čtvrtek 28. dubna 2016

Kamčin trénink

Pro věrné fanoušky - Kamča nezmizela, pouze nyní příliš nezávodí, o to raději si ale zatrénuje. Tento týden např. 3x2km 7:45-7:24-6:54 (300m meziběhy za 1:20).
Společný trénink - dva reprezentanti ČR v OB, z toho jeden mistr světa, trojnásobný mistr ČR v maratonu… a Kamča (udržela se 100m)

čtvrtek 21. dubna 2016

Perlička z našeho informačního systému

Operace nadkomisí: nová subkomise předvyplní záložku vytvořit komisi pro vytvoření subkomise pro danou nadkomisi.

neděle 17. dubna 2016

Propršený víkend

Jabloneček na "konci světa" severně od Ralska jsme za účelem orienťáku navštívili už předloni. Už tehdy jsem se v klíčové oblasti fatálně zamotal do spleti průseků. Letos se mi v témže místě podařilo dokonce vyběhnout z mapy do bývalého dopadového místa vojenské munice. Jinak Jabloneček má atmosféru vnitřních Sudet, kde je navíc cítit historii vojenského prostoru vznikého od konce 2. světové války. Místo je plné dalších zajímavostí - běželo se vedle obory Židlov, kde najdete i pár zubrů a na start se šlo okolo největší fotovoltaické elektrárny v Čechách. I ta má mimochodem velmi bohatou historii, vzpomínáte ještě na Amun.Re?
Majdin nedělní domeček - konkrétně pohled do kuchyně
Potěšitelné bylo, že výsledkově jsme se doma nemohli na sebe vůbec vytahovat (Kamča 2. v D21 kousek za Danou Šafka-Brožkovou, Alička 2. v HDR - mapovala úplně sama a já 2. v H35).
Stavba základů Marečkova nedělního domečku
Jelikož sobota na severu Čech řádně propršela, v neděli jsme se rozhodli opět vyjet ven a zkusit štěstí více na západ, třeba tam déšť bude chutnat trochu lépe. U Loun jsme zavítali na bezlesnatý čedičový kopec Raná, který dobře znají padáčkáři. Vrch se třemi vrcholky je zvláštní už zdálky díky jiné, stepní barvě a prakticky absenci lesa. Děti potěšilo, že natrefily na sysla, Mareček málem šlápl na svinutou zmiji a na vrcholu následovalo kroužení modelů letadel, kterým přálo větrné počasí až do chvíle, než je déšť vyhnal z kopce dolů. 
Aliččin vzorně uklizený nedělní domeček (stav na hony vzdálený od stavu skutečného pokojíčku)

Propršený víkend jsme zakončili v podobě skvostného mini-middle na mapce Horka, které nabízí borovice, písčité duny a pískovcové skalečky. (Odsud je i stavební fotodokumentace.) V kontrastu s obecně ostružinovým okolím bych čisťounkou oblast označil klidně za "miniaturní Český ráj".

sobota 9. dubna 2016

Zavazování tkaniček na jezdících schodech

Onehdá se mi opět rozvázala tkanička cestou do metra. Cosi mi podvědomě říkalo - zavaž si ji až na jezdících schodech. Tam jsem o tom začal pochybovat - proč by místo, kde se zastavím, mělo mít vliv na celkový čas přesunu?

Řešení je pochopitelně v tom, že jezdící schody jsou vlastně časová/vzdálenostní dotace. Kdo na nich stojí, čerpá dotaci bez ohledu na to, co na schodech dělá. Pak se samozřejmě vyplatí využít dotace k alternativní aktivitě, jejíž časový nárok je nulový. Kdo na nich chodí, čerpá dotaci rovněž, i když její výše je menší, protože zkrácená vzdálenost/čas je menší. V tomto případě je vtip, že přesunem jiné aktivity na jezdící schody, která znemožňuje chůzi, dochází zároveň ke zvýšení časové dotace.

Takže to byla moje (podvědomá, možná profesně daná) minimalizace času na přesun, která mi napověděla, že se zavazováním je možné pár desítek metrů počkat. Poslechnu ji a budu tak činit i nadále - dokud si někdy na tkaničku nešlápnu...

čtvrtek 24. března 2016

Kyx Orchestra & Blue Effect

Po více než deseti letech jsme vyrazili na beatovou akci. Po R.E.M. v tehdejší Sazka Aréně (šlo o chytlavé album Around The Sun z roku 2005) jsme zašli do Lucerna Music Baru na koncert Blue Effectu s chrudimským swingovým Kyx orchestrem, v němž na saxofon hraje náš orienťácký kamarád a běžecký fenomén Honza Kopáček. 
Tahle fotka zkrátka musela být blue...
Blue Effect oživil tzv. Novou syntézu a zážitek to byl vskutku výborný, aranžmá z roku 1971 (!) mi přišlo nadčasové a před výkony Radima Hladíka (letos 70 let) smekám. Abychom dodrželi tradici, další koncert máme naplánovaný na rok 2026-7.

pondělí 21. března 2016

Spring Cup po česku

Pamatuji na dávné doby, kdy jsme na jaře s nadšením jezdili na Sjælland zaběhnout si letecké štafety a letecký long. Hradecký Jarní pohár, mladší bráška dánského otvíráku sezóny, Spring Cupu jakoby z oka vypadl.

Dámské štafety úspěšně zahájila Alča, která se držela druhé skupiny a doběhla 9. se ztrátou čtyř minut. Lenka v rámci možností předala Kamče na průběžném 20. místě. Té vyběhnutí zezadu velmi svědčilo a jako na šachovnici přeskákala osm soupeřek na celkově pěkné 12. místo.

Ranní diskuse o nedělní hromadné trati se nesla v duch hesla: "Já hromadné starty nemusím, nemám ráda ten stres." Paradoxně největší stres ale vznikl až v situaci, kdy se Kamča dvě minuty před startem rozhodla vydat se směrem k TOI-TOIce a na startovní čáru dosprintovala jen pár vteřin před startem.

V rozletu z letmého startu se Kamča odhodlala ujmout se vedení balíku s úvahou, že bude lepší vykolejit jako lokomotiva než jako vagónek. Z prvních devatenácti kontrol tak byla první na sedmnácti z nich. Před průběhem shromaždištěm ale udělala chybku na postupu a musela poměrně dost stahovat na pardubický tandem Zuzky Hermannové a Marty Fenclové.
Na uzlové kontrole se shodou náhod potkalo čelo mužské i dámské elity (foto: Petr Kadeřávek)
Na diváckém úseku si otočila mapu s tím, že si před cílem v lese ještě trochu odpočine, ale hle, na mapě se skvěly už jen tři kontroly. V té chvíli byla v těsném vedení Marta, která ale na poměrně technickou sběrku mírně zaváhala, přeběhla, což otevřelo prostor pro Kamču, aby se ujala vedení. Vzávěru jsme už jen tak tak stíhali otevřít si telefon a udělat rychlou momentku.

Jinak obdobně jako start probíhalo i vyhlášení, kdy Kamča sprintovala přes shromaždiště; fotku z vyhlášení raději ani nezveřejňuji, protože by šlo o důkaz fatálního selhání ústrojové etikety.

pátek 11. března 2016

Typický den maminky na rodinné "dovolené"

Ráno: 15km lyže
Dopoledne: 10km lyže s nejstarším dítětem
Poledne: 6km lyže s mladším dítětem
Odpoledne: 400m lyže s nejmladším dítětem
Večer: 20km lyže
Děti, čekají vás krev, pot a skluzy!

pondělí 29. února 2016

Železnohorák 2016

Za normálních okolností byste zde našli článek o tom, jak se Kamča postavila na start, zdolala 300m převýšení a na nejvyšším bodě Železných hor oslavila vítězství. Tento závod si ale vysloužil fotodokumentaci hlavně z estetických a lokálně-kulturních důvodů.
Dress code budiž vzpomínkou na legendárního Železnohoráka (foto: pořadatel)

neděle 28. února 2016

Óda na Lužické hory

Poté, co jsem zjistil, že mezi námi orienťáky žijí ještě tací, co neznají slovo Kytlice, jsem se rozhodl shrnout naše minisoustředění (vrcholící chřipkovou epidemií) poněkud infantilní, nicméně veskrze oslavnou ódou z pera veršotepce: 

Provětrej si palici
ve vesnici Kytlici
Naber bahno za uši
Hnědá vzadu Ti sluší

Pokochej se se skálou
láskou svojí trvalou
Proběhni se mechem
ať vydržíš s dechem

Nejsi přece čundrák
Ale orienťák
Věř mi, jsem dobrý rádce
Vyraž hned teď do akce! 
Inspirace pro (jediného věrného) čtenáře, který to vydržel a dočetl až sem (zdroj: Miloš Nykodým)

sobota 20. února 2016

Pražský běžecký pohár 2015

Kamča si na chvíli odskočila od léčení rodinného chřipkového domina (na 2 dny připadá 1 spadlý dílek) na vyhlášení Pražského běžeckého poháru 2015. Sympatická série vznikla teprve loni a obsahuje celou řadu trailových a krosových závodů po Praze, přesně toho typu, který se nám líbí. Nicméně loni Kamča zvládla zaběhnout jen tři z nich a musela se proto sklonit před Katarinou (spoluběžkyní z Kerteamu), které čtyři účasti stačily na vítězství.
"Kataríno, uvidíme se v pondělí v hale. Nezapomeň vzít do poháru dost ionťáku."