pondělí 19. listopadu 2018

Co vše by se dalo prodat touto reklamou

Dnes jsem otevřel noviny a zaujala mne reklama Nike. Neznajíc protagonistu této kampaně a ani následné kontroverze ohledně jeho účasti v kampani, vyvolala ve mne reklama úplně jiné dojmy než zřejmě zamýšleli v Nike. A propos, co Vám evokuje tato reklama?
Jde o reklamu pro mudžahedíny nebo prostě jde jen o kecy pro milovníky kecek?

středa 14. listopadu 2018

Hulk Cup

Když do Google zadáte Hulk Cup, vypadne stisklá pěst Hulka. A jen my zasvěcení víme, že uvnitř se nachází buzola. A v druhé ruce najdete mapu od Rysáka, který už 36 let pořádá kultovní pražské noční štafety Hulk Cup.
Jů, co mi to dal Gůgl?!
Hulk Cup, toť konstanta pražského orienťáckého života. Vzpomínám na ročník 2000, který probíhal na Ladronce, jen o pár set metrů dále od letošního ročníku, a kde se objevila jakási Kamila Jirků, kterou jsem tehdy příliš neznal. (Mimochodem tato Kamila Jirků si určitě za rámeček nedá výsledek z roku 2005, kdy na druhém úseku ztratila 50 minut...) 

Na webu je dokonce i odkaz na edici v roce 2001, kdy se běhalo ve Hvězdě a kde jsem hájil dres MKP; rok poté v Hodkovičkách jsem měnil dres z MKP na USK. V roce 2011 objevuji krásný záznam týmu "VIP - Vysočina in Prague", kdy nám ve štafetě pomohl Aleš z MFF.   

Nostalgii podporuje i to, že letošní sraz u hospůdky na strahovských kolejích zaváněl návratem do přelomu 90. let. I návrat ke klasickému ražení byl příjemný retro prvek akce. Dojem narušily pouze aktuální technologie čelovek, které jsou skutečně někde jinde než bývaly, pokud si tedy nepůjčíte světlo od kamaráda - jako to udělala Kamča - a ono zhasne po 30 minutách. Naštěstí na rozdíl od roku 2005 nebyla Kamča v lese 93 minut, ale stačila jí jen třetina, 31 minut.
Tratě jak při Světovém poháru, ale na rozdíl od světové špičky my běželi mezi bezdomovci v černočerné tmě
Vskutku, doběhnout na 1. úseku na 8. místě, to byla od Kamči skutečná výzva. S rozkvedlaným kotníkem jsem vyrazil na 2. úsek, na trati občas něco pohledal a oslnil pár turistů, ztracených v šeru velkoměsta. Předával jsem 8. našemu žolíkovi Honzovi Škrabálkovi. Ten jako letec-paraglidista zaletěl navzdory tomu, že má s orienťákem o desítky let méně zkušeností. 
Hádanka: Najděte nejrychlejšího chlapa (Nápověda: Nemusí to být chlap.)

V předběžných výsledcích jsme prozatím 16., což je fajn. A budeme jen napjatě čekat, jak ještě proběhne kontrola průkazek a diskvalifikace díky nachytávkám na paralelních farstách. Bystré oko Rysáka a tvrdá ruka Hulka ještě mohou hodně promíchat pořadím.

úterý 13. listopadu 2018

Závod gerontů, hobíků, eliťáků a pár žen, které na Hrádku překáží

Pokud je nějaká krize za dveřmi, není to krize finanční, obchodní, bezpečnostní, krize veřejných financí ani krize technologická, nýbrž krize demografická. 

Nejlepším důkazem budiž Události na ČT, které šot o legendární Velké Kunratické letos pojaly jako reportáž z abiturientského srazu po 50 letech. Na rozdíl od loňska nepadlo ani slovo o vítězích; v době pokrizové totiž není důležité vyhrát, ale dožít se. 
Kdo dožije, nejenže má rezervaci na číslo, ale hlavně má start zdarma (foto: VK)
I cenám pro nejlepší na Velké Kunratické letos dominovaly produkty, které dává Ježíšek prarodičům, když má bolehlav a neví, co by po těch letech vymyslel: prostředky na bolavé klouby, extra silné dávky vitamínů a pak i spoustu slev (protože, jak víme, naši důchodci slevy milují). Ale cen byla řada a tak bez nadsázky díky za ně.

Bez ohledu na tikající demografickou krizi důležité budiž samotné závody. Na nové ženské trati (platné od roku 2016) se ukázalo, že Adéla Stránská je ve skvělé formě - oplatila Kamče loňskou porážku a vylepšila Kamčin traťový rekord. Kamča byla těsně druhá a za toto umístění mezi mladými gazelami je určitě ráda.
Tričko Mizuno, trenky Mizuno, krosové boty Mizuno, ale čelenka ukazuje, kde Kamče bije srdíčko (i když bije vzhůru nohama)
Na trati přes Hrádek se zase předvedla Pavla Schorná, která stejně jako loni běžela těsně kolem 14 minut. Kamča byla na prvním mezičasu výrazně pomalejší (+ 24 vteřin), posléze stahovala, ale jen na 14:15 (+14 vteřin). Opět druhé místo, opět zaslouženě. 

Na trati je mimochodem zajímavé sledovat, jak nyní převažují hobíci na úkor běžců; pro ilustraci jsem vzal mužský čas na konci první třetiny výsledků - v roce 1998 byl 16:42, nyní jsme na 17:34; na druhé straně dnes běhá celkově více lidí, což samozřejmě posouvá tvar distribuce k horším umístěním. Z Velké Kunratické se zkrátka stává populární závod pro hobíky, podobně jako z jiných závodů.

Vzhledem k minimu tréninku jsou Kamčina podiová umístění stále výborná. Navíc Kamča se stále udržuje nad úrovní mého 20 let starého času z roku 1998 (14:16,9). Ale až na něj přestane stačit, přijde moje spravedlivá chvíle - a pak se na závodění v naší rodině zaslouženě vrhnu já.

pátek 2. listopadu 2018

Hvězdičky

Že se z bločku vytrácejí záznamy mých úspěchů není divu; buď zkrátka nejsou nebo chabnou ve stínu hvězdných výkonů mé drahé polovičky. Nyní ale i maminčiny úspěchy mají konkurenci; pomaličku a polehoučku je na okraj zájmu vytlačují záblesky hvězdiček další generace.

Konkrétně Mareček nedávno zazářil na sympatickém krosu v Liberci, kde vyhrál trať na 700m a moc si užíval svoji - cituji - "první skutečnou medaili, nejen nějakou tu perníkovou."
Judista, gymnasta samouk, boulderista, modelář, orienťák a teď už i krosaŕ
Navíc tento týden Majda překvapivě spoluvyhrála Halloweenský noční orientační závod ve Hvězdě, když s Kamčou vydržela běžet souvisle skoro 50 minut (!) a zvládly tam pospolu posbírat v noci nejvíce terčíků.
Na scorelaufu byla nutná taktika, neb se nedalo stihnout sebrat všechny kontroly
Nakonec musím zmínit i naši největší hrdinku Aličku, která se zúčastnila čtyřdenního přechodu Šumavy v režii Kotlářky. Pochod vyšel na absolutně nejhorší možné počasí; dva dny šli s plnou bagáží v dešti a v prvním letošním sněhu na v té chvíli nejstudenějším a nejmokřejším místě celé republiky. Jak píše trefný článek na webu Kotlářky, za čtyři dny si vyzkoušeli čtyři roční období od Vivaldiho.
Alička zářila nejen během přechodu (díky reflexnímu obalu na batoh), ale i po výletě (a rychle tak zapomněla na vlezlou zimu a mokré ponožky)