Bezva rozhovor na BezvaBěh.cz

Kamča poskytla rozhovor serveru BezvaBěh.cz, kterému roste popularita a rozhodně stojí za to jej sledovat. Pod názvem Kamila Gregorová: „Krosy mě baví, ale orienťák u mě pořád vyhrává“ se dozvite nejen pár věcí z tréninkové kuchyně (spíše kuchyňky), ale přiložena je i fotogalerie s vybranými fotkami naší stíhačky.

Velká Kunratická - krátké ohlédnutí

... aby nezapadlo, že Kamča nejenže vyhrála obě tratě, ale i stanovila ženský traťový rekord na Hrádek. Před ní žádná žena neběžela Hrádek pod 14 minut.

Kamča na Hrádek! (Nebo spíše - Kamča na Hrad!? ;-)

Zrcadlo, pověz mi, který kros je nejkrásnější?

Když krásný kros, tak kros v krasu. Ale jelikož kras zde v Praze nemáme, napodobujeme krásu krasu alespoň v pitoreskních lomech Ďáblického háje. Zdejší Vodácký přespolní běh proto určitě může aspirovat na titul jednoho z nejhezčích krosů v Praze, a to právě díky průběhům malými skalnatými lomy a takřka orienťáckému motáním se po malých cestičkách.

Kamča předvedla na komorním ale sympatickém závodě celkově 5. místo v mužích a časem 19:35.3 jednoznačně vyhrála, přičemž šlo o čas těsně za (zřejmě traťovým rekordem) 19:30.9 z roku 2003 z nohou Pavly Havlové. Z nedávných let se mu přiblížila jen Radka Churáňová (20:09 v roce 2010). Že se nejedná o žádný béčkový výkon, svědčí i to, že doběhla jen 3 vteřiny za Myro Kovářem a před Jiřím Wallenfelsem.

Intervalový start ve dvojicích svědčil nejen Kamče, ale i Aličce, která se pochlubila, že utekla asi dvouleté holčičce a do cíle doběhla na rozdíl od běhu ve Hvězdě s úsměvem. Jelikož Alička uznává jen první tři místa, raději jsme jí už neřekli, že skončila na 45. místě z 63 dětí.

Běh 17. listopadu v oboře Hvězda

Letošní ročník předvedl ryzí repete roku 2009. Květa Pecková po třech letech opět přijíždí do Prahy, opět předvádí veni vidi vici a opět s Kamčou v zádech.

Pózování před fotografy (foto: Martin Symon)

Kamča opět běží v oddílovém dedáči CTB, opět s reklamou globální korporace Stavebniny Libice. Tentokrát se ale nesešla až tak silná konkurence a Kamčin čas 15:36 je horší než 15:12 a 15:20 v letech 2009 a 2011.

Stupně vítězů tentokrát nestačí

A propos, vydařila se nám numerologická bomba - téměř čtyřletý Mareček měl číslo 4 a pětiletá Alička číslo 5. O závodě jinak reportuje běhej.com i bezva-běh.

Zlatý double pro Kamču, zlatý double pro orienťák

Velká Kunratická je závod s natolik silnou retro poetikou, že se dostal dokonce do seriálu Vyprávěj  po bok spartakiády a pochodu z Prčic do Prahy.  Ale i zde jde vývoj kupředu a letos bylo novinek neúrekom.

První spíše smutnou novinkou bylo, že chyběl tradiční moderátor Ivo Domanský. Moderátorský štafetový kolík ale kvalitně převzal sporťák Jiří Rejman z ČT. Druhou novinkou byl obrovský zájem před závodem, který vedl k tomu, že se rekordně rychle po zahájení online registrace vyprodala všechna čísla na hlavní trať přes Hrádek. Za čtyři dny byla fuč, přičemž jedinou šancí, jak se vyhnout této šlamastice, je stát se "veteránem VK". Na VK je bohužel zkrátka pravidlem, že třebas jen několik desítek čísel nemá garantovaná ani úzce definovaná elitní skupina. Třeba Kamča se na start delší tratě dostala jen díky číslu od neběžícího účastníka.

Mirka Knapková dostala od Kamči jen 1:10 na delší trati

Naopak skvělou novinkou byl systém online mezičasů, který fungoval výborně - pro nás orienťáky jde sice o běžnou věc, zde ale přináší malou revoluci. V zásadě v místě závodů totiž není šance zjistit svoje pořadí, nyní ale stačí online připojení a je jasno. My jsme tak první závod na kratší trať mohli sledovat s dětmi z tepla domova a až poté jsme se vydali do Kunratic. Kamča byla dokonce v šoku, když poté co doběhla, jí začaly chodit oslavné esemesky, přičemž sama ještě neznala svoje pořadí.

A tím se oslím můstkem dostávám k nejlepší letošní novince: Kamča vyhrála oba ženské závody. Dokonce si i vylepšila čas na Hrádku na 13:58 (v roce 2010 šla tehdy vítězný čas 14:02) a pokud mne archivy neklamou, jde o nejrychlejší ženský čas od zavedení závodu žen přes Hrádek. Kamčino vítězství na kratší (tj. hlavní) ženské trati zároveň ukončilo sérii vítězství v řadě Ivany Sekyrové, kterých bylo do letoška sedm.

Double proběhlo ještě v jednom smyslu - letos byla "VelKun.a" (dosaďte si jiné než slabikotvorné písmeno) ve znamení vítězství dua orienťáků v mužských i ženských kategoriích. Honza Procházka přitom zaběhl fenomenální čas, nejlepší za posledních 25 let (od roku 1988)! A když jsme u toho double, máme tu malý kvíz: Který z článků "Velká kunratická svědčila nejlépe orienťákům Gregorové a Procházkovi" a "Velká kunratická 2012: Vítězí Jan Procházka a Kamila Gregorová" psal muž a kterou žena? Pro správnou odpověď viz běhej.com a bezvaběh.cz.

Jinak letos ČT opět přijela a v krátké reportáži se zaměřila na medailisty - olympioniky, kteří se zúčastnili, přičemž o výsledcích ani ťuk. Zde je krátká zpráva z ČT sport. Nestranný pozorovatel to okomentoval následovně: "... viděl jsem Knapkovou, Hradílka a zájezd z domova důchodců." Na druhou stranu buďme vděčni za účast např. Mirky Knapkové, která bojovala srdnatě a dokonce se mohla postavit s časem 15:08 na bednu na 3. místo vedle Kamči, kdyby nemusela spěchat do zoo na křest pandy. V našem knedlíkovém národě holt není legrace uspět v soutěži zpráv s druhou hokejovou ligou.

Jak těžké je překročit vlastní stín ...

... aneb překonat vlastní traťové rekordy by mohla vyprávět Kamča. Po náročném tréninku během týdne se o víkendu vydala na svoji tradiční listopadovou štaci: 

• Malá Křivoklátská. Kamčin traťový rekord z roku 2009 je 24:02, letos v únavě jen 24:52. 
• Sild kros. Kamčin traťový rekord z roku 2010 je 17:54, nyní za 18:42.

Dostalo se na všechny

Bez ohledu na výkon byla ale sobota na Křivoklátě jedním slovem malebná: podzimní slunce, výběh na Brdatku s výhledem na meandrující Berounku a pro děti dokonce dětské hřiště ve tvaru hradu. I neděle byla pěkná, zejména když namotaná trať Sild krosu umožnila fandit hned ve třech místech.

Následující týden pokračuje honění vlastního stínu:

• Běh o pohár rektora ČZU v Suchdole: Kamčin traťový rekord z roku 2010 je 11:55, letos v nulové konkurenci za větru za 12:49.

Ale to vše jsou jen maličkosti. Až nedělní Velká kunratická definitivně rozhodne o tom, jak vysoko bude hodnocen tento rok. Co ale lze říci najisto nyní, je fakt, že už žádná série závodů mimo dráhu pro nás asi už nikdy nebude tak veselá a plná bezprostřednosti, jako když mezi námi byl legendární Ivo Domanský, který Kamče vždycky držel palce a vytvářel jejím výkonům úžasnou komentátorskou atmosféru.

Portréty

Focení ve školce s úsměvem zubatým ...

... a s čelem svraštěným.

Co musí Kamila Gregorová ještě vyhrát, aby ji začali brát vážně?

Na diskusním fóru BEN se objevila diskuse na vtipné téma "Co musí Kamila Gregorová ještě vyhrát, aby ji začali brát vážně?". Týká se faktu, že Kamča jako mistryně ČR v nejprestižnější distanci nebyla zařazena do nominace na nejlepší závodnici roku 2012, kde je nominováno 7 žen. Oficiální reakce je, že pro nominaci je potřeba mezinárodní úspěch. Argument má logiku - úspěchy v mezinárodní konkurenci jsou samozřejmě zásadním měřítkem úspěchu. Nicméně jsou tady dvě konsekvence:

1. V nominaci je zařazena i Ivana Bochenková, kterou bych tímto nerad pomlouval, ale je prostým faktem, že nemá úroveň srovnatelnou s ostatními nominovanými ženami. Pokud vím, uspěla loni jen na jediném závodě v roce, totiž právě na Akademickém MS. To, že od Ivety Duchové na tomto sprintu dostala 56 vteřin (!) a přitom stále byla třetí, jasně říká, jako úroveň mělo závodní pole. Její loňská sezóna je dle mého názoru obrovský propadák, za který svaz (tj. my všichni) vyhodil desítky tisíc (viz účast na MS, kde nepostoupila ani z jedné kvalifikace a ME, kde byla skoro poslední nebo nepostoupila z kvalifikace). Odměnit tento výkon nominací je zvláštní.
2. Proč se vůbec pořádá Mistrovství ČR? A proč Český pohár? Pokud je mezinárodní úspěch zásadním kritériem pro srovnání závodníků, pak bych namísto Českého poháru vyhlásil jen bodovací soutěž např. z World Rankingu. A za odpovídající MČR by se mohl vzít přímo závod na MS - vždyť nominačky jsou otevřené a každý má šanci si tam zazávodit.

Tím samozřejmě nechci říci, že Kamča byla nejlepší o-závodnicí loňského roku. Samozřejmě že nebyla. Podle mne ale její vítězství v královské disciplíně na MČR ve skalnatém terému je lepším výkonem než nejlepší loňské výkony Ivany Bochenkové a Radky Brožkové, které jsou jinak samozřejmě velice kvalitní závodnice. Loni ale podle mne neměly tak vysokou kvalitu, aby si zasloužili významnější ocenění.

Dodatek (3.11.): Aby byl můj argument ohledně Íčka (Ivany Bochenkové) férový, poskytuji  komplexnější pohled:

• MS - nepostoupila z žádné kvalifikace. 
• ME - nepostoupila z kvalifikace long, 45. ve finále middle (tj. skoro poslední), 33. ve finále sprintu.
• Akademické MS - 3. sprint, 22. middle. 

Podle reprezentace jsou navíc pro "mezinárodní" závodníky relevantní závody, které vedou k nominaci na hlavní závody. Takže se na ně pojďme podívat. Nominační kritéria pro konkrétní tratě MS 2012 byla následující:

• Middle: výsledky nominačních závodů pro MS - middle, výsledky nominačního závodu pro ME - middle, výsledky na ME 2012 (middle, long) a předchozím relevantním mezinárodním výsledky, výkon při fyzických testech.
• Sprint: výsledky ve sledovaných sprintových závodech (14.4. Andelfingen SUI, 16. a 19.5. ME SWE, 1.6. MČR sprint Děčín), předchozí mezinárodní výsledky na této trati, prokázané atletické výkonnosti (test 13.4. + další relevantní atletické výkony)

Přehled výkonů Íčka v relevantních nominačních závodech:

• 13.4. test na 3km 11:12 (srovnej s dorostenkami na dráze 25.5. D16 Hančová 11:18, D17 Bořánková 11:10)
• 14.4. dvojsprint Andelfingen: 18. (před ní 9 Švýcarek), na prvním sprintu 2 minuty za vítězkou (!)
• 16.4. middle Ravensburg: 6. z Češek
• 26.5. WOC selection middle A: 28. (8:30 ztráta na vítězku; před ní 7 Švýcarek)
• 28.5. WOC selection middle B: 25. (10 min ztráta na vítězku; před ní 8 Švýcarek)
• v součtu obou nominačních middle z Češek 8., lepší byly mj. i Kosová a Topinková.
• 1.6.  MČR sprint 3. (těsný souboj o 3.-6. místo)
• ME sprint 22. místo
• ME middle 45. místo

Činím si z toho dva závěry:

1. Mezinárodní "úspěch" na AMS není srovnatelný s jinými výkony (ME, MS). Pokud se má srovnávat pomocí mezinárodních výkonů, pak je nutné být konsekventní a brát jen opravdu jednoznačné úspěchy - tj. top 10 na MS a ME
2. Názor, že se mají automaticky preferovat reprezentanti (tj. že žádný jiný výkon není zajímavý), je pokřivený už jen tím, že někteří reprezentanti jsou ve skutečnosti nominováni jen do počtu a jejich nominace nesplňuje duch kritérií (tj. nemají konkurenceschopnou fyzičku ani nemají "rutinu" v relevantním terénu). Stává se to sice spíše ojediněle, ale stává. Důvodem je samozřejmě to, že je v současnosti velice málo závodníků, kterým stojí za to usilovat o nominaci a pak vlastně není ani z koho vybírat. Zčásti  je to obrazem stavu současné české elity, zčásti je to ale i kritérii - např. kvůli sprintu se musí složitě a nakonec zcela irelevantně cestovat na sérii zahraničních závodů.