Letošní léto létáme letem světem po místech, kde se nám, jednoduše a prostě řečeno, líbí. Nemohli jsme proto vynechat tradiční "botasovské" třídenní na Vysočině, tentokrát pod názvem HSH Vysočina Cup. I proto, že se odehrávaly ve Svratce, městečku hostícím několik legendárních vánočních soustředění, o nichž se v orienťáckých luzích a hájích tradují staré české pověsti a báje. Kamče se v nezáludném terénu dařilo a přesvědčivě vyhrála dámskou elitu, zejména dominovala na klasice (vítězství o 5 min). Po šestidenních v Tyrolsku nám kopečky a bažinky na Vysočině připadaly jako vskutku malá a milá bonsai verze alpských terénů.
Další weekend došlo na Šumavu, kde jsme se už delší dobu těšili na třídenní kolem vrchu Kůstrý. Očekávání nezklamalo, pršelo a tak bylo o důvod více běžet svižně. Královská etapa byla jednoznačně E1, middle v hustnících a bažinách - stavbou nijak extrémní, ale podložkou poměrně náročný horský les. Další etapy byly z velké části v relativně dobře průběžném lese a díky tomu asi nesplnily očekávání reprezentačních želízek Dany Brožkové a Michala Smoly, kteří si na Šumavu odskočili v rámci přípravy na bažinaté (a komárovité) MS v norském Trondheimu.
Kamča v elitě hodně chybovala, v E2 např. nechala 9 min (!) na kontrole u nového krmelce. V E3, kde měla naše hobby H21B stejnou trať, se nechávala dobíhat od klusajících mužů o několik minut a v 30. minutě jsme měli ještě shodný čas. (Musím vysvětlit, že jsem si na K1 v E2 poranil kotníček, takže E2 a E3 jsem musel jít hodně opatrně.) Celkově jí to na vítězství těsně stačilo, ale individuálně ji Dana v obou etapách, kde startovala, porazila.