Když krásný kros, tak kros v krasu. Ale jelikož kras zde v Praze nemáme, napodobujeme krásu krasu alespoň v pitoreskních lomech Ďáblického háje. Zdejší Vodácký přespolní běh proto určitě může aspirovat na titul jednoho z nejhezčích krosů v Praze, a to právě díky průběhům malými skalnatými lomy a takřka orienťáckému motáním se po malých cestičkách.
Kamča předvedla na komorním ale sympatickém závodě celkově 5. místo v mužích a časem 19:35.3 jednoznačně vyhrála, přičemž šlo o čas těsně za (zřejmě traťovým rekordem) 19:30.9 z roku 2003 z nohou Pavly Havlové. Z nedávných let se mu přiblížila jen Radka Churáňová (20:09 v roce 2010). Že se nejedná o žádný béčkový výkon, svědčí i to, že doběhla jen 3 vteřiny za Myro Kovářem a před Jiřím Wallenfelsem.
Intervalový start ve dvojicích svědčil nejen Kamče, ale i Aličce, která se pochlubila, že utekla asi dvouleté holčičce a do cíle doběhla na rozdíl od běhu ve Hvězdě s úsměvem. Jelikož Alička uznává jen první tři místa, raději jsme jí už neřekli, že skončila na 45. místě z 63 dětí.
Intervalový start ve dvojicích svědčil nejen Kamče, ale i Aličce, která se pochlubila, že utekla asi dvouleté holčičce a do cíle doběhla na rozdíl od běhu ve Hvězdě s úsměvem. Jelikož Alička uznává jen první tři místa, raději jsme jí už neřekli, že skončila na 45. místě z 63 dětí.