První. A jedno jak!

Není důležité zúčastnit se, ale nevyžlutit to a pokud možno i vyhrát. A - jak říká klasik - jedno jak.

Naše fakulta vypsala májovou běžeckou výzvu, kterou jsme si s kolegy - jako členové legendarně kompetitivního institutu - samozřejmě nemohli nechat ujít. Zásadní bylo v prvé řadě pořádně zamakat, s čímž každý z nás počítal. Jako odborník na soutěže a teorii her jsem ale věděl, že klíčové bude i využít podmínky, protože jak říká populární tričko, "samo se to neudělá".

Do not nám hrálo, že výzva obsahovala nejen běh, ale i chůzi a kolo, což nám pomohlo účinně rozptýlit soupeře a soupeřky. (Toť první lekce z volební aritmetiky.) Za další byla výzva primárně pro jednotlivce a řada lidí se nedokázala zkoordinovat - opět bod pro nás. Například běhu se zúčastnila jedna ultramaratónkyně, která zvládala v jednom týdnu závod na 100km a další víkend zase maraton; té by možná stačilo založit si i jednočlenný tým. 

Jako bývalý mladý požárník z malého města přesně vím, co v češtině znamená pojem "hasič"

Určitě nebylo vůbec náhodou, že do plnění výzvy spadla i mnou plánovaná a organizovaná pracovní cesta do Anglie, kam si členové týmu (až na mne) vzali boty a nadšeně běhali po pláži nehledě na kruté anglické počasí. 

Konec dobrý, čokoládová medaile je v kapse a už se těším na další podobnou akci; příště budu mít doufám nohy a koleno v malinko lepším stavu a budu moci přidat na váhu trochu větší porce. I když je pravda, že některé mé kilometry zaběhnuté v bažinách, kamenech a kopcích, byly solidně odpracované a koeficient zážitků mám v květnu mimořádně vysoký.

Kolik že stojí energie?

Energie se zdají být drahé...

Podle mne je to jen otázka správné perspektivy...

Kdo je vynálezcem distanční výuky?

Nebojte děti, touto pandemií dějiny neřekly své poslední slovo. Vy se ještě dožijete jiných časů... Teď ale přecházíme na distanční výuku.

PF 2021 od Tomáše Holuba, t.č. mého kolegy a člena Bankovní rady ČNB

Breaking news aneb může či nemůže se to stát?

Česká národní banka (ČNB) dle interního zdroje z banky zvažuje podpořit kampaň proti pandemii stažením tištěných peněz z oběhu. Jednalo by se o přechod k bezhotovostní ekonomice pomocí stažení bankovek, tj. platidel s hodnotou 100Kč a vyšší. U zbylé hotovosti by obchodníci měli povinnost dávat mince do igelitových sáčků s dezinfekčním roztokem. Nyní se údajně řeší již jen drobnosti, například zapečetěné charitativní sbírky.

Aby se usnadnilo bezhotovostní placení a zvýšila konkurence na tomto trhu, poskytlo by dále ministerstvo financí ČR podporu novému hráči na trhu s platebními kartami. O vstup má zájem domácí kapitál z agrochemického průmyslu, a to navzdory možnému nesouhlasu s nedovolenou vládní podporou ze strany Evropské komise.

Dále centrální banka hodlá již neodkládat projekt vlastní digitální měny, o kterém se v odborných kruzích šušká již řadu měsíců. Měna by se mohla jmenovat "koin", čímž by odkazovala na korunu i koronavirus a zároveň byla mezinárodně blízká slovu "coin" (mince).

Ze strany obou dotčených ministerstev (financí a zdravotnictví) a i ze krizového štábu má projekt plnou podporu. Spustit by by se měl poté, co vláda koncem března zhodnotí účinnost aktuálních opatření.

Konkrétně lze očekávat zveřejnění 1. dubna 2020.

Který z výrazů vyjadřuje pravděpodobnost?

Čas od času se nějaká planeta se Zemí srazí. Své by o tom mohli vyprávět dinosauři, které zřejmě sprovodil ze světa dopad planetky.

Který z výrazů vyjadřuje pravděpodobnost?

1. čas od času
2. nějaká
3. vyprávět
4. zřejmě

Tato úloha je součástí SCIO cvičebnice pro přijímací zkoušky na gymnázia pro 5. třídu. Správná má být jediná odpověď.

Hned tři výše uvedené odpovědi přitom mají spojitost se nejistotou, tj. s existencí pravděpodobnosti.

• ad 1) nejistota ohledně srážky
• ad 2) nejistota ohledně charakteru planety
• ad 4) nejistota ohledně příčiny vyhynutí

Co pak znamená "vyjadřovat pravděpodobnost"?  Pokud dle autorů znamená "vyjadřovat míru nejistoty" (jak je ve vzorovém řešení), pak to znamená, že výraz má udávat charakteristiky nejasnosti (např. o tvar distribuční funkce, očekávanou hodnotu atp.) Tomu odpovídají dvě odpovědi.

• ad 1) "čas od času" udává očekávanou četnost výskytu v čase, což je charakteristika dané nejasnosti - proto dle této interpretace "vyjadřuje pravděpodobnosti"
• ad 2) "nějaká" chápu ve smyslu "jedna z mnoha" bez udání její další charakteristiky; to nám nedává parametry nejasnosti (distribuce zůstává "ambiguous"), proto to interpretaci neodpovídá.
• ad 4) "zřejmě" udává vysokou hodnotu pravděpodobnosti pro danou příčinu, tj. jde o charakteristiku dané nejasnosti

Pokud ale "vyjadřovat pravděpodobnost" znamená vyjádřit, zda je daný jev nejistý anebo jistý, pak se ptáme na existenci nejistoty (tj. na indikátorovou proměnnou definovanou jako nula pro jev s tzv. degenerovanou pravděpodobností a jedna s nedegenerovanou pravděpodobností). A té odpovídají hned tři odpovědi.

• ad 1) "čas od času" lze chápat jako indikátor existence nejistoty (ohledně srážky)
• ad 2) "nějaká" lze také chápat jako indikátor existence nejistoty (ohledně přesné charakteristiky planetky)
• ad 4) "zřejmě" je rovněž indikátor existence nejistoty (ohledně příčiny vyhynutí)

Jazyk je zkrátka bohatý a jemný a to je na něm úžasné. Testovat ale jedenáctileté děti na jemnosti jazyka, když na každém bodě v testu ohromně záleží, to jen zanáší vysokou "míru nejistoty" do výsledků testu.

Fantastická cenotvorba Českých drah

Představte se, že chcete jet z Veselí nad Lužnicí do Prahy. Cena je 188 Kč. Když pojedete z Kardašovy Řečice přes Veselí do Prahy, zaplatíte 207 Kč. Potud to dává smysl.

• Co takhle ale vyjet už z Jindřichova Hradce a jet přes Kardašovu Řečici a Veselí do Prahy? Pak platíte - a to není překlep - pouhých 145 Kč. A v pátek a sobotu dokonce jen 139 Kč.
• Pro cestovatele z jihu je také možnost vyjet už z Českých Budějovic a pokračovat přes Veselí. A hle, namísto původních 188 Kč platíte 159 Kč.

Zajímavé je i to, jak jsou nastavené ceny za dodatečné kilometry:

• Z Veselí jedete 7km do Soběslavi a platíte o 10 Kč méně (178 Kč).
• Pak jedete 13km do Plané nad Lužnicí a ušetříte 17 Kč (161 Kč).
• Ujedete dalších 7 km do Tábora a místo toho, abyste ušetřili 10 Kč, tak platíte o 42 Kč méně (119 Kč).

Další krok bude, až České dráhy začnou stanovovat individuální ceny podle chování na (a)sociálních sítích.

Alokace evropských grantů v ekonomii

Na výroční konferenci EEA 2016 (European Economic Association) apelovala Rachel Griffith ekonomy k tomu, aby podávali více přihlášek do soutěže ERC (European Research Council). Počet přihlášek je totiž jedním z kritérií množství fondů alokovaných pro ekonomii a aktuálně je přihlášek velmi málo. Dokonce EEA vytvořila systém EEA Seed Grants, kdy mírně zadotuje 100 grantových přihlášek ze zemí s nižšími příjmy, včetně ČR.

Konstrukce soutěží a výběrových kritérií je ekonomickým tématem par excellence. Malý počet přihlášek lze vysvětlit několika hypotézami: (a) ekonomové jsou méně ochotni přispět svému oboru jako celku než jiné disciplíny, (b) ekonomové umějí lépe optimalizovat a proto se neúčastní soutěží s malými šancemi, (c) pravidla výběru jsem významně diskriminativní tak, že šance uspět je i pro poměrně kvalitní aplikace velmi nízká. Osobně si myslím, že jako v každé reklamě (c) je správně, ale testování rád nechám na jiných.

V každém případě je pro mne zajímavé vidět, že EEA se uchýlila k politice, která má evidentně strukturu nežádoucího výběru (dotace získají nejen poměrně kvalitní aplikace, které byly nyní na hranici rozhodování, ale hlavně ty aplikace, pro které jsou časové náklady poměrně malé, přičemž tyto náklady samozřejmě vyjadřují nižší produktivitu).

Proč to má Evropská unie tak těžké

Všichni mluví o brexitu, ale opravdové výzvy pro Evropu začínají už na parkovišti.

Dva Italové řídí dopravu stylem - jeďte tam a nějak si poraďte. Pokud je řidič Ital, najde si malý chlíveček a nechá i malé místečko ostatním (které Italům stačí) na vyjetí. Pokud je ale řidič Švéd, do detailu následuje nedbalý Italův pokyn rukou a umisťuje auto na krajnici, kde přepadne asi o 30cm do trávy a visí v úhlu ze svahu dolů. Naopak si představte, jakou zlou krev by přineslo, kdyby Ital ve Švédsku nesledoval parkovací instrukce až do posledního detailu.

I když situace, kterým čelí ekonomiky, může být totožná, v každé evropské zemi jsou jiná očekávání, jak se daná situace má vyřešit. A zkoordinovat různá očekávání napříč jednotlivými zeměmi, aby přinesla žádoucí výsledek, to věru není žádný med.

Perlička z našeho informačního systému

Operace nadkomisí: nová subkomise předvyplní záložku vytvořit komisi pro vytvoření subkomise pro danou nadkomisi.

Zavazování tkaniček na jezdících schodech

Onehdá se mi opět rozvázala tkanička cestou do metra. Cosi mi podvědomě říkalo - zavaž si ji až na jezdících schodech. Tam jsem o tom začal pochybovat - proč by místo, kde se zastavím, mělo mít vliv na celkový čas přesunu?

Řešení je pochopitelně v tom, že jezdící schody jsou vlastně časová/vzdálenostní dotace. Kdo na nich stojí, čerpá dotaci bez ohledu na to, co na schodech dělá. Pak se samozřejmě vyplatí využít dotace k alternativní aktivitě, jejíž časový nárok je nulový. Kdo na nich chodí, čerpá dotaci rovněž, i když její výše je menší, protože zkrácená vzdálenost/čas je menší. V tomto případě je vtip, že přesunem jiné aktivity na jezdící schody, která znemožňuje chůzi, dochází zároveň ke zvýšení časové dotace.

Takže to byla moje (podvědomá, možná profesně daná) minimalizace času na přesun, která mi napověděla, že se zavazováním je možné pár desítek metrů počkat. Poslechnu ji a budu tak činit i nadále - dokud si někdy na tkaničku nešlápnu...

Případová studie charitativního lobbyingu

Můj profesní zájem o teoretickou ekonomickou analýzu lobbyingu mne nemohl dovést jinam, než do suterénní kanceláře Tondy Blaníka. Výborné je, že třetí série pokračuje alespoň v podobě občasných bonusových dílů.

Shlédnutím prozatím posledního bonusového dílu přispíváte Nadaci Konto Bariéry.

Ekonomie všedního dne: role zprostředkovatele

Co se týče ekonomie, na tomto bločku je už velmi dlouho vyprahlo. Jako drobná závlaha by mohl posloužit článek prezidenta Asociace realitních kanceláří v ČR S realitkou za vyšší cenu?. V článku diskutuje, zda existence zprostředkovatele při transakci (tj. zde realitní kanceláře) může zvýšit cenu. Odpovědí je, že nikoli, že tržní cena je dána "cenou obvyklou", která nezávisí na formě prodeje.

Od znalce trhu, který by měl mít zájem na opačném tvrzení, je to velmi zajímavý postřeh. Z teorie bych očekával, že na trhu, kde zprostředkovatelé reprezentují jen prodávající (a nikoli obě strany, jak je tomu často např. ve Spojených státech, kdy si každá strana najme vlastního zprostředkovatele), bude jejich rolí i dosáhnout vyšší ceny, než by se to podařilo při přímém prodeji. Například tím, že zprostředkovatel má extra (na jednotku levnější) marketingové nástroje, lepší znalost poptávky a v omezeném čase dokáže efektivněji cílit poptávku. 

Bez dat samozřejmě nelze tvrzení ověřit, ale v každém případě mne překvapuje. Navíc zapadá do složitějšího obrázku trendů v tomto sektoru. Jedním z nich je, jak potvrdil např. i rozhovor s bývalou ředitelkou Maxima Reality, že respektované kanceláře u klíčového aspektu transakce, totiž převodu peněz, nakonec nabízejí nejraději notářskou úschovu. Tj. pokud zprostředkovatel nedosahuje vyšší prodejní ceny (ne nutně proto, že by to neuměl v omezeném čase, ale zřejmě proto, že prodávající s prodejem nespěchají a počkají si na vyčištění frikcí), pokud nezajišťuje zásadní právní služby a pokud navíc dříve kolosální informační frikce jsou dnes téměř zcela vymazány díky existenci univerzálních realitních serverů (které si nechají svoji koordinační roli na tomto two-side market zpoplatnit, nicméně stále řádově levněji než zprostředkovatel), pak zprostředkovatelé na tomto trhu zřejmě nebudou mít příliš na růžích ustláno.

Nákladová funkce dětí

Během víkendového hlídání dětí jsem se nemohl ubránit otázce - jsou průměrné náklady na děti, alespoň co se týče jim věnované pozornosti, rostoucí, konstantní nebo klesající?

• Smečka potřebuje stálý dohled bez ohledu na počet vlčat - průměrné náklady klesají.
• Každý člen potřebuje občas mít rodiče jen sám pro sebe - průměrné náklady jsou konstantní.
• Konflikty vznikají často bilaterálně. Pro N vlčat jde o N(N - 1)/2 bilaterálních vztahů - průměrné náklady rostou.

V příkladu nicméně odvozujeme nákladovou funkci, ne samotné náklady. Nákladová funkce je přitom funkcí nejen počtu vlčat, ale i na kvalitě věnované pozornosti. Normální rodiče při vyšším počtu vlčat snižují kvalitu věnované pozornosti; zejména v situaci, kdy množství pozornosti dosahuje téměř rohového řešení. Tudíž průměrné náklady musí od určitého množství vlčat situace klesat i v situaci, kdy nákladová funkce je rostoucí.

Drzost studentů nezná mezí

Cituji reálný email, který dostal jeden můj kolega:

Rád bych Vás požádal o individuální přezkoušení. Vidím, že zbývají pouze dva termíny. Během druhého termínu jsem "bohužel" s rodinou v Číně, navštěvujeme sestru, která je tam na studijním pobytu - a jak to tak bývá, rodina samozřejmě o datu rozhodla beze mě, proto jsem s tím nedokázal již hýbat. Co se týká prvního termínu, moc mě to mrzí, ale přislíbil jsem hraní na klavír na jedné svatbě svých známých v Rumunsku a teprve nyní jsem si uvědomil, že to datum se mi kryje se zkouškou.

Nejchytřejší Čech je z IES

Blahopřeji tímto Jiřímu Šafkovi (5. ročník mgr. studia na IES) k vítězství v soutěži Nejchytřejší Čech.

Tohle je jeden z momentů, kdy se jako učitelé nemusíme vůbec stydět, že naši studenti jsou chytřejší než my...

Lakování narůžovo

V poslední době se v práci zabývám strategickým přenosem ekonomicky relevantních informací. Což má nečekanou výhodu v osvojení schopnosti nahlédnout různé způsoby, jakými lze komunikovat informaci, aby došlo k co nejvýhodnějšímu ovlivnění adresáta.

Poměrně pěkný příklad je podklad k EIA (posouzení vlivu projektu na životní prostředí) k Office and Shopping Parku Bořislavka na Praze 6. Jde o dokument, který má předdefinovanou strukturu (tj. je obtížné ovlivňovat pomocí hrubého výběru informací) a je založený na ověřitelných výpočtech (tj. je obtížné změnit parametry kvality informací, zejména šumu do signálů). Co nicméně lze, je práce s implikacemi z podkladových informací.

Konkrétně se v podkladu píše: "U žádné imisní charakteristicky nebylo zaznamenáno překročení imisního limitu pro průměrné roční koncentrace vlivem uvedení záměru do provozu." To nezní špatně, že? Faktické čtení, při doplnění informace o současném stavu, je nicméně následující: "Imisní limit pro benzoapyren je již překročený a naše stavba situaci dále zhoršuje." Viz zdroj.

Emotivní diskuse či brutální hádka?

Vřele doporučuji podívat se na mimořádně silnou emotivní výměnu názorů o roli ČNB v podání Mojmír Hampl - Václav Klaus - Miroslav Ševčík. Doporučuji zejména podívat se na vystoupení viceguvernéra Mojmíra Hampla a následující diskusi. Podobně ostrou veřejnou výměnu názorů v ekonomii prakticky nepamatuji. Média píšou dokonce o "brutální hádce".

Diskuse není zajímavá jen kvůli ostrému tónu, ale spíše kvůli pochopení, jak zásadně se mohou rozejít názory lidí, kteří jinak vycházejí ze stejného podhoubí a na veřejnosti mohou být stále vnímání jako názorově si velmi blízcí.

Ohlédnutí za volbami

Po ex ante predikci výsledků voleb následuje (trochu opožděná) ex post prostorová analýza možných koalic. Díky perfektně udělané Volební kalkulačce jsem měl možnost hledat faktory, které nejvíce odlišovaly jednotlivé strany. Faktorová analýza mi odhalila následující dvourozměrný obrázek. 

Úsvit má zdánlivě centristickou platformu, což je ale dáno tím, že v mých 10 otázkách není mnoho o přímé demokracii.

Do obrázku něj jsem započítal i pozici tří většinových koalic, kdy pozice koalice je vážený průměr pozic jednotlivých stran. Koalice 111 je aktuální koalice ANO-ČSSD-KDU-ČSL. Koalice 103 je alternativní "pravicová" koalice ANO-TOP-09-ODS. Koalice 113 je alternativní "levicová" koalice ČSSD-KSČM-KDU-ČSL.

Obrázek ukazuje, že uzavřít Koalici 111 (resp. sjednotit se na programu) nemohlo být po těchto volbách nijak obtížné; ostatní koaliční alternativy nejsou příliš výhodné pro žádnou z koaličních stran.

Predikce

Je půlhodinka do otevření volebních místností. Jak výsledky odhadují ti, kdo mají přímý ekonomický zájem na co nejpřesnější predikci? (Výpočet očekávaných hodnot zisků stran je pochopitelně s chybou danou tím, že u kanceláří mám pouze 1 až max. 2 realizace distribuční funkce.)

	Tipsport	Chance	Fortuna	Synot
ANO	15,1	14,2	13,4
ČSSD	25,2	26	23,8
KDU	6	6,1	6,3	6,6
KSČM	14,8	15	13,9
ODS	8,2	8,5	8,1
SPOZ	4,3	4,3	4,4
SZ	3,4	3,2	3,7
TOP09	13,6		13,2
Úsvit	5,1	5,3	5,2	5,2

Předvolebně dvakrát a dost

Aby byl tento blog vyvážený, musím v rámci kampaně zmínit kromě Andreje Babiše osobnosti i z jiných stran. A vyberu si dvě, které mne dnes nějak zaujaly. První je doc. Luboš Smrčka (pražská dvojka SPOZ), který si na plakátech u svého jména píše VŠE - Oxford. Taková kombinace je až tak dadaistická, že mne donutila zjistit si, jak si pan doc. Smrčka vede ve výzkumu. Za posledních pět let (standardní doba při posuzování výkonu) má spoustu publikací, z toho nicméně jen jednu impaktovanou a k tomu česky, v lokální Politické ekonomii. To opravdu na Oxford nestačí.

Jak si ale pan Smrčka zajistil afiliaci Oxfordu? Po bleskovém hledání na internetu jsem zjistil, že se nějakým způsobem seznámil s Dimitriosem Tsomomocem, kterého zřejmě zaujaly jeho praktické znalosti o české insolvenci z pozice konkurzního správce. Na Oxfordu pobyl několikrát jako návštěvník, nelze dohledat zda několik dní či několik týdnů. Dále se ukázalo, že Dimitrios Tsomomoc aktuálně zaštiťuje jeden z TAČR projektů, což vypadná na běžný obchod reputace za eura. K účasti člověka z Oxfordu lze samozřejmě jen poblahopřát a jen houšť (pokud to není jen klasická potěmkinovská kulisa), nerozumím jen, jak tato historie zakládá afiliaci Oxfordu. Trochu se děsím se reputace českého vysokého školství poté, co oxfordská akademie zjistí, že Oxford funguje v české předvolební kampani. Neblaze mi to připomíná harvardské fondy.

K druhé osobnosti jen drobná noticka. Titulek rozhovoru Vladimíra Špidly pro E15 byl poměrně slibný, těšil jsem se na pronikavou analýzu governance. Namísto toho následovaly trochu mělké krátkodeché úvahy o stranické taktice. Zaujala mne jen následující odpověď:

Co udělá prezident, o tom nemá smysl debatovat. Odpovědnost jakékoli strany je v okamžiku vítězství si s ním racionálně poradit. Když jsme byli malí a hráli kuličky, měli jsme heslo – příroda hraje. Když byl někde v cestě nějaký kamínek, museli jsme s ním počítat. Prezident republiky je součást politické přírody. Musíte si s tím poradit, jako jsme si poradili v těch kuličkách.

K tomu jako game theorist musím dodat, že tato paralela je nepřesná. Krásně přitom ilustruje motivaci v úvodní přednášce z game theory. Optimalizace proti přírodě je problém teorie rozhodování (decision theory), optimalizace proti prezidentovi je problém teorie her (game theory). Rozdíl je v tom, že prezident je strategický a příroda nestrategická. I když příroda je nevyzpytatelná, optimalizace proti strategickému protihráčovi je mnohem složitější a při ní si nevystačíme s nástroji, které platily při odhadování rozložení kamínků na trajektorii klukovských kuliček.