čtvrtek 14. března 2019

U Ratha

Hostivické sprintování byla série dvou sprintů, jejichž cílem bylo orienťácké obci ukázat, jak hezké se dá vybudovat městečko, když máte dlouhé prsty a umíte na svoji domácí hromádku trochu přisypat z veřejných rozpočtů. Na každém roku bylo vidět, že se tu v nemalém množství koulely - cituji - takový hezký penízky. Lesklý takový žlutě, žlutý pěkný. Takový hezký, žluťoučký.

Ale k závodům. Dopolední sprint se mi dařilo běžet svižně, 12. z téměř 120, za Kamčou jen 37 vteřin na 20 minutovém závodě. Ale hlavně jsem se - mějíc v paměti, že žlutá vede do lochu - nevyžlutil. Bylo ale 13 nešťastníků, kterým žlutá natolik učarovala, že vynechali kontrolu K16, včetně Kamči a letce Honzy Škrabálka.

Odpoledne už byly nohy velmi těžké a hlava také těžká - šlo totiž o sprintový scorelauf.
Mezi K43 a K44 bylo ještě pár kontrol, ale ty byly jednoznačné, proto jsem ji sem nedával
Po začátku mi bylo jasné, že je potřeba se vrátit ke K36. Pak jsem plánoval pokračovat dozadu ke K43, ale před mostem jsem si všiml, že musím sebrat K106 u startu. Tím jsem vyrobil docela velkou obíhačku. Pak bylo ještě ke zvážení, zda vzít K39+103 z K34 (viz fialová) nebo až cestou zpět (viz červená). Myslím, že fialová byla lepší, ale asi jen neznatelně. 19. z 65 už nebyla taková sláva, ale upřímně - po zimním spánku to není až tak hrozné.

středa 6. února 2019

Matematická olympiáda

Dámy a pánové, vypněte Facebook (případně Ordinaci v růžové zahradě) a zkuste si trochu oživit závity řešením 2. kola Matematické olympiády v kategorii 5. třída! (Pozor, nelistujte zadáním, na 2. straně je hned vzorové řešení.)

Alička vyřešila všechny příklady, v 1. úloze ale neměla přehledný postup a dostala jen 2 body z 6, v poslední úloze udělala drobnou chybu ve znázornění a získala 4 body z 6.

Celkově se tak umístila v první čtvrtině z vybraných 111 žáků z 19 škol obvodu Prahy 6 a ze školy byla druhá. Zajímavé je, jak dramaticky odlišné je toto umístění od jejího nedávného výsledku v testu nanečisto od Cermatu, kde se testuje něco jiného, totiž rychlost a s tím i tak trochu spjatá našprtanost.

úterý 8. ledna 2019

B5h

Bedřichovská pětihodinovka (B5h) je sympatický lyžarský závod, kdy dvojice sbírají po celých Jizerkách kontroly ve volném pořadí s tím, že se musí do pěti hodin vrátit. Aby se na sebe moc nelepily, startuje se ve vlnách.

Kamče s Alčou se podařil heroický výkon, když zvládly dojet pro 3. místo.
Nejen na trati, ale i v cíli jim to sluší
Scorelauf si určitě zaslouží krátkou analýzu, pro mne o to zajímavější, že s lyžařským orienťákem fakticky nemám žádné zkušenosti. Začnu tím, že pro lepší orientaci o hodnotě kontrol jsem na mapě upravil barvy: bílé jsou nulové kontroly, červené 20 a 30 bodů, zelené 40 a 50 bodů a zlaté kontroly 70 a 80 bodů.

Na mapě (rozklikněte pro lepší pohled) jsem označil pár oblastí, u nichž bylo nutné rozhodnout, zda je navštívit či nikoli. Ostatní byly v zásadě na hlavních liniích:
  1. Třicítky (bez Maliníku, kde platí embargo na MČR): Nebylo jasné, zda se tady zdržovat v čárkách vlevo, zejména když i 38 a 39 byly v čárkách a zda sjíždět do Rudolfova na 35.
  2. Čtyřicítky nabízely poměrně hodně bodů, ale ne zadarmo.
  3. Solitéři 53 a 55 - zejména 55 v Pekle byla extrémní a nikdo z děvčat na čele na ni neobětoval čas.
  4. Protržená 59 a 60 - jednalo se fakticky o větev na cestě mezi 57 a 61. Je to rychlá část, ale dlouhá. Pouze vítězky tudy jely.
  5. Jizerka leží velmi daleko, ale na druhou stranu nabídla hned dvě zlaté kontroly a poměrně dost blízko od sebe sekvenci 66-69.
Kdo jde pořád na východ, dojde na západ
 A jak jely Kamča s Alčou?

Nejprve se vydaly na Třicítky (39 38 36 40), čímž si nechaly Čtyřicítky na konec. Pak na Knajpu (přes 44 - kde se trápily hledáním - a 43 52 54). Hned prudce dolů zleva (58) na Smědavu (72 70 71). Odsud strategické rozhodnutí jet k Jizerce, odsud vzít ale jen 69, sjezdem zadarmo na 63 a zpět ke Knajpě (přes 62 61 a sebrat i 57). Na Knajpě ale začal čas dost tlačit. Z Kristiánova vzali 51 a pak hurá do 16 minut dorazit do limitu. Ten nedostatek času byl zásadní, protože se jim jelo velmi dobře, ale nebyl čas vzít Čtyřicítky.

Po závodě se ukázalo, že v takto dobrých podmínkách na tvrdém sněhu se může vyplatit jet delší trasy na dobrém pokladu. To znamená například zkusit vzít 53 odbočkou ještě před 52. Také byla otázka, zda nezačít spíše na Čtyřicítkách, zejména tím, že by se objela přehrada a sebraly 49 a 50 (což je 90 bodů). Do jaké míry se díky rychlému sněhu vyplatilo jet na Jizerku je ale velmi spekulativní - je to daleko a riziko nutnosti návratu bez toho, že by se zvládlo vzít návratové kontroly, bylo vysoké.

Takhle z křesla a v teple se to dobře hodnotí a proto to berte trochu s rezervou. 

V každém případě klobouk dolů Alče a Kamče (vidíte, na klasičkách se dá bruslit třeba i pět hodin), ale i všem dalším, kdo se na podobný pretek vydali a dokázali ze sebe vydat maximum.

neděle 30. prosince 2018

Borový Hustník

Letos se Jára Hustník snažil přenést na Vysočinu atmosféru borového lesa, běhání v písku a chrastí kdesi u Nového Boru. A to skrze koncept, který se letos objevil na závodu Bor Cupu a který nemá chybu. Ve zkratce - jde o všem známý scorelauf obohacený existencí desítek nulových kontrol. Správné kontroly se sice dají poznat snadno, a to díky číslům, změt koleček ale komplikuje vyhledávání pravých kontrol a plánování postupů.
Kdo hledá, najde
Moje taktika byla bez ohledu na bolavé dutiny zkusit sebrat vše. Navíc Jára obvykle trať staví tak, že limit se stihnout dá a 59 minut vypadalo luxusně. Vše pod heslem - "čo bolí, to prebolí". Skutečnost byla trošku jiná než teorie - ale jak se říká - tím hůř pro skutečnost.

Proto jsem neváhal a vybral hned krajní kontrolu směrem k městu (K11). Na zádech jsem si vedl Aleše a Kamču. Na další kontrole jsem neviděl lampion, obíhal skalku a už jsem měl čelo závodu kus před sebou. Hned na další kontrole v lese (K6) mne ale přestala bavit jejich společnost (však nejsem Herkules - nezvedám činky ani se nelepím) a naopak mne napadlo využít, že jsem na plošině. A tak jsem nechal Aleše s Kamčou, aby šli do údolí naproti (na K10), zatímco já si sesbíral kontroly K19 a K8. To bylo myslím velmi dobré; i když jsem v té chvíli neměl přečtený zbytek trati, viděl jsem, že v této oblasti budu mít až na K1 vše vysbíráno a přitom K1 určitě bude dávat smysl při návratu zpět - k této úvaze mi pomohlo to, že les má vlastně tvar trichtýře.
Modrá je varianta dobrá
Objevila se ale realizační chybička - přehlédl jsem K10 a šel rovnou na K2 (viz červená čára). Pak ještě stojí za zmínku zmatené pobíhání na K15 (hledal jsem jiný objekt) a na K5 (špatně postavený strom). Tyhle minutky mi hodně chyběly a tak není divu, že limit jsem stíhal jen s odřenýma ušiskama. Ale aspoň to bylo na konci drama.

Mimochodem oblast v údolí s potokem byla nakonec nejvíce zajímavá. Ke zvážení bylo i sebrat K18 přímo od K2, která byla poměrně nízko, a pak se vrátit kousek nazpět. Stoupat totiž svah vpravo dvakrát nebylo vůbec zadarmo. Tuto variantu ukazuje modrá čára.

Už na trati mi chyběla jedna kontrola v průkazu a moje hypotéza byla, že jsem dvě kontroly razil do jednoho políčka. Až po zevrubné kontrole mapy v cíli jsem přišel na vynechanou kontrolu. Aleš a Kamča v pohodě stihli všechny kontroly. Jára můj výkon ohodnotil 3. místem, k čemuž mi pomohlo, že skupinka Alča s Karlosem, která šla v protisměru, sice sesbírala vše, ale výrazně nestihla limit a tak byla exemplárně penalizována odečtem dvou kontrol.

Po závodě jsem padnul, ale aspoň mi 18 hodin ležení dutiny definitivně vyléčilo. Takže Járo - díky za nápaditý výlet k Novému Boru!

neděle 23. prosince 2018

Ohlédnutí za K. sezónou

Poprvé v roce 2009, na obzoru rok 2019 a v pořadí už 9. ohlédnutí za K. sezónou.
 Předvánoční tradice se dům od domu liší, u nás vládne vizualizace sezóny

úterý 18. prosince 2018

V podhradí nad hradem Hláska

Nebývá to běžné, ale někdy stačí ze závodu jen přetisknout zprávu pořadatele: 
"Do historie závodu se opět po roce zapsala Kamila Gregorová, jež na našem závodě dosáhla již 6. vítězství (3 x na 8 km a 3 x na 4 km) a po loňském rekordním čase na 8km trati Kamila letos pro změnu ustanovila nový traťový rekord na 4km trati."
Co více dodat? Snad jen, že 62. Podzimní běh lyžařů jsme si s dětmi zpestřili výletem na zříceninu hradu Hláska (který je paradoxně pod úrovní Senohrab), koneckonců stejně jako jsme učinili loňský rok.
Josef Lada uměl vystihnout malebné okolí Hlásky
Novinkou snad bylo jen to, že jsme šli netradiční oklikou podél hlavní železniční trati na Benešov. A oklika se nám oplatila nečekanou podívanou - uviděli jsme pozůstatky srážky vlaku se stádem divočáků v podobě pěti kusů rozesetých na padesáti metrech.

sobota 24. listopadu 2018

Marečku, copak jsi dělal v létě o prázdninách?

Aneb jeden z topologicky úžasných obrázků - lze s ním rotovat i zrcadlově převracet v každém směru a stále udává stejnou informaci.
Běhal jsem orienťák, skákal do bazénu, střílel ze vzduchovky, skákal "beko", oslavoval s příbuznými, skákal na trampolíně, řezal s babičkou jabloně a jezdil na skateboardu na opravených U-rampách

čtvrtek 22. listopadu 2018

Který z výrazů vyjadřuje pravděpodobnost?

Čas od času se nějaká planeta se Zemí srazí. Své by o tom mohli vyprávět dinosauři, které zřejmě sprovodil ze světa dopad planetky.

Který z výrazů vyjadřuje pravděpodobnost?
  1. čas od času
  2. nějaká
  3. vyprávět
  4. zřejmě
Tato úloha je součástí SCIO cvičebnice pro přijímací zkoušky na gymnázia pro 5. třídu. Správná má být jediná odpověď.

Hned tři výše uvedené odpovědi přitom mají spojitost se nejistotou, tj. s existencí pravděpodobnosti.
  • ad 1) nejistota ohledně srážky
  • ad 2) nejistota ohledně charakteru planety
  • ad 4) nejistota ohledně příčiny vyhynutí
Co pak znamená "vyjadřovat pravděpodobnost"?  Pokud dle autorů znamená "vyjadřovat míru nejistoty" (jak je ve vzorovém řešení), pak to znamená, že výraz má udávat charakteristiky nejasnosti (např. o tvar distribuční funkce, očekávanou hodnotu atp.) Tomu odpovídají dvě odpovědi.
  • ad 1) "čas od času" udává očekávanou četnost výskytu v čase, což je charakteristika dané nejasnosti - proto dle této interpretace "vyjadřuje pravděpodobnosti"
  • ad 2) "nějaká" chápu ve smyslu "jedna z mnoha" bez udání její další charakteristiky; to nám nedává parametry nejasnosti (distribuce zůstává "ambiguous"), proto to interpretaci neodpovídá.
  • ad 4) "zřejmě" udává vysokou hodnotu pravděpodobnosti pro danou příčinu, tj. jde o charakteristiku dané nejasnosti
Pokud ale "vyjadřovat pravděpodobnost" znamená vyjádřit, zda je daný jev nejistý anebo jistý, pak se ptáme na existenci nejistoty (tj. na indikátorovou proměnnou definovanou jako nula pro jev s tzv. degenerovanou pravděpodobností a jedna s nedegenerovanou pravděpodobností). A té odpovídají hned tři odpovědi.
  • ad 1) "čas od času" lze chápat jako indikátor existence nejistoty (ohledně srážky)
  • ad 2) "nějaká" lze také chápat jako indikátor existence nejistoty (ohledně přesné charakteristiky planetky)
  • ad 4) "zřejmě" je rovněž indikátor existence nejistoty (ohledně příčiny vyhynutí)
Jazyk je zkrátka bohatý a jemný a to je na něm úžasné. Testovat ale jedenáctileté děti na jemnosti jazyka, když na každém bodě v testu ohromně záleží, to jen zanáší vysokou "míru nejistoty" do výsledků testu.

pondělí 19. listopadu 2018

Co vše by se dalo prodat touto reklamou

Dnes jsem otevřel noviny a zaujala mne fotografie z jedné americké ulice, kde se vyjímala reklama Nike. Neznajíc protagonistu této kampaně a ani následné kontroverze ohledně jeho účasti v kampani, vyvolala ve mne reklama úplně jiné dojmy než zamýšleli v Nike. A propos, co Vám evokuje tato reklama?
Jde o reklamu pro mudžahedíny nebo prostě jen o "cheap talk" (laciné kecání) pro milovníky kecek?

středa 14. listopadu 2018

Hulk Cup

Když do Google zadáte Hulk Cup, vypadne stisklá pěst Hulka. A jen my zasvěcení víme, že uvnitř se nachází buzola. A v druhé ruce najdete mapu od Rysáka, který už 36 let pořádá kultovní pražské noční štafety Hulk Cup.
Jů, co mi to dal Gůgl?!
Hulk Cup, toť konstanta pražského orienťáckého života. Vzpomínám na ročník 2000, který probíhal na Ladronce, jen o pár set metrů dále od letošního ročníku, a kde se objevila jakási Kamila Jirků, kterou jsem tehdy příliš neznal. (Mimochodem tato Kamila Jirků si určitě za rámeček nedá výsledek z roku 2005, kdy na druhém úseku ztratila 50 minut...) 

Na webu je dokonce i odkaz na edici v roce 2001, kdy se běhalo ve Hvězdě a kde jsem hájil dres MKP; rok poté v Hodkovičkách jsem měnil dres z MKP na USK. V roce 2011 objevuji krásný záznam týmu "VIP - Vysočina in Prague", kdy nám ve štafetě pomohl Aleš z MFF.   

Nostalgii podporuje i to, že letošní sraz u hospůdky na strahovských kolejích zaváněl návratem do přelomu 90. let. I návrat ke klasickému ražení byl příjemný retro prvek akce. Dojem narušily pouze aktuální technologie čelovek, které jsou skutečně někde jinde než bývaly, pokud si tedy nepůjčíte světlo od kamaráda - jako to udělala Kamča - a ono zhasne po 30 minutách. Naštěstí na rozdíl od roku 2005 nebyla Kamča v lese 93 minut, ale stačila jí jen třetina, 31 minut.
Tratě jak při Světovém poháru, ale na rozdíl od světové špičky my běželi mezi bezdomovci v černočerné tmě
Vskutku, doběhnout na 1. úseku na 8. místě, to byla od Kamči skutečná výzva. S rozkvedlaným kotníkem jsem vyrazil na 2. úsek, na trati občas něco pohledal a oslnil pár turistů, ztracených v šeru velkoměsta. Předával jsem 8. našemu žolíkovi Honzovi Škrabálkovi. Ten jako letec-paraglidista zaletěl navzdory tomu, že má s orienťákem o desítky let méně zkušeností. 
Hádanka: Najděte nejrychlejšího chlapa (Nápověda: Nemusí to být chlap.)

V předběžných výsledcích jsme prozatím 16., což je fajn. A budeme jen napjatě čekat, jak ještě proběhne kontrola průkazek a diskvalifikace díky nachytávkám na paralelních farstách. Bystré oko Rysáka a tvrdá ruka Hulka ještě mohou hodně promíchat pořadím.