Orienťácká rodinka

Vyhnaná liška alias Cena Východních Čech

Před poslední etapou: zatím to je dobrý...

... a i v cíli to je dobrý.

Momentky z Barcelony

Sagrada Família v neustálém obložení jeřábů, autobusů a turistů; pronikavá stavba, bohužel na jinak zcela nevhodném a nezajímavém náměstíčku; za vše hovoří fakt, že na všech pohlednicích je focena z ptačí perspektivy

La Pedresa (či Casa Míla či Kamenolom), poslední Gaudího světská stavba; za rok má 100 let, formou i technikou tehdy zcela z jiného světa, dnes zaujme nejvíce detaily, mj. skulpturami na střeše a propracovanými balkónky

Vítězný oblouk, palmy a oliva

Momentky z okolí Cape Town

Stolová hora či-li Table Mountain (1087m), tyčící se nad městem

Pohled jižním směrem k Mysu Dobré naděje, přes vrcholky s názvem 12 apoštolů

A zde již Mys Dobré naděje, v pozadí oba legendární majáky

Cestou člověk natrefil na paviány, kteří, když spatří jídlo, dokáží být poměrně nebezpeční

Tučňáci jsou kamarádi, kteří chodí rádi vespolek

Místní zima nebrání místním plazům se ukázat, zde jsem měl i krapet štěstíčka, kterému se holt musí jít naproti

A na závěr pohled ze Stolové hory na okolí

Cape Town: několik postřehů z cest

Co zajímavého bylo na letu do jižní Afriky? Orlí rozhled přes Ženevské jezero, Lausanne a Alpy ze západní strany. V subsaharské Africe písečná záplava, oslepující oranžáda. Okolo rovníku tropický prales, vyschlé řeky a stružky prašných cest. Ale zaujal i nastavitelný pás pro odvážlivce se 100+ kg, kteří se snažili nasoukat se do sedadla v Economy class.

Co zajímavého bylo na místním ubytování? Solidně se tvářící hotel se snažil vytřískat z Evropanů poslední groš: tiskne se na A4, kde se platí za každou stránku; wifi připojení existuje, ale jen ve zvláštní místnosti a pod kódem, který nekompromisně odpočítává draze předplacené minuty. Ukázky africké stavebnictví: i ve **** hotelu vypadávají zásuvky ze zdi, dřevěné obložení pamatuje holandské kolonisty, provedení detailů jak kdyby zedničil teoretický ekonom. I nějaký ten švábík se občas objevil, vzpomněl jsem si s nostalgií na kolej Hvězda (či-li kolej Yesterday, že pane Prokope).

Co zajímavého bylo na středu města? Konečně člověk pochopil, co je to obava z bezpečnosti. Jelikož na jihu panuje právě třeskutá zima (15-20 stupňů), relativně kratší den v roce, den se smrskl na 8-18, kdy nebyla tma a na ulicích stála na každém rohu místní "pomocná stráž VB", jakási neozbrojená záruka alespoň rychlého přivolání policie. Po šesté to ale zabalili a pak už chodit osamocený po městě bylo jako volat na místní žebráky-lupiče (ono se to těžko rozlišuje) halo, pojďte sem.

Co zajímavého bylo na charakteru města? Ostnaté dráty, elektrické ploty, varování o zabezpečení, cedulky o ostrých psích. Pohyb víceméně jen auty. A ochranka, to nebyli strýcové, co si jdou v podvečer posedět. Hlavně podniky, které měly otevřeno po setmění (tj. po šesté hodině), se bez nich neobešly. Výmluvně hovoří i fakt, že například pokladny na nádraží zavíraly v šest, i když vlaky jezdily ještě dlouho poté.

Co zajímavého bylo na místních komunikacích? V 70. letech se město rozhodlo vybudovat místní magistrálu (asi inspirace v Praze), navíc mimoúrovňovou. Nicméně jim došly peníze, takže zbývá dostavět několik stovek metrů. Ve městě se tedy nachází vysoký Western Boulevard, který se používá jako parkoviště a Eastern Boulevard o kus naproti, ze kterého se dá maximálně skákat bungee jumping.

Co zajímavého bylo na místní veřejné infrastruktuře? Zaujalo mne dětské hřistě na místním hlavní silnici, z jedné strany 3 pruhy, poté vysoký plot, houpačky a z druhé strany opět 3 pruhy. Dále zaujal rozestavený stadion na FIFA 2010: budu za rok napjatě sledovat, jak to pořadatelé zvládnou, protože to vypadá na kriminální hody. (A to nemluvím o Johanesburgu.)

Co je zajímavé na místní ekonomice? Jedna věc je striktní kontrola přijíždějících osob na letišti, druhá věc jsou otevřené hranice s Namibií a Zimbabwe, takže si umíte představit, jak žijí přistěhovalci: bez legrace podel hlavních silnic v křoví. Oficiální nezaměstnanost je aktuálně 24%, neoficiálně přes 40%.

Co je zajímavého na místních novinách? Domácí rubrika: vraždy, násilí, vloupání. Africká rubrika: Únosy v Keni, nahlášeno 11, neoficiálně jich ale bylo 200.

Celkově jde o velice zajímavé místo pro jednorázovou návštěvu, nabízí krásnou přírodu, spoustu endemické flóry i fauny (tučňáci, velryby, lachtani), strmé útesy, dravý a studený Atlantik. Pro zhýčkaného Evropana zvyklého na veřejné služby a infrastrukturu by ale místní život znamenal smířit se především s bezpečnostními omezeními a obrovskými příjmovými rozdíly.

Návštěva v Krhanicích

Návštěvu u pana profesora Františka Turnovce a jeho paní Akkul jsme plánovali poměrně dlouho, ale až koncem léta se nám podařilo dostat se do Krhanic, půvabné vesničky kousek od Týnce nad Sázavou, na okraji hlubokých lesů, které orienťácká populace dobře zná pod názvem Na Požárech. Před návštěvou jsme na chvilku poběhali v místních lesích. A konečně se oddělilo zrno od plev; seznal jsem, že moje místo asi opravdu bude u počítače a u dřezu, zatímco Kamčino na lesních cestách a u dětské postýlky.

U Turnovců jsme byli královsky pohoštěni, například čerstvým "krhanickým turnovcovským džemem". Hlavní pro úspěch návštěvy bylo, že Alička si od první chvíle zamilovala oba místní pejsky. Říkali jsme jí předem, že budou velicí, ale toto asi nečekala. Nicméně vůbec se nebála a hned se jala otírat o rozvernou Embu i klidnější Laru.

Alí se mazlí s Embou

Království pro děti objeveno

Emba, Alí, František a Lara

Marečkovi bylo nejlépe, když ho Akkul chovala a ukazovala mu zahradu.

Chvilku se nedíváme a ...

... Mareček vystřeluje deštník

... Alí loví králíky

... Mareček dělá sokolíka

Číměř

V sobotu dopoledne jsme si naplánovali mapové úseky na Senotíně, včetně Toi-Toi papírků. Pokud znáte moji stavbu, už víte, čeho byste se dočkali: nepřehledných oblastí, nekompromisních postupů, pastiček a lákadel. Maličko jsme ale byli tuzí po předchozím dni (všimněte si, jak používaje plurál myslím singulár), kdy jsme v Rožmberských lesích pod vrchem Na Klenové (588m) kousíček od Jindřichova Hradce vyrazili na tempíčko, zakončené několika ostřejšími 300m. Vrch Na Klenové jest mimochodem krásné, pro běh nepříliš objevené místo západně od Lodhéřova, a v jeho lesích se nachází i barokní Prokopský dvůr, který je právě na trhu. Pokud máte nazbyt 15 mil. korunek, není v dnešní pohnuté době lepší investice.

Vracíme se z tréninku a v Číměři vidíme natažené paspule a nápis CÍL. Že by triatlon? Místní nadšenec potvrzuje. Stíhá ho Kamča? Ale ano, start je ve 3 odpoledne, stačíme tak dojet domů, najíst se a připravit děti. Vyrážíme proto zcela neplánovaně a po 3 hodinách tréninku v posledních 24 hodinách na sprinttriatlon v Číměři, situovaný v jednom z nejkrásnějších prostorů v blízkém okolí JH.

Bezprizorní Kamču během prezentace loví pražský tým PK Triton. A pak vše začíná naplno. Během plavání je vidět, že poslední Kamčino plavání proběhlo v dávnověku, ale i tak zvládá vyplavat na krásném 3. místě. Následuje ale kolo, které je její nejslabší disciplína. Kamča jede pěkně, nicméně 3. místo je netknuté a vedoucí závodnice je před ní už o 7 a půl minuty. Takže jí hlásíme jen odstup od druhé, o které jsme čekali, že by ji Kamča měla předběhnout.

Pak čekáme a volný čas si zpříjemňujeme místními atrakcemi. Trampolína, cukrová vata, točená zmrzlina, krásně chlazený Bernard. Co více si přát?

Nakonec dobíhá vítězka. Překvapivě jen 30 vteřin za ní se ale objevuje Kamča, která vůbec nevěděla, že odstup je tak malý a závěr proto vypustila. I tak ale lepší běžecký čas měli ze 60 startujících jen 2 triatlonisté. A pak už zbývalo jen trpělivě 3 hodiny čekat na vyhlášení. Alička si čas zpříjemnila úvodní triatlonistickou disciplínou...

... respektive si hrála na Béďu Trávníčka.

Poněkud šnekoidní pořadatel nakonec započal vyhlášení, sice o 50 minut později, ale přece. Alička hned ukazuje, na které místo hodlá cílit v budoucnu.

Návdavkem o pouhých pár vteřin vyhrává soutěž týmů právě PK Triton. Kamča získává cenný půllitr Společnosti přátel piva, poklona panu Bernardovi za dodání hodnotné ceny. Triatlon u nás zabodoval umístěním, tratí i "občanskou vybaveností". A kde je Bernard z Vysočiny, tam jednoduše nemůže být špatně.