neděle 28. února 2010

Cesta do nitra země

Mayrau, hornický skanzen ve Vinařicích u Kladna, hostil dnes závod Pražské zimní ligy. Již vloni proběhla podobná akce industriálního OB a jelikož měla veliký ohlas, nechtěli jsme si nechat ujít její pokračování. Skanzen nabídl brownfield par excellence: vícepatrové budovy, otevřené štoly, vytěžené doly a haldy porostlé spostou pichlavých keřů.

Osobně se mi v závodě s prvky jeskynního OB (někdo říká OJeB) moc nedařilo. Hned v okolí K1 (viz obrázek níže) jsem se věnoval studiu obrázků v hornických skříňkách natolik, že mi trvalo minutu, než jsem objevil, kam byla kontrolka zašitá.

Umístění kontroly č. 1

Na K23 se mi podařila hezká chybička. Ke kontrole jsem se dostal ještě správně, ale při otočce zpět jsem galantně dal přednost běžcům v protisměru a dal se kolem dopravníku doprava (když dopravník, tak doprava). Tím jsem ale byl donucen oběhnout všechny dopravníky. A jelikož jsem mapoval pouze z hrubé mapy 1:3000 (nevšiml jsem si, že je přiloženo zvětšení v 1:800), očekával jsem dokonce marně ve slepé uličce východ.

Není snadné dostat se z podzemí

Ukázka prvního ze tří okruhů

Strašidelná štola, kterou prošli Adík, Samík a Alička

Halové MČR v atletice

Padlo nám soustředění ve Slovinsku a tento víkend navíc končila platnost roční permanentky v pražském ZOO, proto jsme se v sobotu rozhodli pro výlet do Stromovky a do ZOO, zkombinovaný s Kamčinou účastí na halovém MČR v atletice ve Stromovce.

Byl to souboj Davida s Goliášem. Intervaly na dráze za poslední rok šla Kamča jednou. Rychle běžela v posledních dvou zasněžených měsících maximálně dvakrát. A když soupeřky před startem začaly šlehat energizéry Nutrendu, Kamča se místo kofeinu, taurinu, dimethylaminoethanolu, L-carnitinu a cholinu s rostlinnými extrakry z aurantium ženšenu, ashwagandhy, yerba mate a ginkgo biloby spokojila s vodou z vodovodu. Nasadila maratónky (jako jediná z celého pole) a šla. Ještě že měla čerstvě vyfasovaný atletický dres jejího nového extraligového oddílu A.C. Tepo Kladno; bez něj by ji na start ani nepustili.

Průběh závodu byl očekávaný: první skupinka o třech závodnicích se trhla od samého začátku. Kamča odvážně vedla a roztrhla postupně zpomalující druhou skupinku. V závěru ale byla doběhnuta a v souboji tří závodnic o 4.-6. místo tahala za nejkratší konec, jak ukázaly až oficiální výsledky. Vyhrála Květa Pecková, která Kamču těsně porazila i na loňském Akademickém MČR v krosu.

Čas 10:02.61 je nicméně zlepšení osobáku o 10 sekund a vzhledem k nulové specializaci na tuto disciplínu dobrá rychlostní vizitka na jaro. Přenos z HMČR v atletice bude v úterý na ČT 2 ve 14:45 a opakování ve středu na ČT 4 v 15:00. Z ženské trojky, která má hodně daleko do světové kvality, očekávejme ale maximálně krátký šot.

neděle 14. února 2010

Česká Kanada

Práce stranou, děti stranou a ve volném čase je třeba využít blízkost mezi Jindřichovým Hradcem a Českou Kanadou k lyžařským výletům upravenými stopami od Zvůle až po Landštejn. V sobotu i neděli vyrážím s Kamčou s tím, že nějak snad ty vyjížďky jako kancelářská krysa přežiju. A přežil jsem. Lákavý byl oba dny výhled na bizony americké na Rožnově; stádo je ale bohužel menší o 38 kusů, které někdo tráví postřikem proti škůdcům (viz idnes). Vybrali jsme trasy převážně hlubokými lesy a užívali si poměrně řídkého provozu.

První podmínka přežití: slušné lyže

Druhá podmínka přežití: slušné boty

Třetí podmínka přežití: občerstvovací stanice

Výhledy nad Matějovcem

čtvrtek 11. února 2010

No-bailout clause

Řecko nám dalo krásné matematické symboly, Sokratovy dialogy, eposy, nad jejichž délkou si hollywodští producenti trhají vlasy a teď už i první skutečný test eurouzóny. A stojí to zato. Pro ekonoma je zajímavý hlavně test závazku, vytvořeného při vzniku eurozóny, že klín v podobě neudržitelného dluhu jedné země nebude vytlučen klínem jiným, v podobě pomoci organizované ECB. Nyní vidíme, nakolik byla "no bailout" klauzule opravdu důvěryhodná.

Co je zajímavé, je výzkum předcházející samotné řecké tragedii, který se snažil odhadnout, do jaké míry této klauzuli věřili sami investoři. Pochopitelně hlavními indikátory důvěry investorů jsou rizikové prémie (někteří analytici říkají přirážky, fuj); čím citlivější na indikátory zadluženosti, tím kredibilnější no-bailout. Jedna z možností je podívat se na prémie spjaté s obligacemi regionálních či zemských vlád, např. Německa a Španělska, na což vyšel nedávno článek Schuknechta, von Hagena a Wolswijka v European Journal of Political Economy, 2009.

Pro regionální vlády sice no-bailout omezení není přímo vyplývající z Treaty of EU, vstup do eurozóny nicméně implikuje omezení tohoto typu pomoci. Na druhé straně nestačí k postižení jen sledovat yield spread centrální versis regionální vlády, neboť ten reflektuje nejen rizikovou prémii (danou výší zadlužení a ne/důvěryhodností závazku), ale i prémii za menší likviditu, kterou zemské vlády platí díky menším objemům obchodů.

A co říkaly data autorům článku? Vstup do EMU znamenal zvýšení relativní rizikové prémie pro německé zemské vlády, navzdory nálezům německého Ústavního soudu z 90. let o tom, že tyto vlády mají ústavně zakotvený nárok na pomoc. U Španělska podobný efekt nenastal.

Jinými slovy, Německu investoři věřili, že by v případě domácích problémů bude více zvažovat závazky dané EU a se vstupem do EMU se tudíž více začali zajímat o hospodaření samotných zemských vlád, nejen o hospodaření celé federace. U Španělska investoři nečekali, že by se v případě problémů příliš obtěžovalo se závazky vůči nějaké Evropská unii.