sobota 26. prosince 2009

Štěpánská a Hustníkovo zakončení

V sobotu 19.12. uspořádal legendární Jára Hustník (viz jediné dochované foto z kadibudky v karlštejnských lesích) oddílové zakončení. Fotodokumentace hovoří za vše, byla zima jak cestou Buzuluku do Prahy a navíc Jára připravil na mapě pár zpestření, které dokázalo vyvést i zkušené harcovníky z konceptu. Jára hlavně upravoval hustníky - co jiného od něj také čekat - a sem tam přidal na mapu nějaký ten hřbitov, abychom si každý, kdož zbloudí, uvědomili, do čeho jdeme.

Na Štěpána jsme si dali vrstevnicovku sice v notoricky známé oblasti, nicméně pro Kamču znamenalo "myslet hnědě" výzvu. Všem podobné hrátky vřele doporučuji. (Mapu s tratí v PDF pošlu na požádání, mám i čistou vrstevnicovku pro případné dokreslení fixem).

úterý 22. prosince 2009

čtvrtek 17. prosince 2009

Mám čelenku Silva a kdo má víc?

Přes zimu je zásadní udržet závodnický spirit

středa 16. prosince 2009

Rozkošníci

Úsměv pro masmédia (vzadu Mareček postává u palandy)

Rocková hvězda ulovila svého jediného fanouška

Voltaire místo pohádky na spaní?

Lepší je skriptum z fakulty dopravní

neděle 13. prosince 2009

Co (ne)chtít od ekonomie: aktualizováno 20.1.

Česká společnost ekonomická uspořádala výroční setkání s panelovou diskusí "Stav ekonomie aneb co chtít a co nechtít od ekonomie jako vědy" a pozvala reprezentativní debatéry. Auditorium bylo neustále provokováno k přemýšlení, když každý z panelistů prezentoval nějaký poměrně krajní názor. Mojmír Hampl začal s kritikou scientismu a la Hayekova Counterrevolution of Science a zkrátil ji do postupky "modelování-scientismus-omezení svobodné vůle", jakkoli by určitě dotyčnou postupkou nenahradil ekvivalencí. Za příklad (ne vlastní) dal masu demonstrantů, která se chová jako dokonalá kapalina až v případě, kdy policisté demonstranty natolik zmáčknou, že z nich pouze teče krev. Martin Macháček zase vyjmenoval snad kompletní škálu obecně známých kritiků modelování v ekonomii, od významných až po ty panoptikální. Mírně se odlišoval jen prof. Mejstřík, který se zabýval praktickou zkušeností s dogmaty poradců Světové banky. I tím ale provokoval, minimálně k opatrnosti.

Originální a jako vždy velmi dobře připravený a optimistický byl Štěpán Jurajda. (Jeho vystoupení je dostupné ke stažení.) Cílem bylo ukázat na drtivý nástup empirie a dále (field a lab) experimentů. O tom opravdu není diskuse. Zaujal mne ale hned zkraje poznámka o "randomistas" jako sílící skupině, pro něž - když to přeženu - je teorie pomocnou vědou pro kontrolovaný experiment. Připomnělo mi jednoho historika, který kdysi označoval sociální vědy za "pomocné vědy historické". Neumím si představit "vědu", která ateoreticky testuje mít nějakou obecnou hypotézu, vůbec která bude vědět, co má měřit a v datech odhadovat. Škoda, že o tom nepadlo více, bylo by dobré vědět, zda někdo z posluchačů by se za randomistas postavil.

Druhá věc byla konkrétnější: na základě prohlédnutí posledních čísel AER, QJE, JPE a EMT Štěpán řekl, že soudobá ekonomie je 80% applied micro a tvoří tak budoucnost oboru (v textu je 60%, asi jsem se přeslechl). Tady to stojí za mírnou diskusi.
  1. Výběr časopisů samozřejmě reflektuje starý známý problém, co je ještě ekonomie a co už ne. QJE i JPE jsou známy jako poměrně dost biased ve smyslu orientace na konkrétní departmenty (což neznamená nekvalitní), AER je mnohdy drbárna s pro mne nepochopitelnými standardy zařazení článků (moje poslední zkušenost z public economics papery). Díval jsem se do Article Influence 2008 a např. před AER je JEG, JF či RES. Samozřejmě když se vyloučí čistě teoretické žurnály a top field žurnály, pak vznike dost omezený pohled. Také když jsem se z ryze evropského pohledu podíval např. do JEEA, můj dojem z distribuce témat a metod je trošku jiný.
  2. Co když jde jen o efekt dělby práce? Pro průlomový výzkum je třeba aglomerační efekt a velké fixní náklady; neuroekonomii nemůže dělat Uni of Horní Dolní. Podle mne to není úplně tak, že by jedni dělali na frontier a ostatní byli tragicky zaspalí; spíše jedni mají prostředky na velkou investici do věcí, které jsou drahé na provozování. Jen opravdu velcí a bohatí si mohou dovolit financovat něco, z čeho je čas od času kolosální černá díra.
  3. Zásadní věcí je, že policy-relevantní ekonomii dělají více OECD či centrální banky a je otázka, zda tyto hráče zcela vyřadit, když přitom dominují reálnému hospodářskou-politickému provozu. The Economist cituje dnes spíše papery Bank of England a Warwick International Finance Group než papery o tom, kolik procent volební účasti navíc přineslo zavedení druhého místního periodika v amerických státech kolem roku 1870. Jakkoli mám vested interest prosazovat zájmy akademie, neřekl bych, že aktuální ekonomii a její přínosy a hodnotu reprezentuje jen aktuální zájmy akademické ekonomie.
  4. Mikro (či labor) optikou je makro sešněrované zejména množstvím pozorování. A to platí zejména pro globální ekonomiku. Jak říká Štěpán a stejně demonstranti v Kodani, "there is no planet B". V tom ohledu by ale bylo logické, kdyby makro skončilo v historii, tj. v detailních case-studies. To se myslím neděje, tudíž sample size se nejeví jako klíčové omezení; anebo ano, makroekonomové?
Celkově myslím, že Štěpán správně popsal celkový trend, ale nepodepsal bych, že současný stav v onom 60% vzorku článků je reprezentativním obrázkem chvalitebného trendu k empirii. V onom vzorku, jak jej vidím já, mi kriticky chybí ekonomicky "dostředivá" témata a vazba na již naakumulované znalosti, což je dané primárním zájem o sběr dat a metody. Proto si nemyslím, že jde o segment, (i) jehož produkce je synonymem nejvyšší kvality či přínosu a (ii) že je nezbytné a dokonce strategicky správné jej bezvýhradně následovat, podobně jako když následovnící v Life of Brian od Monty Python's Flying Circus volají "Cast off the shoe. Follow the gourd!" či "Yes! We're all individuals!". Je to trend, významný trend, trend zaplňující díru, ale není to vše.

čtvrtek 10. prosince 2009

Obsluhoval jsem pokerového krále

Před dvěma lety absolvoval můj kurz strategického chování na úrovni hospodářské politiky (Political Economics) Jan Škampa. Dosáhl 80.5 bodů ze 100, nejvíce ze všech studentů, o 9.5 bodů více než druhý nejlepší, dnes magisterský (a velice talentovaný) student Jan Šolc. Jakkoli se kurz časem mění, idea je stále stejná: nejprve dát několik těžkých homeworků, pro něž přednášky jsou jen obecným vodítkem a na závěr vytvořit tříhodinový psaný final exam, vždy složený ze zcela originálních problémů. Během času se mi potvrdilo, že tento systém výborně odděluje zrno od plev.

Nebylo tudíž tak velkým překvapením před pár dny zjistit, že tentýž Jan Škampa je výhercem European Poker Tour, se ziskem pohádkových 17.5mil. Ještě než začnete závidět, uvědomte si, kolik mu stát z výhry vezme a rovněž, že ztráty v jiných turnajích jsou i řádu stotisíců - viz interview. Jakkoli hazard osobně neobdivuji a považuji jej pro průměrného člověka za zdraví škodlivý, v této podobě nejde o hazard, ale o profesionální sport, pouze s velkými riziky.

Teď bych Honzovi Škampovi doporučil, aby si dal chvíli oddech a nastudoval si jiný kurz na IES, nejlépe něco z Portfolio Management.

Memoriál PaedDr. Zdeňka Malého

Včera proběhlo vyhlášení 17. ročníku soutěže O nejlepšího akademického běžce Prahy 2009. Díky vítězství ve čtyřech závodech se Kamča stala jasnou vítězkou kategorie ženy-absolventky.

Na obrázku vpravo hlavní pořadatel, pan Alfons Král, krásné jméno jak z éry Jana Nerudy a Vítězslava Hálka

úterý 8. prosince 2009

Zbraslav podruhé

Malé addendum k článku o HSH poháru. Server běhy.cz přišel s článkem pod názvem "Sekyrová překvapivě poražena", kde cituje bezelstný Kamčin výrok: „Závod se mi líbil, trošku pršelo, ale mně to nevadilo. Spíše mi to vyhovuje. Jela jsem sem s tím, že mě Ivana určitě porazí," řekla v cíli mladá závodnice. Na otázku, čím to bylo, že Ivanu Sekyrovou porazila, odpověděla se smíchem: „Nevím, asi jsem běžela rychle."

Asi poběžím rychle...

pondělí 7. prosince 2009

10 z 20

V odcházejícím Akademickém senátu FSV UK měl IES pouhá tři křesla z dvaceti. Letos jsem byl poměrně zvědavý, jak volby dopadnou. Kampaň byla decentní a slušná, od studentů nebylo slyšet nic mimořádného a jelikož se volilo od středy do pátku, měl jsem obavu, zda nezapadnou ve srovnání s pátečními a víkendovými radovánkami.

Minulý týden jsem pečlivě sledoval webstránku Sociálu, který se chtě nechtě stává hlavním interním komunikačním médiem na naší fakultě, zda s něčím nepřijde dříve než volební komise. Ale i zde ticho po pěšině. Dnes se ale dívám a co nevidím: pedagogů a studentů je od nás 10, což je přesně polovina všech senátorů!

Připomínám, že volební pravidla zajišťují 1 křeslo pedagoga a 1 křeslo studenta každému z pěti institutů, čímž se volby rozdělují na (i) personální výběr 2 senátorů v rámci institutů a (ii) výběr dalších 10 senátorů napříč instituty. V té druhé části to znamená pro IES 8 křesel z 10 možných.

Blahopřeji všem zvoleným a těším se především z volební účasti. Mezi studenty IES byla zcela bezprecedentní, mimochodem trojnásobná (!) než studentů IKSŽ. Jsem rád, že mladí ekonomové nejsou žádná omezená individua, nýbrž zajímají je i věci veřejné (samozřejmě ty s malými "v"...).

neděle 6. prosince 2009

Běh na Zbraslavi

Mezi orienťáky je Zbraslavský kros alias pohár HSH jeden z nejpopulárnějších. Není mezi orienťáky asi nikdo, kdo by neměl alespoň jeden produkt HSH Sport, ať už kultovní Casio SDB, sporttester Polar nebo alespoň neprotrhnutelné kalhoty tzv. maceba. I trať 5km krosu patří k těm extrémním, podobným orienťáku: nejprve ostrých 100m převýšení směrem ke keltskému hradišti na Závisti (proto se startuje v intervalech 1 min), poté část kolem vrcholu a nakonec pozvolný velmi dlouhý seběh.

Sympatické je zde nulové startovné pro včas přihlášené a slevové bonusy do HSH. Vzorem pro ostatní jsou i počítačem zpracované výsledky, kdy po doběhu posledního jsou okamžitě výsledky. To se letos hodilo, když Kamča spěchala domů k nastydnutým ratolestím. Nenechala si ale ujít vyhlášení a radost z vítězství, mimochodem nad letošní dvojnásobnou vítězkou Velké Kunratické, Ivanou Sekyrovou, a času 18:44. Z historických tabulek (pouze 2001-2008) jsme objevili jen jediný čas, který se mu blížil, a to 18:58 právě Ivany Sekyrové z roku 2006.

Na startu

V cíli

Mimochodem jde pro Kamču o zlepšení o 5:04 po sedmi letech, kdy jsme se na Zbraslav dopravovali romanticky vláčkem z Hlavního nádraží přes Braník.

čtvrtek 3. prosince 2009

F1

Seriál F1 pokračoval včera 3. závodem v 19:00 mezi Roztokami a Suchdolem na Vrabci, který nebyl opeřen, když na něm scházela zelená a několik cest. Díky hromadnému startu Kamča běžela v kontaktu s čelem závodu a nakonec doběhla 5. v balíku za Košíkem, Heppym aj. Mapička je opravdu ke koukání. Díky Fandovi Paškovi za výtečnou stavbu tratě.