Dovolená v Jugoslávii

V osvědčeném schématu "první dítě, první dovolená v Jugoslávii, druhé dítě, druhá dovolená v Jugoslávii, třetí dítě, třetí dovolená v Jugoslávii" jsme jaksi přeskočili jednu dovolenou v Jugoslávii. S Kamčou jsme se proto rozhodli manko dohnat v podobě letošní Croatia Open.

E1 Chráněná oblast dosud nedotčena orienťákem

E3 Že by terén z Polabí?

Doufám, že vše proběhne, jak má, protože čerstvě zveřejněné mapové ukázky hovoří o tom, že chorvatské pětidenní slibují vyrovnat (a možná i předehnat) lahůdkové tyrolské šestidenní z roku 2010.

E4 Chuťovka typu jižní Skandinávie

Tělo musíme překvapit

Pod Ladronkou, kousek od Homolky a naproti Cibulce je malý lesík se skalnatým hřbetem Skalka. Anály napovídají, že v roce 1999 tam končil závod Pražské zimní ligy po přírodních zákoutích Prahy 6 a 5, v sekvenci map Šárka-Hvězda-Ladronka-Cibulka. Závod měl 16.3km, dobíhalo se u altánku (ten už je srovnán se zemí) a tenkrát jsem byl s časem 115:57 druhý. Jo, to byly časy.

Letos na Skalce sbírala trofeje Kamča. A to ne v orienťáku, ale v krosu, který měl perfektní technickou kulisu (počítání kol na čipu s velkorozměrným displejem, kde naskakovala čísla), perfektní zázemí pro děti (trampolína, hasičské auto a záchranka) a perfektní parametry (profil drsnější než Velká Kunratická).

Kamča se do pěti okruhů zakousla jak má být, držela se statečně na celkově 3. místě (v mužích!) a dokonce chvílemi šahala i o místo výše. Vysloužila si i pěkný článek na běhej.com.

Vyplnění trochu pošmourné neděle to bylo kvalitní. Děti se vyřádily, na závěr jsme je uplatili klobásou s kečupem a den byl fajn. A kulturním vrcholem byl pohled na ragbistický trénink žen na přilehlém stadionu.

Na návštěvě u paní Kratochvílové

Běh Jarmily Kratochvílové v Golčově Jeníkově je na Vysočině pojem. Jsou tací jako například Honza Žanda, kteří nevynechali doposud žádný z 28. ročníků. Běh nezměnila ani stavba obchvatu kolem města, s níž si činovníci poradili podběhem po pěší stezce. Celkově jde o silniční patnáctku, která má docela přijatelné parametry - kromě obligátního běsnění mezi poli jde část tratě lesem a poslední pětka jde lehce dolů, takže se závod nedokončuje v úplné křeči.

Odkud ta holka je? Bydlí v Praze, běhá za Kladno, dres má z Chotěboře a rukavičky z Číny (foto: Martin Symon)

Letos ale závod nenabízel polívčičku zadarmo. Teplota kolem nuly, ze západní fronty neklid, nějaká ta sněhová vločka, takže na rekordy rozhodně zaděláno nebylo. Kamča se ale držela statečně a doběhla s časem 59:26 v celkovém pořadí čtvrtá, za Ruskou, Maďarkou a nestárnoucí Janou Klimešovou. Potěšilo vítězství nad celkově pátou Petrou Kamínkovou, která závod běžela v maratónské přípravě. I web běhej.com Kamčin výkon označil za "celkem překvapivý".

Ceny byly více než důstojné - je vidět, že organizátorka je žena a ještě k tomu sportovkyně (foto: Martin Symon)

Mne hlavně těší, že v naší rodinné soutěži o traťové rekordy alespoň na této trati vedu s časem 56:50 z roku 1999. Počasí mi v tomto případě hrálo docela do karet. Ale jak ještě dlouho? ;-)

25 let OB v CTB

Bezesporu hlavní událostí orienťáckého jara na Chotěbořsku byla velikonoční oslava 25 let oddílu. Akce pod taktovkou alter ega Járy Hustníka to byla nadmíru vydařená. Hlavním kritériem byla kvalita retro dresu, kdy za nedostatečné retro prvky byly udělovány trestné minuty. Zde nám pomohla významně Eva se svoji bezednou zásobou havajských elasťáků a dederonu z DDR. Ale i naše domácí komponenty (nezničitelný vršek z MS1991 a tepláčky z pyžama, sloužící od cca roku 1995) stojí za zmínku. Někteří závodníci splnili retro kritéria hravě i s tím, co si na sebe oblékají normálně.

Tohle už není na zásah módní policie, ale módní armády

První disciplínou byl prolog 1.2km z hromadného startu. Parádní závůdek, kterému nechyběl lokální a dobový kolorit - černobílá mapa Koukalky z roku 1989, odrbané papírové průkazky, ulitý start a dobové popisy kontrol psané na stroji (pro mladší generaci - odtud je ten nepraktický font Courier).

Krásná to doba - skála je holt skála a proč řešit nějaké detaily

Druhou část byl orienťáček s bílými místy na mapě. Pěkně a docela pestře postavený, někteří zkušení harcovníci přecenili znalost terrengetu a nezvolili úplně ideální postupy. Kamča udělala tu neprozřetelnost, že oba závody vyhrála a tak bude must organizovat oslavu 50 let v roce 2037. Nakonec následovala oddílová veselice spjatá s promítáním foteček, klábosením a bilancováním.

Hubánek si rovná závodníky, ale stejně jsme ulili start

Více fotek od Hanky. (Varování pro milovníky módy: Záběry jsou vizuálně šokující, na stránku vstupujete na vlastní odpovědnost.)