaci a protahování v posledních týdnech. Potěší i pořadí mezi mladými gazelami, přece jen druhá nejstarší závodnice v závodním poli byla o 9 let mladší. A vůbec nevadí, že na 8:58, co zaběhla fenomenální Kristina Mäki v Karslruhe, chybí ještě minuta.

pátek 20. února 2015

U krokodýlů na návštěvě

Pěkným zpestřením minulého víkendu bylo krmení krokodýlů, při kterém se děti dostali do bezprostřední blízkosti těchto drtiček a od průvodců vyslechli i několik příhod, kterými mohou omračovat kamarády ve školce, například jak krokodýli loví naslepo nebo jak vypadá hodinový pat mezi zebrou a krokodýlem.
Neštěká, nekouše
V galerii Krokodýl existuje i galerie dílek návštěvníků
Kubánský aligátor se krmí po kouskách; kdyby mu hodili větší kus masa, začal by z něj dělat karbanátek a samozřejmě by po sobě neuklidil
Tuto jemnou útlocitnou samičku od kajmana krmili se zcela otevřeným výběhem plným dětí

středa 18. února 2015

Masopust v Roztokách

Masopust v Roztokách se stává pojmem, jehož věhlas daleko přesahuje Roztoky a přilehlé vesnice (jako je např. Praha).  Letos jsme se po dvou letech opět zapojili do průvodu a tentokrát jsme nešli na setkání na Holém vrchu ze Suchdola, nýbrž přímo z Roztok.
Roztocká královna
Průvod byl neuvěřitelně dlouhý a obsahoval spoustu krásných masek nejen těch klasických masopustních, ale i stovky drobných inovací.
"Roztleskávačky" měli unikátní choreografii
Zakončení na Holém vrchu bylo opět skvostné, impozantnímu příchodu roztockého průvodu sešikovaného v řadě chybělo už jen zpívat Kdož sú boží bojovníci. Díky velkému množství lidí bylo jen trochu obtížné sledovat hlavní děj jako například tanec medvědů, dělení klisničky atd. Dětem se to líbilo, klobásky jim chutnaly a jen Majda se divila, jaktože jsou v průvodu čertíci, vždyť teď není jejich sezóna.
Setkání na Holém vrchu

neděle 8. února 2015

Hanobení majestátu

Není moc o čem psát. A proto jen mimoděk sdílím odkaz na internetovou hru, kde si lze vyzkoušet, jak vypadá koordinace pohybů při viróze při úporné snaze doklopýtat ke korunovačním klenotům.
Moc mi to nejde, asi bych měl víc trénovat (pít)

sobota 24. ledna 2015

Okolo Vonoklas

Dnešní Pražská zimní liga nabídla vše, co si lze přát od zimního proběhnutí po krásách okolí Prahy: výhledy po Českém krasu, setkání s divočákem, skotský náhorní skot a pro rybáře samozřejmě i kapří kontroly. Prvním zastavením byla Krásná stráň, z níž se krásně vyjímají Dobřichovice a svah Brd k Černolicím.
Pohled na Krásnou stráň z Dobřichovic - škoda, že jsme neměli podobné sluníčko
Na stráni je unikátní lesostep a prakticky se člověk prochází po tzv. "králodvorském souvrství", což jsou šedé a zelenošedé břidlice, díky strmému profilu prakticky nezakryté vegetací.
Průběhy mezi duby neměly chybu
Dalším mimořádně pěkným místem byla Kulivá hora,  slovy zasvěcených "paleontologická a stratigrafická lokalita mezinárodního významu". Pro mne měla podobně zásadní význam, protože jsem na ní šplhal ke konci závodu a prakticky mi ani čtyři končetiny nestačily.
Výhledy z Kulivé hory zpět na trať