pondělí 10. června 2019

Exkurze do kamenolomu

Organická architektura mne vždycky zajímala o hodně více než například organická chemie a tak jsem si během pracovní návštěvy Barcelony nemohl odpustit návštěvu některé z Gaudího fantastických staveb. Zvítězila nakonec dobře dostupná Casa Mila alias "La Pedrera" (tj. kamenolom), poslední Gaudího světská stavba.
Model 1:25 nabízí pochopení, jak chytře byly vytvořeny dva vnitřní dvory a i mohutná, fakticky na domě statická nezávislá fasáda z vápence
Hned úvod prohlídky sebere dech. Výtah vyveze přímo na terasu, kterou Gaudí mínil jako výsledek boje přírodních živlů, což skvěle potrhuje hudba v audioprůvodci. Audio je mimochodem strhující a výborně naprogramované dle místa, kde se návštěvník zrovna pohybuje.
Amatérské panorama; mimochodem v bezprostředním okolí je výhled na spoustu klimatizačních jednotek - holt nic není tak dokonalé jako pohled z Hradu na červené střechy Malé Strany
Impozantní žebroví v podkroví připomíná mohutnou kostru velryby, brána má dekor motýlího křídla, celý dům lze vizualizovat jako skálu ošlehanou větrem a deštěm. Zajímavé jsou i modely dalšího Gaudího staveb, ať dostavěných či vizualizovaných. Nakonec stálo za to si i projít samotné obývací prostory a pochopit, jak už té době byly úžasně světlé a jaké inovace z hlediska bytové architektury se mu podařilo vymyslet před více než sty lety.
Není to ani křídlo motýla Emanuela od Makové panenky, ani křídlo nočního motýla Roberta z Včelky Májy, nýbrž křídlo vstupních dveří
Dalším logickým krokem by měla být Sagrada Familia i s ohledem na to, že právě minulý týden dostala stavební povolení. (Což není špatné pro stavbu, která trvá už 137 let.) Nicméně lístky online jsem už nesehnal a tak si raději počkám na dostavbu v roce 2026.

neděle 9. června 2019

Běh přes Tanvaldský Špičák

Každý běh do kopce bolí. A když se jde hned od startu do sjezdovky, bolí to pořádně. 

Nicméně na běhu přes Tanvaldský Špičák je sympatické, že po úvodním výběhu následuje postupný seběh až pod Mariánské schody, poté prudce po 365 schodech nahoru a pak už jen opět hurá nazpět dolů pod sjezdovky (viz přehled na Mapy.cz.) Této legrace se z naši rodiny zúčastnila jen drsná (tj. ženská) část - Majda na 300m, Alička na 1000m a Kamča na 9000m.
Majda běží vždy s úsměvem - runners are beautiful!
Alička se poctivě poprala s místními lyžařkami. V závěru díky finiši předběhla jednu soupeřku a vybojovala pěkné 7. místo.
Největší odměnou byla možnost nakrmit a pohladit koníky
Fotografie ukazuje, že pořadatelům se kromě krásného závodu vyvedly i krásné čelenky. Letos navíc iniciativně prodloužili Mariánské schody o pět schodů. Příští rok se údajně chystá dalších šest.
Odměna za 9km a 450m převýšení