Škatule, škatule, hejbejte se (divadlo o sedmi dějstvích)

Úvodní večerní konfigurace:
Majda - postýlka
Alička, Mára - pokojík
Kamča, Martin - ložnice

Noční migrace:
1. Mára - ložnice
2. Alička - ložnice
3. Majda - ložnice
4. Martin - pokojík
5. Kamča a Majda - pokojík
6. Marek - pokojík
7. Martin - ložnice

Šumava

Co je většího? Šumavský rampouch nebo chléb Šumava?

Spíše než prašan by se mělo říkat bořan - a když nám shůry nakydají řádně, tak klidně i Bořan

Trošku ušmudlané sestřičky

Bruslení ve Stromovce

Aspoň k něčemu je Děda Mráz dobrej

Holčičí brusle: nějak se začít musí

Perpetuum mobile

Zaujal mne náhodný odkaz slibující "130 tis. Kč měsíčně s naším systémem". Že se v Čechách objevuje spousta letadel, blbostí a podvůdků, je známé, ale tady mne zaujala nesmyslná výše kombinovaná s bezostyšnou jistotou. Takže hurá podívat se do střev perpeta mobile.

Systém není na první pohled až tak blbý. Spočívá v následující strategii: 

• Vsaď 1 euro na jednu z barev v ruletě. 
• Pokud vyhraješ, vezmi si výhru a sázej znovu 1 euro. 
• Pokud prohraješ, vsaď 2 eura (dvojnásobek) na nějakou z barev v ruletě. 
• Pokud vyhraješ, vezmi si výhru a sázej znovu 1 euro.
• Pokud opět prohraješ, vsaď 4 eura (dvojnásobek) na nějakou barvu.
• Atd.

Což znamená, že pokud je člověk ochoten čekat na moment, kdy trefí barvu, pak realizuje čistý zisk 1 euro. Při n kolech je totiž hodnota výhry 2^n a prosázený objem jen 2^n - 1.

To ale pochopitelně není (pohádky) konec. Zkusme pro jednoduchost na moment zapomenout na to, že ruleta může dát číslo nula, která má jinou barvu než černou a červenou. Bez tohoto čísla je ruleta férová, tj. každá sázka má očekávanou hodnotu zisku nula. Ať už se vsadí jakákoli strategie, všechny kombinace sázek musí vést k nulovému zisku. Takže kde je slabina sázecího systému?

Systém je založen na tom, že je potřeba mít k dispozici počáteční bank, z něhož se investuje. Pokud by byl nekonečný, pak by systém bylo možné provozovat i v situacích, kdy je počet kol potřebných k výhře velmi velmi vysoký. Bank je ale konečný. Takže s jistou pravděpodobností člověk prosází celý bank a nemá zisk 1 euro, ale naopak ztrátu celého banku. Konkrétně: Bank ve velikosti 2^n - 1 (např. 7, 15, 31, 63, 255) euro pokryje n kol (tj. 3, 4, 5, 6, 7). Pravděpodobnost, že se člověk netrefí v n kolech, je 1/2^n, odpovídající ztráta je 2^n - 1. Doplňková pravděpodobnost, že se člověk trefí do n kol, je (2^n - 1)/2^n, odpovídající zisk je 1. Očekávaný zisk? Nula.

Systém se chlubí tím, že při vysokém počátečním banku zvyšuje pravděpodobnost výhry. To ano. Ale také se zvyšuje výše ztráty, pokud k výhře nedojde. Dává smysl, pokud má člověk v nějaké míře preference k riziku. Pro jedince s averzí k riziku je samozřejmě optimální sázecí strategií nulový bank - očekávaná hodnota je nula a rozptyl mezi zisky a ztrátami je nula. Když si přidáme, že ruleta může vést i k číslu nula, máme zápornou očekávanou hodnotu.

Zbývá si zodpovědět poslední otázku: Cui bono? Nejpravděpodobněji půjde o reklamu, kterou si platí online kasina.

Ztrať se!

Mínus deset, občas povětrno a slunce za mraky, několik týdnů lenošení za sebou, zkrátka ideální konstelace pro účast v závodě Pražské zimní ligy. Vyrazil jsem letos poprvé a to hned na majstrštyk, totiž závod Ztrať se!. Řekl jsem si: Když člověk zhola nic neběhá, je nejlepší skočit do toho po hlavě.

Zlákán Alešem jsem nastoupil na B kategorii (15km + převýšení). Koncept závodu je fantastický: Nic než vy, mapa z roku 1912 a pár dalších bláznů. Trochu jsem se utěšoval, že prostor závodu trochu znám, takže snad neskončím v jiné vesnici, než kam mířím. Poté, co začal fučet severák, jsem si k běžeckému oblečení ještě přidal svetr (nesmějte se, sestava nahoře byla krátký propocovák, dlouhé merino, plyšová moira, svetr a běžecká bunda; dole jsem po radě zkušeného přidal na moiru normální trenclíky).

Závod B měl jen šest kontrol. Grupa bláznů vyrazila K1. Ale ouha, kontrolka není, kde má být. Začínáme česat, poté se v protisměru objevuje celá řada zkušených nestorů. Grupa se vrací a asi 400m jinde kontrolu objevuje. Já jsem tomu stále nevěřil a tak dohledávkou ztrácím dalších 10 minut. Po půlhodině závodu se potácet 1,5km od startu není nic moc.

Červená označuje místo kontroly, žlutá spojovačku, která přetrvala 100 let

Mrkněte na mapu blíže - jak říká klasik, soudruzi v NDR udělali malou chybičku a vyměnili jeden kopeček za jiný.

Mapa Blýskava z roku 1974

Mapy.cz: není Chrbina jako Chrbina

Pak následoval přeběh kolem Kellnerů, další postup mi přišel že bude nad moje síly a tak jsem to obrátil rovnou na K3 (také jsem si chtěl prohlédnout část Křivoklátska, kde jsem ještě nebyl). Na K3 jsem už měl 70 minut, takže jsem si řekl - chlapče, na tohle fakt nemáš a vyrazil jsem rovnou na K5. Pak už zbývalo jen doplazit několik kilometrů po polích zpět do Libečova.

Celkově: Fajn provětrání na čerstvém (možná až moc) vzduchu a hlavně připomenutí, že po třicetipěti minutách je třicetpět let staré tělo dost cítít.