středa 28. července 2010

Léto na Vysočině a Šumavě

Letošní léto létáme letem světem po místech, kde se nám, jednoduše a prostě řečeno, líbí. Nemohli jsme proto vynechat tradiční "botasovské" třídenní na Vysočině, tentokrát pod názvem HSH Vysočina Cup. I proto, že se odehrávaly ve Svratce, městečku hostícím několik legendárních vánočních soustředění, o nichž se v orienťáckých luzích a hájích tradují staré české pověsti a báje. Kamče se v nezáludném terénu dařilo a přesvědčivě vyhrála dámskou elitu, zejména dominovala na klasice (vítězství o 5 min). Po šestidenních v Tyrolsku nám kopečky a bažinky na Vysočině připadaly jako vskutku malá a milá bonsai verze alpských terénů.

Peklo ve školce: naše inkriminované dítě každý den 80 minut řve "mama mama"

Další weekend došlo na Šumavu, kde jsme se už delší dobu těšili na třídenní kolem vrchu Kůstrý. Očekávání nezklamalo, pršelo a tak bylo o důvod více běžet svižně. Královská etapa byla jednoznačně E1, middle v hustnících a bažinách - stavbou nijak extrémní, ale podložkou poměrně náročný horský les. Další etapy byly z velké části v relativně dobře průběžném lese a díky tomu asi nesplnily očekávání reprezentačních želízek Dany Brožkové a Michala Smoly, kteří si na Šumavu odskočili v rámci přípravy na bažinaté (a komárovité) MS v norském Trondheimu.

Atrakce v penzionu u Trajerů: za oknem ovečky a daňci

Kamča v elitě hodně chybovala, v E2 např. nechala 9 min (!) na kontrole u nového krmelce. V E3, kde měla naše hobby H21B stejnou trať, se nechávala dobíhat od klusajících mužů o několik minut a v 30. minutě jsme měli ještě shodný čas. (Musím vysvětlit, že jsem si na K1 v E2 poranil kotníček, takže E2 a E3 jsem musel jít hodně opatrně.) Celkově jí to na vítězství těsně stačilo, ale individuálně ji Dana v obou etapách, kde startovala, porazila.

Ukaž uši! aneb vítězství s odřenýma ušima

středa 21. července 2010

Pivo JIPÁK

Už chápu, proč si tolik lidí oblíbilo četbu letáků ze supermarketů.

středa 14. července 2010

Běh při zdi

Když se v lese běží při zdi, tak se běží opatrně, v předtuše zašité kontroly nebo mapařské pasti. Včera se ale běželo při zdi obory Hvězdy, a to se na opatrnost vůbec nehrálo. Dvě kola při zdi (běžecký závod, kde ženy běží vlastně jen 1 kolo) vyhráli orienťáci na plné čáře, v mužích zabrali hned první dvě místa (Sosák a only lonely Mrazák), v ženách vyhrála Kamča s časem 14:58 na cca 4,2 km o minutku, v kategorii do 3 let vyhrála maminkou hnaná Alička a v tombole zase jednu z cen vyhrál orienťák Aleš Král.

HDR (rodiče s dětmi) v krosovém podání (foto: pořadatel)

Pro Kamču šlo o první opravdu rychlý běh po měsíčním výpadku (pondělní mapové popobíhání na Zvůli se nepočítá, to jsem jí byl schopný porazit i já). Ženy startovaly až po mužích, což byla škoda, protože její tempo by odpovídalo času těsně za bednou v mužích a srovnání by bylo zajímavé. Pro srovnání, na začátku se šlo cca 250 metrů po rovince, až poté 1 resp. 2 kola, proto čas nelze přesně vynásobit dvěma. Moderoval Jakub Bažant a s ním fenomenální Ivo Domanský, natáčela i ČT a očekávat lze tedy pokrytí ve Sportu v regionech na ČT4. Běhej.com krátce cituje Kamču a web závodu zase nabízí několik krásných foteček.

Alička čeká na lentilky pro vítězku do 3 let :-) (foto: pořadatel)

pátek 9. července 2010

Piz Boe, Latemar Hütte, Rosengarten

Během tyrolských vícedenních se našel čas i na pár výletů s dětmi. Fotek raději zveřejním pomálu, aby nám děti nesebrala sociálka nebo babička s dědou. Došli jsme na Piz Boe (3155 mnm, zde pomohla lanovka), Latemar Pisa Hütte (2671 mnm) a malé okruhy společně s ostatními jsme udělali i na Rosengarten a na úpatí Latemaru.

První Marečkova a Aličky třítisícovka

Kids in Black

Kamča, Marmeláda (v pozadí) a dětičky při sestupu z Piz Boe

Odpočinek po pochodu sněhovými poli

Výhledy z rozeklané jižní strany Latemaru

Některé sestupy a výstupy byly s dětmi na zádech trochu techničtější

Horolezci, horolezkyně, horolezčata

Klikaté cesty skrze magická skalnatá města

Došlo i obligátní horské jezírko bez sinic

Nejlepší na dovolené byl stejně večer, spjatý s pravidelným průzkumem bidetu

6 Days of Tyrol

Dlouho plánované šestidenní v Tyrolsku (italském i rakouském) téměř zhatil třítýdenní boj s bacily, v němž nám na rozdíl od Kropáčka na pomoc nepřišel Mach ani Šebestová. Ambicí dost oslabených tělíček bylo přežít, v Kamčině případě ženskou elitu WE, v mém případě M21Long. Etapy skýtaly skvostné kombinace extrémních technických lahůdek a brutálních stoupání, takže se mi zadařily i časy 110 minut či 130 minut na etapu. I poměrně nevinná "middle" v E5 sestával ze seběhu z kopce, poté osmiminutové obíhačce po cestě a v závěru ve výlezu 180m převýšení. Ohled se nebral ani na kategorie typu W21Long, které měly na trati postupy se 100m převýšení. Časy a průměry tomu samozřejmě odpovídaly, klasické hodnocení "pohodových letních závodů" bych si zde asi odpustil. Velkou lekci nám dávali veteráni i důchodového věku, jejichž tempu a nasazení občas nebylo možné se vyrovnat. A to na tratích, které kdyby byly postaveny v Čechách, tak by se stavitel musel před veterány zavřít na týden na toitoiku.

Kamča razí prolog

Vtipným zahájením byl prolog pro elitu, který kombinoval městský a lesní sprint se závěrečným umělým labyrintem na stadioně. Kamče se dařilo a v mírně oslabeném poli (ne všechni přijeli večer předem) obsadila 3. místo. Podobně pěkným umístěním pak bylo 6. místo v závěrečné etapě, které bylo mj. Mistrovstvím Rakouska.

Kde jinde by divák měl pochopit smysl úsloví "točit volantem"

Cenné naturálie: plato jablíček, jogurtů a velký sýr

Osobně za královské etapy považuji horské scenérie u Karersee (E1, E2), kde jsme probíhali až u úpatí stěn Latemaru ve sněhových polích cca 1900 mnm a dále závěrečnou etapu u Obernbergersee (E6), kde se kombinoval fantastický rozbitý terén ve výšce 1800 mnm s prudkými horskými svahy. Nakonec jsem skončil 11. (z 23 co doběhli vše) v M21Long, Kamča si odvezla především pár cenných bodů do světového rankingu, kde je nyní na 187. místě. Fotogalerie pořadatelů ukazuje, že opravdu nešlo o běh v Polabí. Ještě skvostnější fotky a přehledový článek nabízí Czech Happy Family.