Valečov

Letos poprvé jsme vyrazili do Českého ráje, kde půda úrodná je, abychom v podhradí malebného Valečova závodili ve skalkách a jeskyních, velice podobných nedalekým Drábským světničkám. Ze tří etap během dvou dnů jsme měli náležitý respekt. Pověst neustálého lezení ve skalnatých svazích provází Valečov od nepaměti a letos dopoledne navíc přišla tradiční letní sprcha. Nakonec ale stavba tratí byla "user-friendly" a očekávání splnila i E3, která měla formu handicapu na měřítku 1:3000, s několika kontrolami v jeskyních, kde se uvnitř musely stojany nahmatat.

Adíkova nevšední fotografická kreace, podle mne výtečná kompozice

Normálně se tu chlubím Kamčou a to poctivého čtenáře už nemůže bavit. Takže je na čas se pochlubit sám. V E2 se mi vydařila asi nejlepší middle této jinak pětiletky. Škoda jen 0.51 chyby na K18, přece jen na K17 jsem byl s Týčou společně na 1. místě. Etapa to byla poměrně jednodušší, o to je ale závod v plném tempu ve skalách zákeřnější. V závěru jsem ještě udělal pár kliček, kde jsem ztratil ještě půl minuty, ale na vítězství by to nebylo, druhé místečko ale hodně potěšilo. Jako den a noc to ale dopadlo v handicapu v E3, sice jsem seběhl z 3. místa na 2., ale pak zkusil vlastní postup, ze kterého se vyvinula čtyřminutová chyba v prostoru asi 200 metrů od cíle a konečné 5. místo. To se holt zavařeným hlavám stává.

Takové tepy ani nepamatuji (E2, zpomalení jen u K20)

E2: trať dámské elity byla poměrně pestrá

E3, královská etapa (1:3000, E5m)

Kamča první dvě etapy startovala zcela vepředu, v lese si pobíhala jako při tréninku a výkon to nebyl stoprocentní, ale na celkové pěkné 2. místo to stačilo. Oběma se nám terén i stavba hodně líbily, nebylo to nijak extrémně fyzické ani zákeřné. Nakonec i to počasí se umoudřilo, točil se Svijanský máz a děti se vyřádily v kalužích a mezi pejsky na shromaždišti.

Pokus o průlez tunelem...

... nebyl zcela úspěšný.