Vrcholem sobotního mistrovství Vysočiny na krátké trati a sprintu byly výkony Aličky v kategorii kategorie HDR = (pra)rodiče s dětmi. Alička šikovně utíkala s babičkou přes kouzelný les na Hradišti i s maminkou po třeboňském zámeckém parku. A tak si z víkendu přivezla placku - a ne jednu, hned dvě.
Jindřichův Hradec, ví, jak se zhostit pořádání na jedničku. Sobotě přálo sluníčko a s takovými závody se většinou pojí jen pozitiva. Dopolední middle nabízelo technickou lahůdku - pěkně postavenou trať, která využila všechny nejtěžší místa v prostoru, pro fajnovky trošku nepřátelský a o to technicky zajímavý les. Na úvod sezóny pro mnohé výzva. Pro mne zajímavá i proto, že jakkoli je prostor kousek od babičky, od oficiálních závodů jsem zde neběžel. Proto jsem mimořádně spokojený - 8. místo pro stárnoucího veterána je výsledek z fantasy románu. Kamča výrazně vyhrála, nebyla ale technicky úplně spokojená. Alička byla druhá.
Odpolední sprint se Alička rozeběhla jak střela a dokonce HDR vyhrála. Kamča rovněž tvrdila muziku, i když se objevily mladé jindřichohradecké naděje, které zvedly úroveň na dalších místech. A jelikož víkendové závody byly pro hlavní kategorie zároveň mistrovstvími oblasti, znamenalo to, že naše dvě rakety nám za den domů přivezly hned půltucet medailí.
Co je lepší odměna - medaile nebo lízátko? |
Odpolední sprint se Alička rozeběhla jak střela a dokonce HDR vyhrála. Kamča rovněž tvrdila muziku, i když se objevily mladé jindřichohradecké naděje, které zvedly úroveň na dalších místech. A jelikož víkendové závody byly pro hlavní kategorie zároveň mistrovstvími oblasti, znamenalo to, že naše dvě rakety nám za den domů přivezly hned půltucet medailí.