Co musí Kamila Gregorová ještě vyhrát, aby ji začali brát vážně?

Na diskusním fóru BEN se objevila diskuse na vtipné téma "Co musí Kamila Gregorová ještě vyhrát, aby ji začali brát vážně?". Týká se faktu, že Kamča jako mistryně ČR v nejprestižnější distanci nebyla zařazena do nominace na nejlepší závodnici roku 2012, kde je nominováno 7 žen. Oficiální reakce je, že pro nominaci je potřeba mezinárodní úspěch. Argument má logiku - úspěchy v mezinárodní konkurenci jsou samozřejmě zásadním měřítkem úspěchu. Nicméně jsou tady dvě konsekvence:

1. V nominaci je zařazena i Ivana Bochenková, kterou bych tímto nerad pomlouval, ale je prostým faktem, že nemá úroveň srovnatelnou s ostatními nominovanými ženami. Pokud vím, uspěla loni jen na jediném závodě v roce, totiž právě na Akademickém MS. To, že od Ivety Duchové na tomto sprintu dostala 56 vteřin (!) a přitom stále byla třetí, jasně říká, jako úroveň mělo závodní pole. Její loňská sezóna je dle mého názoru obrovský propadák, za který svaz (tj. my všichni) vyhodil desítky tisíc (viz účast na MS, kde nepostoupila ani z jedné kvalifikace a ME, kde byla skoro poslední nebo nepostoupila z kvalifikace). Odměnit tento výkon nominací je zvláštní.
2. Proč se vůbec pořádá Mistrovství ČR? A proč Český pohár? Pokud je mezinárodní úspěch zásadním kritériem pro srovnání závodníků, pak bych namísto Českého poháru vyhlásil jen bodovací soutěž např. z World Rankingu. A za odpovídající MČR by se mohl vzít přímo závod na MS - vždyť nominačky jsou otevřené a každý má šanci si tam zazávodit.

Tím samozřejmě nechci říci, že Kamča byla nejlepší o-závodnicí loňského roku. Samozřejmě že nebyla. Podle mne ale její vítězství v královské disciplíně na MČR ve skalnatém terému je lepším výkonem než nejlepší loňské výkony Ivany Bochenkové a Radky Brožkové, které jsou jinak samozřejmě velice kvalitní závodnice. Loni ale podle mne neměly tak vysokou kvalitu, aby si zasloužili významnější ocenění.

Dodatek (3.11.): Aby byl můj argument ohledně Íčka (Ivany Bochenkové) férový, poskytuji  komplexnější pohled:

• MS - nepostoupila z žádné kvalifikace. 
• ME - nepostoupila z kvalifikace long, 45. ve finále middle (tj. skoro poslední), 33. ve finále sprintu.
• Akademické MS - 3. sprint, 22. middle. 

Podle reprezentace jsou navíc pro "mezinárodní" závodníky relevantní závody, které vedou k nominaci na hlavní závody. Takže se na ně pojďme podívat. Nominační kritéria pro konkrétní tratě MS 2012 byla následující:

• Middle: výsledky nominačních závodů pro MS - middle, výsledky nominačního závodu pro ME - middle, výsledky na ME 2012 (middle, long) a předchozím relevantním mezinárodním výsledky, výkon při fyzických testech.
• Sprint: výsledky ve sledovaných sprintových závodech (14.4. Andelfingen SUI, 16. a 19.5. ME SWE, 1.6. MČR sprint Děčín), předchozí mezinárodní výsledky na této trati, prokázané atletické výkonnosti (test 13.4. + další relevantní atletické výkony)

Přehled výkonů Íčka v relevantních nominačních závodech:

• 13.4. test na 3km 11:12 (srovnej s dorostenkami na dráze 25.5. D16 Hančová 11:18, D17 Bořánková 11:10)
• 14.4. dvojsprint Andelfingen: 18. (před ní 9 Švýcarek), na prvním sprintu 2 minuty za vítězkou (!)
• 16.4. middle Ravensburg: 6. z Češek
• 26.5. WOC selection middle A: 28. (8:30 ztráta na vítězku; před ní 7 Švýcarek)
• 28.5. WOC selection middle B: 25. (10 min ztráta na vítězku; před ní 8 Švýcarek)
• v součtu obou nominačních middle z Češek 8., lepší byly mj. i Kosová a Topinková.
• 1.6.  MČR sprint 3. (těsný souboj o 3.-6. místo)
• ME sprint 22. místo
• ME middle 45. místo

Činím si z toho dva závěry:

1. Mezinárodní "úspěch" na AMS není srovnatelný s jinými výkony (ME, MS). Pokud se má srovnávat pomocí mezinárodních výkonů, pak je nutné být konsekventní a brát jen opravdu jednoznačné úspěchy - tj. top 10 na MS a ME
2. Názor, že se mají automaticky preferovat reprezentanti (tj. že žádný jiný výkon není zajímavý), je pokřivený už jen tím, že někteří reprezentanti jsou ve skutečnosti nominováni jen do počtu a jejich nominace nesplňuje duch kritérií (tj. nemají konkurenceschopnou fyzičku ani nemají "rutinu" v relevantním terénu). Stává se to sice spíše ojediněle, ale stává. Důvodem je samozřejmě to, že je v současnosti velice málo závodníků, kterým stojí za to usilovat o nominaci a pak vlastně není ani z koho vybírat. Zčásti  je to obrazem stavu současné české elity, zčásti je to ale i kritérii - např. kvůli sprintu se musí složitě a nakonec zcela irelevantně cestovat na sérii zahraničních závodů.