Návrat na místo činu

Neuplynul ani půlrok a Kamča se vrátila na místo nejhustšího výskytu borůvek (nesesbíraných krutými sběrači) v Čechách. Výběh na Ptačí kupy a Holubník nabídnul zatím nejkrásnější zimní záběry z Isergebirge. Dokonce mi evokoval i historický výběh Hejnice-Ořešník-Holubník z roku 2012.

Jasné nebe nad hlavou a rozlitá cisterna šedého mléka pod sebou

Kuku na Ptačí kup(k)u

První kříž na cestě

Pohled směrem k Jizeře

Haló, volá haló efekt

Mrazivé počasí dnes odpoledne vykouzlilo v Bedřichově "vedlejší slunce" či-li "sun dog". Krásně se vyjímal z místní vyhlídky, kde jsme bobováním právě zakončovali několikadenní dovolenou (tj. hlídací galeje). Samozřejmě jakmile se tři slunce objevila, hned se na vyhlídku začali srocovat turisté a i místní strážce pořádku si sem - samozřejmě čistě náhodou - zajel udělat pracovní obchůzku spjatou s fotografováním terénu.

Podle meteorologů je parhelion poměrně všední jev, pro jeho vznik je nutná přítomnost ledových krystalků v atmosféře a sluníčko nízko nad obzorem. Jizerské hory hostí tento druh haló efektu poměrně často a my spekulujeme, že přítomnost střílejících sněhových děl, jak psali i jiní pozorovatelé v jiných horách, je jeho katalyzátorem. Údajně vzniká spíše za oblačného počasí; proto shlédnout ho za úplného jasna pro nás bylo kýženou náplastí za několikadenní zamračeno.

Mies vailla menneisyyttä

Fenomenálním rychloklikem se mi v nabitém předvánočním čase podařilo získat online lístky do Dejvického. Tentokrát šlo o Muže bez minulosti od Aki Kaurismäkiho. Po půlroční pauze jsme se jako malé děti těšili na výkony naživo našich oblíbených hvězd ze Čtvrté hvězdy.

Inscenace dozajista získala dotaci od Ministerstva švihlé chůze

Poprvé jsme viděli naživo Táňu Vilhelmovou, která byla výtečná v roli navenek chladné ale uvnitř tepající Finky. I zpěv měla fantastický. Na představení je úžasný rozsah ansámblu - prakticky všichni, co známe z divadla, si něco zahrají, navíc se často zpívá, což je také výborná složka, která finskou látku dělá nosnější pro echt středoevropského diváka (zpívat nenechají - asi pro jistotu - jen hlavního hrdinu Davida Novotného). V mnohém lze srovnat hru s Wanted Welzl (opět David Novotný), kde z jeviště také vane hodně studený vítr; zde je ale tempo rychlejší a děj celkově živější.

Nejsem znalec Finska, ale nemůžu se ubránit dojmu, že ve hře je krásně vidět, kolik finských motivů dokážeme pochopit a osvojit si; toť podobnost malých národů zaměřených na praktičnost vedle velkých sousedů zaměřených na velké činy (a velká selhání).

Přes kopečky

Drobné addendum k předchozímu příspěvku: Při dnešní sekvenci 4-5-3-2-7 zafungovala výtečně GPS s aplikací RunKeeper.

Profil dnešního zdrhání přes kopečky

Trocha bolavé inspirace

Pro tréninkové nadšence uvádím mapku intervalů, které se dají běhat v Tiché Šárce. Fredovi tímto stokrát díky za odvahu vždy se postavit na start a vypálit jak utržený z řetězu. Můj dosavadní rekord činí 5 intervalů.

7 večerních laskominek

1. Červená - prudké, zčásti vymleté koryto, závěr pevnější, OR 3:53
2. K Matěji - pozvolné, závěr prudší, ve finále schody, OR 3:00
3. Krátká sjezdovka - začátek sjezdovka, pak krásná stezička, OR 2:31
4. K Hanspaulce - střídavé, pro delší trénink do kopců nejlepší cesta, OR 3:58
5. Soborská - terénem - začátek prudký a bahnitý, zbytek po asfaltu, OR 4:12
6. Soborská - asfaltem - pro atlety; pozvolná, celá po asfaltu, OR 4:08
7. Betonovka - asfalt a beton, extrémně prudké, echt test žaludku, OR 3:13

Čtyři bobisté a pes

Vrcholem zimních prázdnin v Chatě Peklo, kde bylo, je a bude nebesky, byla procházka k vodopádům. Vděčnou atrakci pro děti tvořila výpůjčka neskonalého dobračiska Čika. Cestu skrz naskrz zasněžený les s dohledávkou přes hustník jsme trefili poslepu lépe než školení převaděči.

Tatínku, pořiď mi pejska... nebo aspoň koníka, velblouda nebo mamuta

Na rozdíl od Ameriky místní Niagarské vodopády nezamrzají

Čiko vzorově poslouchá, ale zatáhnout umí jako valach