úterý 26. srpna 2008

Re: Beijing 2008

Lidský červ: když jsem jako malý klouček narazil na toto spojení ve sci-fi knížce, tak mne to pokaždé zarazilo... Proč nás galaktické stvůry vidí jako hmyz? Pochopil jsem až později, při pohledu na spartakiádu nebo na odborářskou demonstraci, už nevím. V každém případě lidské červy cítím při každé masové sportovní akci, při olympiádě především.

Sport je dnes dominantní plebejská zábava, i tak mi ale říká hodně. Právě na sportu se nejlépe ukazují trendy doby: globalizace, prosazování anglicismů, ekonomika superhvězd, kooperace versus konflikt a možná v případě poslední olympiády i "střet systémů". Díky totálnímu zmasovění ale nechápu atraktivitu olympiády pro diváka na místě. Vždyť se musí cítit jako cvičenec na zahájení - významem limitně blízký nule, zaměnitelný, anonymní, něco jako vojín v severokorejské armádě.

Jaký rozdíl vůči neolympijským sportům, například orienťáku. Tam, když chcete přitáhnout diváky na mistrovství světa, musíte nabídnout závody pro veřejnost, stejně atraktivní jako mají elitní závodníci. Umíte si ale na olympiádě představit, že po finále juda se na tatami vrhnou japonští amatéři, do smrtícího vodního kanálu čeští vodáci a kordů se ujme trojice Francouzů (ve skutečnosti samozřejmě budou čtyři)?

Olympiáda je dnes TV show, designovaná pro diváka před placatkou. Pro TV show není třeba okolí, genius loci, historie, dokonce ani diváci, protože jejich tleskání může jít ze záznamu, stejně jako v amerických komediích. Proč potom táhnout celý tenhle cirkus do malého evropského města? Pokud olympiádu 2020 v ČR, pak v Mostě. Olympijská vesnička vyřeší problém Chánova a stavba závodišť revitalizaci severočeských brownfields. Za takový projekt se rád podepíšu, bude-li financován ze soukromých peněz. A rád se takové olympiády zúčastním; samozřejmě jen pasivně, jako červík před placatkou.

neděle 24. srpna 2008

Ålandské ostrovy

Minulý týden jsem strávil přesunem Rudná - Ruzyně - Helsinki - Turku - STOP - Mariehamn - STOP - Turku - Helsinki - Ruzyně - Opletalka - Jindřichův Hradec - Rudná, takže záznam z workshopu na překrásných Ålandských ostrovech přichází až nyní. Postřehy heslovitě, o ostatním nechť hovoří obrázky:
  • denně až 5 káv - každá 100ml - nabourá biorytmus i mamutovi
  • polovina Finů jsou přiznivci heavy metalu a druhá polovina je malinko extravagantní, řekněme něco jako Minna Kauppi
  • v hotelu v Turku měl klíč podobu plastového děrného štítku, módní policie hlásí "chic retro klíč"
  • podíval jsem se do Turku po roce a půl, a nemůže si nevzpomenout na tehdejší "sauna party", jednoznačný zlatý hřeb tehdejší konference
  • profesor Turnovec kdysi od politologů slyšel termín "empirical impression"; já zase zaslechl "analytical narrative based on theory", rovněž pěkný nesmysl
  • celkově pěkná akce, přátelská a otevřená, s výborným počasím a výbornou místní kuchyní
Desetipatrový trajekt Helsinki-Stockholm byl úchvatný, poslední patro vyhrazené pouze pro konference.

Ostrovů je habaděj, ale nejsou na prodej, nejste-li místní.

V přístavu v Mariehamnu kotví nejedna dobová plachetnice.

Ostrovy mají sice jen 27 tisíc obyvatel, ale zvláštní status v rámci Finska a k tomu vlastní vlajku.

Pohled pět minut pěšky z centra

Hrad nedaleko Tudjö, kde jsme strávili pozdní odpoledne ve vinařství (podávalo se jablečné víno a místní calvados, zvaný ålvados)

Místní verze májky, pro mnohé překvapivá tradice

Obligátní větrný mlýn

sobota 16. srpna 2008

Šedý vlk tvrdí muziku

Echt robota: asi tak bych popsal dnešní výběh se Šedým vlkem na klasické tour v Šárce. Mediálně odepisovaný sparringpartner nasadil na 45' okruhu tempíčko peklíčko, na které jsem měl ráznou odpověď jen v kopcích - pochválena budiž dovolená v Krakonošově zahrádce. Šáhl jsem si nezřídka i do červené zóny (TF>173), průměr TF166 je pro orienťáka na tvrdém povrchu (= hlemýždě) solidní. Ale to hlavní: celé to naše divadlo skrápěly nekompromisní provazce deště. Soupeři na MČR v klasice, těšte se!

Téměř polovina výběhu nad TF170, k tomu netřeba komentáře.

Nesmím zapomenout na excelentní servis: po doběhu následoval opulentní oběd od Radky, semifinále 100m v Beijingu, vyprání mého prádla a odvoz k nám na periferii. Šedý vlku a Radko, díky.

středa 13. srpna 2008

Běh z Jánských lázní na Černou horu

8,6km asfalt, 650m převýšení. Člověka, co tohle neběhá, si tu zažije docela předkus. Koneckonců, při kterém závodě na silnici se běží poslední kilometr za 7:37? Výtečný článek k tomu sepsal - jako ostatně vždy - zatracený lampión Martijan. Dodal bych: ano, bylo to drsné, ale spíš než kopec mi vadili hekající, smradlaví veteráni jakoby běžící svoji poslední štaci. Karikaturou sportu byl i eurokomisař, který na závod přikápnul nějaké ty špidlíky:

Porazil jsem Kamču, takže dojmy nakonec pozitivní. A navíc zážitky nemusí být pěkné, hlavně když jsou silné.

Čas? 48:21, netřeba řešit, že mne Marta Fenclová/Vlčovská ometla o 6 minut. Po doběhu se čepoval Krakonoš, výhledy epesní a cesta zpátky Černohorským expresem by sama o sobě stála za startovné.

pátek 1. srpna 2008

OO.cup 08 mementa

Hubánek mne na svém bločku pěkně poprosil o zprávičku z OO Cupu 2008 a jako nejaktivnější CTB blogger ji má mít. Jak je ve slovinském mapovém pekle již tradicí, šlo o natolik nebeské závody, že pro ně mediální mrtka průměrného kalibru ani nemá slov. Zdržím se chvalozpěvů; nechť haleluja pějí výřezy z map:

E1: Zde to chtělo mapový buddhismus - zcela se oprostit od okolí a jen číst mapu. Vyplatilo se to, na kondici vůbec nezáleželo. Ono, kde jinde se stane, že by K1 byla 70 metrů od startu?

E2: Průměr 13'/km stále dával slušný čas. Zákeřná byla změna tempa; jakmile se člověk rozběhl, okamžitě to někde zařízl jak s Husqvarnou.

E3: V kontextu předchozích etap běžák. Ostatní zrychlili a moje snaha jít pomalu a čistě dopadla tak, že jsem splnil jen ten druhý cíl.