Mínus deset, občas povětrno a slunce za mraky, několik týdnů lenošení za sebou, zkrátka ideální konstelace pro účast v závodě Pražské zimní ligy. Vyrazil jsem letos poprvé a to hned na majstrštyk, totiž závod Ztrať se!. Řekl jsem si: Když člověk zhola nic neběhá, je nejlepší skočit do toho po hlavě.
Zlákán Alešem jsem nastoupil na B kategorii (15km + převýšení). Koncept závodu je fantastický: Nic než vy, mapa z roku 1912 a pár dalších bláznů. Trochu jsem se utěšoval, že prostor závodu trochu znám, takže snad neskončím v jiné vesnici, než kam mířím. Poté, co začal fučet severák, jsem si k běžeckému oblečení ještě přidal svetr (nesmějte se, sestava nahoře byla krátký propocovák, dlouhé merino, plyšová moira, svetr a běžecká bunda; dole jsem po radě zkušeného přidal na moiru normální trenclíky).
Závod B měl jen šest kontrol. Grupa bláznů vyrazila K1. Ale ouha, kontrolka není, kde má být. Začínáme česat, poté se v protisměru objevuje celá řada zkušených nestorů. Grupa se vrací a asi 400m jinde kontrolu objevuje. Já jsem tomu stále nevěřil a tak dohledávkou ztrácím dalších 10 minut. Po půlhodině závodu se potácet 1,5km od startu není nic moc.
 |
| Červená označuje místo kontroly, žlutá spojovačku, která přetrvala 100 let |
Mrkněte na mapu blíže - jak říká klasik, soudruzi v NDR udělali malou chybičku a vyměnili jeden kopeček za jiný.
 |
| Mapa Blýskava z roku 1974 |
 |
| Mapy.cz: není Chrbina jako Chrbina |
Pak následoval přeběh kolem Kellnerů, další postup mi přišel že bude nad moje síly a tak jsem to obrátil rovnou na K3 (také jsem si chtěl prohlédnout část Křivoklátska, kde jsem ještě nebyl). Na K3 jsem už měl 70 minut, takže jsem si řekl - chlapče, na tohle fakt nemáš a vyrazil jsem rovnou na K5. Pak už zbývalo jen doplazit několik kilometrů po polích zpět do Libečova.
Celkově: Fajn provětrání na čerstvém (možná až moc) vzduchu a hlavně připomenutí, že po třicetipěti minutách je třicetpět let staré tělo dost cítít.