Jak to chodí v Praze

O developerství v Praze se člověk dočetl spoustu věcí a doslechl spoustu šuškandy, ale nejhezčím příkladem, jak se věci skutečně mají, je vidět konkrétní příklad. Tím je posouzení změny územního plánu pro administrativní stavbu na konci Evropské kousek od nájezdu na Pražský okruh (sportoviště Dědinka) ze strany odboru pro ochranu prostředí magistrátu HMP.

Nejprve přichází nekompromisní zamítavý posudek ...

... aby uběhlo čtvrt roku, oddělení dočasně změnilo velení, a hned je všechno jinak.

Více detailů nabízí trefný článek, který mimochodem krásně ukazuje, jak tehdejší starosta Tomáš Chalupa byl buď neinformovaný a/nebo lhář.

Salomon komunita

Přišel nám domů nový Trail Running katalog od Salomonu a Salomon se nezapomněl pochlubit se dvěma orienťáky-univerzály ve svých řadách.

Vpravo nahoře Kamča, vpravo dole Mrazák

Tišnovské potěšení

A to nejlepší nakonec... Opět musíme pochválit Aličky srdnaté výkony v okolí Tišnova. Na sobotním middle s mamkou doběhla 7. ze 64 dětí, na odpoledním sprintu 5. ze 35 dětí. Přitom pokaždé byla nejlepší z holčiček svého věku. Jablko nepadlo daleko od stromu, že Isaacu Newtone.

Arko Trophy

Zpestřením závodního víkendu byl kros v Novém Městě na Moravě v systému nahoru dolů, pod názvem Arko Trophy (viz kompletní informace). A to kros echt orienťácký - po kořenech, přes sněhová pole ze zbytků technického sněhu, občas i nějaká ta ostružinka a k tomu opakované výběhy na Harusův kopec.

Biatlonová trička dodávala eleganci

Čas 27:27 na 5,4km s trojitým výběhem kopce je slušným základním časem pro tuto novou trať. Kamču potěšil zejména skalp Ivy Milesové která se vydala do Nového Města až z Prahy a to s náskokem 1:24. K dispozici je i reportáž bezvaběh.cz.

Vyhlášení kategorie do 35 let

Dvakrát pohár, dvakrát traťový rekord

O tom, že Kamčinou neoddělitelnou (řekl bych hlavní a někdy i jedinou) součástí přípravy jsou pražské krosy, se na této stránce psalo nesčetněkrát. Kamča v posledních dvou týdnech skórovala hned dvakrát na pěkných tratích:

Přespolní běh nad Modřanskou roklí probíhal v zázemí The English International School v Modřanech. Trať se motá na 8 km v pěkném terénu se skalními bloky a čas 30:46 je výtečný, o 1:29 Kamča překonala traťový rekord Lenky Šibravové (viz výsledky).

Mamko, zastav...!

Jarní běh Olympu v místech, kde Kerteam potí krev, nabídl 3,8 km na rovině. Kamča zaběhla za 13:52 (3:28 na km, loni 14:01), čímž o 5 vteřin překonala traťový rekord Moniky Preibischové, viz výsledky. Oba závody jsou součástí Poháru pražských běžeckých nadějí.

Zajíčkové, chyťte si lasičku!

Jardův kopec

Úterý je pro Kamču pevným bodem v jinak chaotickém týdenním programu: v 18 hodin začíná tvrdá práce v  Tiché Šárce s Honzou Kopáčkem, zejména výběh z údolí "po modré" směrem k Lysolajům. Jedny z nejromantičtějších míst Tiché Šárky tak máme neodmyslitelně spjaté s tepy 180+ a pocity na hranici kolapsu. 

Minulý týden byl výjimkou/nevýjimkou, když se ve čtvrtek na "modré" konal krátký závod do vrchu Jardův běh. Je symbolické, že na domáci trati Kamča vyhrála dámskou kategorii (9:02), zatímco Honza vyhrál pánskou kategorii (8:26). Na 2,2 km dlouhou trať se 120 metrovým převýšením opravdu slušné časy, i když fenomenální traťový rekord Ivy Milesové (8:47) zůstává stále nepřekonán.

O závodě a následném opékání buřtů píše bezvaběh.cz.

Oxfordské momentky

Merton College, klasický pohled během pozdního odpoledne

Christ Church College má svoji vlastní katedrálu

Brasenose, jen pár metrů od Hertford College, kde probíhá náš workshop

All Souls College

Trinity College: jedna z menších budov jinak nejbohatší oxfordské koleje, odkud se rekrutovalo zatím nejvíc britským premiérů

I toto je Oxford

Aliččino mistrovství

Vrcholem sobotního mistrovství Vysočiny na krátké trati a sprintu byly výkony Aličky v kategorii kategorie HDR = (pra)rodiče s dětmi. Alička šikovně utíkala s babičkou přes kouzelný les na Hradišti i s maminkou po třeboňském zámeckém parku. A tak si z víkendu přivezla placku - a ne jednu, hned dvě.

Co je lepší odměna - medaile nebo lízátko?

Jindřichův Hradec, ví, jak se zhostit pořádání na jedničku. Sobotě přálo sluníčko a s takovými závody se většinou pojí jen pozitiva. Dopolední middle nabízelo technickou lahůdku - pěkně postavenou trať, která využila všechny nejtěžší místa v prostoru, pro fajnovky trošku nepřátelský a o to technicky zajímavý les. Na úvod sezóny pro mnohé výzva. Pro mne zajímavá i proto, že jakkoli je prostor kousek od babičky, od oficiálních závodů jsem zde neběžel. Proto jsem mimořádně spokojený - 8. místo pro stárnoucího veterána je výsledek z fantasy románu. Kamča výrazně vyhrála, nebyla ale technicky úplně spokojená. Alička byla druhá.

Odpolední sprint se Alička rozeběhla jak střela a dokonce HDR vyhrála. Kamča rovněž tvrdila muziku, i když se objevily mladé jindřichohradecké naděje, které zvedly úroveň na dalších místech. A jelikož víkendové závody byly pro hlavní kategorie zároveň mistrovstvími oblasti, znamenalo to, že naše dvě rakety nám za den domů přivezly hned půltucet medailí.

Akademická amnestie

Na webu 2. LF UK se hned zkraje dubna objevila následující zpráva:

Dne 1. 4. 2013 vyhlašuje děkan fakulty amnestii pro následující případy: studenti, kteří neprospěli u zkoušky, mohou podat žádost a zkouška jim bude uznána jako splněná. Studenti, kteří studují déle než 8 let a dále ti, jimž bylo studium ukončeno pro neprospěch, získávají automaticky titul „MUDr“, případně „Mgr“ nebo „Bc“ podle programu, v němž do té doby studovali. Doktorandi mohou v rámci amnestie dokládat svou vědeckou způsobilost publikacemi, které byly příslušným časopisem odmítnuty. Všechny žádosti musí být podány přes Studijní oddělení a musí být potvrzeny děkanem a kancléřem fakulty.

Zajímavá je i výzva děkanům jiných fakult:

Děkan doc. MUDr. Ondřej Hrušák, Ph.D., vyzývá děkany ostatních fakult, aby mu dali nějakou medaili. Zvlášť ceněné budou medaile zahraničních fakult. Jako výraz vzájemné úcty nabízí děkan medaili 2. LF UK. Zájemci mohou kontaktovat asistentku děkana Helenu Ulovcovou.

Kde domov můj

Po krátké návštěvě nablyštěného Švýcarska si člověk hned kousek za letištěm vzpomněl na osmou sloku písničky Poslyšte, co se mi stalo od Jiřího Dědečka.

Plivnul jsem mu do zrcátka: jdi domů a to si pamatuj,
vypadá to jako skládka, ale jsou to Čechy, domov můj,
vypadá to jako skládka, vypadá to jako skládka,
vypadá to jako skládka, ale jsou to Čechy, domov můj.

Děvín

V logické souslednosti jsme po náštěvě Divoké Šárky museli následující den pokořit i sídlo Šárčiny družiny, vrch Děvín. Apríl jak vyšitý, slunce střídaly sněhové vánice, z větví stromů jsme dokonce oloupávali rampouchy. Den se vyvedl; zvládl jsem i trať HULKu 2007, která ve dne umožnila kochat se pohledy na stepní svahy Prokopského údolí.

Jak by se protagonistkám dívčí války líbilo, kdyby je jinoši proháněli s pomlázkami?

Vrchol dobyt, vrcholové družstvo dobito

Hned naproti Kavčí hory, místo, které je pro děti posvátné - právě odsud se vysílá Kouzelná školka