úterý 17. dubna 2012

Tělo musíme překvapit

Pod Ladronkou, kousek od Homolky a naproti Cibulce je malý lesík se skalnatým hřbetem Skalka. Anály napovídají, že v roce 1999 tam končil závod Pražské zimní ligy po přírodních zákoutích Prahy 6 a 5, v sekvenci map Šárka-Hvězda-Ladronka-Cibulka. Závod měl 16.3km, dobíhalo se u altánku (ten už je srovnán se zemí) a tenkrát jsem byl s časem 115:57 druhý. Jo, to byly časy.

Letos na Skalce sbírala trofeje Kamča. A to ne v orienťáku, ale v krosu, který měl perfektní technickou kulisu (počítání kol na čipu s velkorozměrným displejem, kde naskakovala čísla), perfektní zázemí pro děti (trampolína, hasičské auto a záchranka) a perfektní parametry (profil drsnější než Velká Kunratická).


Kamča se do pěti okruhů zakousla jak má být, držela se statečně na celkově 3. místě (v mužích!) a dokonce chvílemi šahala i o místo výše. Vysloužila si i pěkný článek na běhej.com.
Vyplnění trochu pošmourné neděle to bylo kvalitní. Děti se vyřádily, na závěr jsme je uplatili klobásou s kečupem a den byl fajn. A kulturním vrcholem byl pohled na ragbistický trénink žen na přilehlém stadionu.