Echt klasika

Klasika v Jeseníkách bývá nevyzpytatelná. Může jít o závod ve šlapání trávy, může jít o zašívárnu v zelenožlutých tečkách, ale také můžete zažít krásné přeběhy s výhledy do okolí, spoustu borůvčí a jemné detaily v krásném a dobře zmapovaném horském lese. Letos šlo jednoznačně o druhou variantu, na kterou se bude vzpomínat s radostí.

Tratě kvalifikace i finále nabízely celou řadu klíčových momentů, ale pro mne zcela nejzajímavějším byl postup na K2 v dámském finále. Kamča a některé další závodnice zde zvolily dlouhou atletickou variantu zprava (žlutá), která byla o 1:30 pomalejší. Obdobně dlouhou obíhačku zleva zvolila Eva Kabáthová (modrá), což znamenalo minutovou ztrátu. Ideální postup vedl jasně po hřebeni (červená) s využitím cestičky, která ač z velké části v půlmetrovém borůvčí, byla jinak velmi rychlá.

Hned první volba v dámské elitě rozdala karty do zbytku závodu

Překvapivou mezivariantu zvolila Míša Omová, která přeběhla hřeben a spadla na Kamčinu variantu (tmavě červená). Dále vznikaly chyby v realizaci na hřebeni; Lenka Knapová se překvapivě snažila na hřebenu jít přímo hustníkem (tmavě červená) a i pozdější vítězka Denisa Kosová celý hřeben šla v těžkém terénu. Pro tuto trojici šlo unisono o ztrátu 1:30.

Pro náš oddíl šlo o historicky skvělou klasiku; Kamča zaběhla velmi pěkný a vyrovnaný výkon. Alča sice těsně nepostoupila do A-finále, doběhla si ale pro 4. místo v B-finále. Konečné 12. a 27. místo jsou historicky nejlepší dvojvýsledek CTB na echt mistrovské trati.