středa 30. září 2015

Krátké ohlédnutí za létem

Hory jsou sice hory, ale touha jet raději k moři je na obrázku evidentní (autorka: Alička)

úterý 29. září 2015

Echt klasika

Klasika v Jeseníkách bývá nevyzpytatelná. Může jít o závod ve šlapání trávy, může jít o zašívárnu v zelenožlutých tečkách, ale také můžete zažít krásné přeběhy s výhledy do okolí, spoustu borůvčí a jemné detaily v krásném a dobře zmapovaném horském lese. Letos šlo jednoznačně o druhou variantu, na kterou se bude vzpomínat s radostí.

Tratě kvalifikace i finále nabízely celou řadu klíčových momentů, ale pro mne zcela nejzajímavějším byl postup na K2 v dámském finále. Kamča a některé další závodnice zde zvolily dlouhou atletickou variantu zprava (žlutá), která byla o 1:30 pomalejší. Obdobně dlouhou obíhačku zleva zvolila Eva Kabáthová (modrá), což znamenalo minutovou ztrátu. Ideální postup vedl jasně po hřebeni (červená) s využitím cestičky, která ač z velké části v půlmetrovém borůvčí, byla jinak velmi rychlá.
Hned první volba v dámské elitě rozdala karty do zbytku závodu
Překvapivou mezivariantu zvolila Míša Omová, která přeběhla hřeben a spadla na Kamčinu variantu (tmavě červená). Dále vznikaly chyby v realizaci na hřebeni; Lenka Knapová se překvapivě snažila na hřebenu jít přímo hustníkem (tmavě červená) a i pozdější vítězka Denisa Kosová celý hřeben šla v těžkém terénu. Pro tuto trojici šlo unisono o ztrátu 1:30.

Pro náš oddíl šlo o historicky skvělou klasiku; Kamča zaběhla velmi pěkný a vyrovnaný výkon. Alča sice těsně nepostoupila do A-finále, doběhla si ale pro 4. místo v B-finále. Konečné 12. a 27. místo jsou historicky nejlepší dvojvýsledek CTB na echt mistrovské trati.

pondělí 28. září 2015

Trailové bramborové momentky

Letos zatím poslední Kamčinou štací na mezinárodním trailovém poli byla týmová štafetka 3 rifugi, kterou si poprvé vyzkoušela v roce 2012. Na svém úseku vybíhala i doběhla druhá a proto ze svého výkonu měla radost. Tým si nakonec zopakoval umístění z roku 2012, když finálový seběh byl pro Ivču Kopáčkovou velmi těžký a tak se opět potvrdila moje slova, že "... bramborová medaile je štafetám, kterých se Kamča zúčastní, holt souzená".
Kromě týmů se naštěstí vyhlašovali i první tři na každém úseku
V Čechách mezitím ve své spanilé jízdě po českých trailových luzích a hájích pokračuje Katka Matrasová. Naše rodinná účast na posledním z trailů na Ještědě tak byla nejvíce znát v dětských kategoriích, kde si Magdalenka i Alička doběhly pro 4. místa. Že by geny tatínka z bramborářské oblasti?
Na rozdíl od Lipna alespoň o trochu sportovnější outfit

pátek 25. září 2015

Když sprint, tak sprint

Městské sprinty nemusím, protože v podání veteránů je to pro náš sport ryzí negativní reklama. A když už je musím běhat, tak jedině v převleku za někoho jiného, že Karlosi... Ale proběhnout si rychlý zábavný sprintík po Blančině páteři v nově zklidněné oblasti hradeb u Brusnice, to bylo něco jiného. S Kamčou jsme se tak rádi zúčastnili smíšených štafet na 2x2 úseky ve velmi pěkném parčíku, který díky prudkému svahu a bariérám přímo vyzýval k orienťácké taškařici.
Někteří brousili trávník u Brusnice jako ostošest
Snažili jsme se brousit, co to dalo, ale jelikož se běželo jen na krabičky, občas dohledávky vázly. Navíc na konci svého prvního úseku jsem si natáhl vazy a druhý úsek jen prokulhal. I tak jsme mezi primárně kotlářskou omladinou doběhli na 2. místě, což potěší.

čtvrtek 10. září 2015

Pane krejčí, pojďte to trochu zašít!

Víkendové závody u Tachova byly v nádherném pestrém terénu, přesně jak bych očekával "tam na Západě". Žádné extrémní kopce nebo olomoucký podrost, jen občas prořízka dávající vzpomenout, že pro nohy a nožky nebude vše zadarmo. Malý mlok se zkrátka ujal pořádání velkého sousta a výsledek stál za to.
Na nedělní middle budu nicméně bez ohledu na pěkný celkový dojem vzpomínat jako na legendární houbařinu. Stavitel a i roznašeči měli strategii zašívání jak v krejčovském salónu. Už sobota, kdy se kontroly nacházely v prořízce mezi hromadami klacků, něco naznačila.

Na nedělním middlu jsem měl ve čtyřech případech obrovský problém s "mikrodohledávkou". První případ (vlevo nahoře) vypadá z mapy triviálně; v terénu jakbysmet, nicméně kámen nebyl vůbec k rozeznání. Po chvilce zmateného pobíhání se objevuje neuvěřitelně zašitá kontrola. Druhý případ (vpravo nahoře) byla ve skutečnosti kombinace skály a hustníčku. (Všimnete si zeleného proužku jdoucího přes skálu?)  Objekt, který v mapě vypadá menší než skalky o pár metrů více na SV, je v reálu výrazně větší a při postupu ze S vypadá jak součást hustníčku. 

Třetí případ (vlevo dole) byl asi nejvíce problematický; nabíhal jsem z V na bílý les, na jeho kraji byl kámen, ale kontrola nikde. Říkám si, kam ji asi strčili... zkouším jít do bílého se srovnat a nic. Zoufalý projdu zbůhdarma smrčky na Z a vida, jsou tu další kameny a u nich kontrola. Tohle vše kvůli generalizaci v prostoru, kde smrčky všechno zakrývají, k tomu navíc kvůli nepřesné poloha vzhledem k bílému lesu. (Pro elitu to nebyl problém, protože šla z J, odkud se kontrola krásně rozsvítila.)

Poslední případ (vpravo dole) byl bermudský trojúhelník, kde jsem v prostoru 40x40 metrů strávil 8 minut. Chybně jsem byl trochu níže, nicméně problém byl v tom, že oba hustníčky (na S a SZ) byly úplně odlišné průhledností a prostupností; ten na SZ byl v reálu prakticky nevýznamný a vypadal spíše jak součást bílého lesa. Navíc podrost na S byl spíše už hustníkem.

Chyby jsou samozřejmě čistě mea culpa a také sluší říci, že mapařům práci v tak pestrém lese opravdu nezávidím. Nicméně bych řekl, že stavět např. kontrolu typu "konec průseku uprostřed polomů mezi popadanými stromy" není atraktivní, spíše zvláštní. Stavitelé a roznašeči, mějte prosím rozum a nespojuje orienťák a textilní průmysl.

středa 9. září 2015

SvětBěhu.cz

Kamča se stala Běžcem týdne na portálu světběhu.cz a portál zveřejnil i její krátký profil