Návštěvu u pana profesora Františka Turnovce a jeho paní Akkul jsme plánovali poměrně dlouho, ale až koncem léta se nám podařilo dostat se do Krhanic, půvabné vesničky kousek od Týnce nad Sázavou, na okraji hlubokých lesů, které orienťácká populace dobře zná pod názvem Na Požárech. Před návštěvou jsme na chvilku poběhali v místních lesích. A konečně se oddělilo zrno od plev; seznal jsem, že moje místo asi opravdu bude u počítače a u dřezu, zatímco Kamčino na lesních cestách a u dětské postýlky.
U Turnovců jsme byli královsky pohoštěni, například čerstvým "krhanickým turnovcovským džemem". Hlavní pro úspěch návštěvy bylo, že Alička si od první chvíle zamilovala oba místní pejsky. Říkali jsme jí předem, že budou velicí, ale toto asi nečekala. Nicméně vůbec se nebála a hned se jala otírat o rozvernou Embu i klidnější Laru.