Poslední letošní celostátní dvojzávod, prověrka před vrcholem sezóny v podobě MČR na klasice, se odehrával u Vrbna pod Pradědem. Pro člověka se základnou u Prahy nejde o příliš atraktivní destinaci: nabízí dlouhou jízdu po okreskách, zapráskaný terén, všudypřítomné krpály, přitom alternativa v podobě českých béček tentokrát skýtala jen 45min po plzeňské dálnici. Nicméně jsme do Tour de Bruntál šli, Kamča si chtěla po delší době vyzkoušet ostré srovnání v plně konkurenceschopné elitě v terénu podobném očekávanému MČR, kde čekala i mistryni světa Danu Brožkovou; ta ale nakonec dala přednost Plzni.
Díky odjezdu z Chotěboře cesta netrvala více než 3 hodiny, i tak jsme ale přijeli zdrchlí a Kamča vyrážela hned jako první z DE do lesa; nevyspalost a rychlý nástup do akce se projevily na výkonu. Dlouhý postup sice Kamča vyhrála, přitom si celou dobu říkala, že její obíhačka nebyla správná (podívejte se na postup K2-K3), pak se ale nedokázala příliš sžít s hledáním pověstné jehly v kupce sena (zejména kupek v trávě), a i šlapání jí sebralo trochu mentální síly. Celkově 10. místo. Já po ranním vstávání, řízení a dvouhodinovém baby-sittingu nebyl schopný vůbec ničeho, takže jsem šel z K4 rovnou na K18, i tak mi to trvalo 65 minut...
Druhý den, po téměř 11 hodinovém spánku, byla nálada růžovější. Červená skupina, kam Kamča nepatří, šlapala cestičky na začátku, i sluníčko vykouklo. Kamča se do toho opřela takovým způsobem, že ji Béďa ani nezaregistroval... a když už si ji všiml, pak raději dlouho čekal na oficiální čas, aby se potvrdila senzace, totiž že Kamča poprvé v životě vyhrála dámskou elitu!
Její dominance je určitě největším překvapením: druhé Martině Dočkalové, mimochodem letošní mistryni ČR v této disciplíně, dala 67 vteřin, třetí Monice Doleželové už 2 minuty. Vyhrála 11 z 21 postupů. Jen na 30sec doběhu dala všem 2 vteřiny. Vedla již na K2, pak se do vedení dostala opět na K6 a vedení už neztratila. Bylo to pěkné překvapení a vzhledem k minimu tréninku a maximu mateřských povinností až zázrak. Ale zasloužený.
Díky odjezdu z Chotěboře cesta netrvala více než 3 hodiny, i tak jsme ale přijeli zdrchlí a Kamča vyrážela hned jako první z DE do lesa; nevyspalost a rychlý nástup do akce se projevily na výkonu. Dlouhý postup sice Kamča vyhrála, přitom si celou dobu říkala, že její obíhačka nebyla správná (podívejte se na postup K2-K3), pak se ale nedokázala příliš sžít s hledáním pověstné jehly v kupce sena (zejména kupek v trávě), a i šlapání jí sebralo trochu mentální síly. Celkově 10. místo. Já po ranním vstávání, řízení a dvouhodinovém baby-sittingu nebyl schopný vůbec ničeho, takže jsem šel z K4 rovnou na K18, i tak mi to trvalo 65 minut...
Druhý den, po téměř 11 hodinovém spánku, byla nálada růžovější. Červená skupina, kam Kamča nepatří, šlapala cestičky na začátku, i sluníčko vykouklo. Kamča se do toho opřela takovým způsobem, že ji Béďa ani nezaregistroval... a když už si ji všiml, pak raději dlouho čekal na oficiální čas, aby se potvrdila senzace, totiž že Kamča poprvé v životě vyhrála dámskou elitu!
Její dominance je určitě největším překvapením: druhé Martině Dočkalové, mimochodem letošní mistryni ČR v této disciplíně, dala 67 vteřin, třetí Monice Doleželové už 2 minuty. Vyhrála 11 z 21 postupů. Jen na 30sec doběhu dala všem 2 vteřiny. Vedla již na K2, pak se do vedení dostala opět na K6 a vedení už neztratila. Bylo to pěkné překvapení a vzhledem k minimu tréninku a maximu mateřských povinností až zázrak. Ale zasloužený.