pátek 25. září 2015

Když sprint, tak sprint

Městské sprinty nemusím, protože v podání veteránů je to pro náš sport ryzí negativní reklama. A když už je musím běhat, tak jedině v převleku za někoho jiného, že Karlosi... Ale proběhnout si rychlý zábavný sprintík po Blančině páteři v nově zklidněné oblasti hradeb u Brusnice, to bylo něco jiného. S Kamčou jsme se tak rádi zúčastnili smíšených štafet na 2x2 úseky ve velmi pěkném parčíku, který díky prudkému svahu a bariérám přímo vyzýval k orienťácké taškařici.
Někteří brousili trávník u Brusnice jako ostošest
Snažili jsme se brousit, co to dalo, ale jelikož se běželo jen na krabičky, občas dohledávky vázly. Navíc na konci svého prvního úseku jsem si natáhl vazy a druhý úsek jen prokulhal. I tak jsme mezi primárně kotlářskou omladinou doběhli na 2. místě, což potěší.