neděle 23. listopadu 2014

Podzimní běh Olympem

Včera si Kamča pro radost zaběhla Podzimní běh Olympu, kde zlepšila svůj loňský čas 13:16 na 12:39 (trať je rovinatá, 3690m). Pro zlepšení času bylo klíčové, že tentokrát neběžela osamocená, alébrž se držela skupinky juniorů/dorostenců.

neděle 9. listopadu 2014

Kamča vítězí!

Kamča byla letos na ženské trati Velké Kunratické nasazená na start hned vedle Pavly Zahálkové a jejich ostrý souboj jí pomohl k jejímu dosud nejlepšímu času na této trati. A nejen to, její čas stačil kromě Pavly i na talentovanou 19-letou Moiru Stewartovou. Kamča se tak podruhé v historii postavila na nejvyšší stupínek na ženské trati na 1300m a z tohoto vítězství měla obrovskou radost.

Letošní výsledek 1./2. je vůbec v sérii velmi pěkný výsledků: loni 3./2., předloni 1./1., předpředloni 3./3. (po narození Majdy) a předtím 2./1.
Pikantní je srovnání mezi 4. a 6. místem - Ivanu Sekyrovou a Barboru Havlíčkovou mezi sebou dělí 29 let!
Na vložené trati přes Hrádek byla Kamča stříbrná. Pavla Schorná běžela výborně a o tři vteřiny překonala Kamči traťový rekord z roku 2012. Jelikož to zatím vypadá, že ženská trať přes Hrádek se příští rok zruší, Pavla s Kamčou pravděpodobně zůstanou jedinými dvěmi závodnicemi s časy pod 14 minut.

Jinak ohledně Velké Kunratické se vedou hodně dlouhé diskuse o tom, jak si poradit s převisem poptávky a co dělat s rozdíly mezi pohlavími. Odpověď na druhou otázku se mi jeví poměrně jasná - ve 21. století dělat rozdíly mezi ženami a muži má smysl jen u fyzicky velmi náročných disciplín. Pokud lze mít podobnou náročnost pro ženy, nemá smysl mezi pohlavími rozlišovat.

Odpověď na první otázku je mnohem náročnější a záleží zejména na tom, co si pořadatelé od závodu slibují. V této chvíli závod kombinuje společenské setkání skupinek přátel s reálným závodem pro českou (zejména vrchařskou) špičku, k tomu se mluví o srovnání různých disciplín, o závodu pro hobíky a v propagaci je i trochu sentimentu 80. let, kdy šlo o masovou akci s ohromnou popularitou. Mediálně se závod prezentuje rovněž nejasně: jako mix celebrit z jiných sportů s ukázkou, že lze běhat i v 90. letech, přičemž elitní aspekt je na vedlejší koleji.

Osobně mi přijde nadějný koncept srovnání elitních závodníků z různých disciplín. Tj. neprezentovat jen vysmátého Koháka vedle Hradílka a Knapkové, ale spíše pozvat čisté atlety (Lenka Masná), dále špičkové cyklisty, jezdce na MTBO a samozřejmě i lyžaře a biatlonisty. Jejich srovnání s krosaři, vrchaři a orienťáky by bylo velmi zajímavé. Tím by se mohl posílit i sportovní a marketingový aspekt, což by pořadatelům pomohlo, přičemž by šlo jen o zdůraznění jednoho z tradičních cílů. Závod by pak byl v Čechách originální nejen profilem, ale hlavně i svým obsazením.

Převis bych řešil losem. Přičemž každá disciplína elitních závodníků by měla rezervována nějaký počet míst, dále by elita měla rezervace dle loňských a předloňských výsledků. Koncept veteránů, kteří mají rezervováno čísla předem, by se dal udržet. Namísto losu pro ostatní zájemce (hobíky) lze např. zavést pravidlo, že v sudých letech závodí jen narození ze sudých let a v lichých letech narození z lichých let.

středa 5. listopadu 2014

Tour de Suchdol

Běh o pohár rektora ČZU nabízí srovnání stabilní Kamčiny podzimní formy: letos 12:36, loni 12:33, předloni 12:49, předpředloni 12:33. Úvodní čas z této série je z roku 2009, totiž 12:20. Jako hvězdný čas se vyjímá 11:55 z roku 2010.

úterý 4. listopadu 2014

ČEZ City Trail Run na ČT sport

Reportáž ČT pěkně shrnuje celý trail, o kterém jsem už psal.
Já se těším na Jelení příkop, tam jsem ještě nikdy nebyla. (3:14)
No ale na kopci už jsem nemohla. (13:06)

pondělí 3. listopadu 2014

Pravou, Štěpánku, pravou!

Blahopřejeme Tomášovi a Katce Matrasovým k dvojčátkům Marušce a Štěpánkovi. Takže Maruško, ať miluješ svoje rodiče jako sůl a ty Štěpánku - hlavně pravou!

neděle 2. listopadu 2014

Nečekaná placka aneb finiš Tiomily po 9 letech na Motole

Nejste z nadpisu úplně moudří? Nevadí, dovtípíte se. 

Neděle patřila finále Salomon Trail Running Cupu. Pro Kamču šlo o již třetí finále. V roce 2012 byla třetí za Pavlou Schornou a Ivanou Sekyrovou a v celkovém pořadí seriálu třetí. Loni vyhrála před Pavlami Zahálkovou a Fričkovou a celkově skončila druhá.

Letošní rok sliboval velmi náročnou konkurenci, o to těžší, jelikož Kamča poslední dobu příliš netrénuje: Pavla Schorná jako nedávno 10. na MS v běhu do vrchu, k tomu i Pavla Zahálková, tj. další letošní reprezentantka na ME v běhu do vrchu, a jako bonbónek Lenka Masná, 8. z MS 2013 a 5. z HMS 2014 na 800m. 

Hned od startu začala tvrdit muziku Pavla Schorná. Pavla se rozhodla hned zkraje atakovat první dvacítku mužů s taktikou "hlavně si nepřivézt hlavně Lenku Masnou na zádech do finiše". Za ní se odehrával souboj ostatních, kdy se od ostatních postupně odpoutávala Pavla Zahálková na druhém místě. Za ní následovala Kamča a pak už řada dalších, hlavně Marie Milíčková a Lenka Masná. Kamča se držela zuby nehty, ale v posledním kole začala Marie útočit a s Kamčou si začaly vyměňovat pozice. V posledním kopci Kamča zaútočila, na mezirovince ji ale Marie předběhla a zdálo se být rozhodnuto.

Jenže neříkej hop, dokud nepřeskočíš. Zbývalo 20 metrů do finiše a bylo třeba jediné - zabočit do cílového koridoru... A to se Marii nepodařilo. Kamča hned lapla hozenou rukavici a ostrým finišem si doběhla pro těsný bronz.

Kdybych neslyšel o legendárním souboji Tore Sandvik vs. Petr Losman na finiši Tiomily v roce 2005, nikdy bych nevěřil, že se něco takového může stát. Takže nezbývá než říci, že si Kamča ze společných tréninků se Sosákem (P. Losmanem) zkrátka něco přinesla... Kromě těsného bronzu a cenného skalpu Lenky Masné se Kamče podařil ještě husarský kousek v podobě celkového vítězství v celé sérii.

neděle 19. října 2014

City Trail Run Prague

Dříve nebo později se tam všichni - jako odpovědní rodiče - setkáme. Ano, řeč je o psychiatrické léčebně v Bohnicích. Možná nejlepší cestu, jak se tam dostat, zvolili pořadatelé City Trail Run Prague - kochat se skrze Petřín, Jelení příkop, Letnou, Stromovku a botanickou zahradu.

Kamče se podařilo na originální trati vyhrát úvodní prémii od Compressport i celkovou prémii od Hervisu. Díky nízké oblačnosti bylo jen škoda, že se nekonaly výhledy na vltavské údolí, kterých bylo z trati bezpočet. Celkově závod udělal profesionální dojem (viz článek na běhej.com); doufám, že bude mít stálé místo v kalendáři a přitáhne co nejvíce lidí z asfaltu na pražské stezky.
Vpravo reprezentační kanoistka Anna Adamová-Kožíšková

sobota 18. října 2014

Liga gentlemanů

Čirou náhodou jsem včera na ČT art viděl jeden díl Ligy gentlemanů. A byl jsem unešen. Skvělý nápad, dokonalá atmosféra, skeče s pěknými pointami a vybroušení herci. A díky tomu, že díly jsou v originále s titulky, nic nenarušilo původní vyznění. Nejlepší možná lekce britské hospodské angličtiny zdarma.
Co udělat, když Vám přišijou ženskou ruku?
V tomto srovnání je Pečený sněhulák, jinak občas příjemně provokující večerní kratochvíle, hodně amatérským počinem. I když je fakt, že například nedávná scénka "jak správně točit ručníkem" se podle mne zapsala do zlatého fondu filmových lekcí pro manželský život.

čtvrtek 16. října 2014

Ekonomie všedního dne: role zprostředkovatele

Co se týče ekonomie, na tomto bločku je už velmi dlouho vyprahlo. Jako drobná závlaha by mohl posloužit článek prezidenta Asociace realitních kanceláří v ČR S realitkou za vyšší cenu?. V článku diskutuje, zda existence zprostředkovatele při transakci (tj. zde realitní kanceláře) může zvýšit cenu. Odpovědí je, že nikoli, že tržní cena je dána "cenou obvyklou", která nezávisí na formě prodeje.

Od znalce trhu, který by měl mít zájem na opačném tvrzení, je to velmi zajímavý postřeh. Z teorie bych očekával, že na trhu, kde zprostředkovatelé reprezentují jen prodávající (a nikoli obě strany, jak je tomu často např. ve Spojených státech, kdy si každá strana najme vlastního zprostředkovatele), bude jejich rolí i dosáhnout vyšší ceny, než by se to podařilo při přímém prodeji. Například tím, že zprostředkovatel má extra (na jednotku levnější) marketingové nástroje, lepší znalost poptávky a v omezeném čase dokáže efektivněji cílit poptávku. 

Bez dat samozřejmě nelze tvrzení ověřit, ale v každém případě mne překvapuje. Navíc zapadá do složitějšího obrázku trendů v tomto sektoru. Jedním z nich je, jak potvrdil např. i rozhovor s bývalou ředitelkou Maxima Reality, že respektované kanceláře u klíčového aspektu transakce, totiž převodu peněz, nakonec nabízejí nejraději notářskou úschovu. Tj. pokud zprostředkovatel nedosahuje vyšší prodejní ceny (ne nutně proto, že by to neuměl v omezeném čase, ale zřejmě proto, že prodávající s prodejem nespěchají a počkají si na vyčištění frikcí), pokud nezajišťuje zásadní právní služby a pokud navíc dříve kolosální informační frikce jsou dnes téměř zcela vymazány díky existenci univerzálních realitních serverů (které si nechají svoji koordinační roli na tomto two-side market zpoplatnit, nicméně stále řádově levněji než zprostředkovatel), pak zprostředkovatelé na tomto trhu zřejmě nebudou mít příliš na růžích ustláno.

pondělí 13. října 2014

Modrovous

Hrůzostrašné pohádky pro malé strašpytlíky je knížka, kterou naše děti dostaly před nějakým časem jako zdroj pohádek před usnutím. Časem se ale ukázalo, že některé pohádky budou spíše pro nás, pro velké strašpytlíky. Kupříkladu Modrovous: 
Vstoupila do sklepení, ale tam byla tma. Přinesla si lampu a tma ustoupila. Ale z toho, co uviděla, se jí zatmělo před očima. Dlažba byla celá zakrvácená a ke stěnám sklepení bylo přikováno sedm mrtvol - byly to ženy, s nimiž se Modrovous oženil a jednu po druhé zavraždil. Osmé místo u zdi bylo prázdné.
Modrovous v podobě Dejvického divadla byl o poznání umírněnější a cílil spíše na schizma mezi mužem dobyvatelem a mužem sympaťákem, kdy úmrtí jedné z žen nešťastnou náhodou vytvořilo hlavní postavě (Jaroslavu Pleslovi) pověst Modrovouse. Obsazení bylo výtečné - vzhledem a nalíčením poněkud obstarožní Vanda Hybnerová jako nejstarší z Modrovousových žen byla i na míru Dejvického nebývale groteskní. Jaroslav Plesl jako vždy značka excelence. Extrovertní Jana Holcová byla opět velmi výrazná i přesvědčivá, i když její erotický kostým byl občas spíše kvazierotický.
Modrovous pod tíhou žen
Skvělý byl i pár baleťáků, který "stínoval" děj, když tancem vyjadřoval a někdy i zastoupil hlavní hrdiny. K tomu připočtěme některé efektní momenty, například scénu v akváriu, po které na hercích nezůstala ani nitka suchá. Pro mne byl nicméně vrcholem výkon hostující Pavly Beretové, jejíž citlivý projev myslím dokonale odrazil vše, co do její role vložila režisérka Petra Tejnorová.

Modrovous byl jedním z mála představení z repertoáru Dejvického, které nebývá předem zcela vyprodané. Bude to zřejmě náročnějším začátkem, kdy ve stylu "korejského filmu" dochází k opakování děje pozpátku a prolínání časových rovin. Což se v divadle zahraje o poznání obtížněji než ve filmu. Prvních deset minut je tak pro méně trpělivého diváka trochu nepřehledných, ale to se rychle změní a následuje inscenace, na kterou bylo vskutku radost zajít.