Na Ještěd

Ještědka - Ještěd: 700m, 50m převýšení

Tak zde se točil Grandhotel

Marťánek, Mareček a Alička

Kapka optimismu

Po delší době má Kamča mírný důvod k optimismu. Na Běhu olympijského dne na Strahově zvládla ve větrném počasí 10km za 36:45. Vloni čas 37:20, to bylo ale o 15 stupňů tepleji. Závod měl pěkné mediální pokrytí - medaile rozdával Imricha Bugár, fotky dělala Česká sportovní a článek vznikl na běhej.com, tak trochu z euforie Daniely Havránkové nad svým třetím místem v ženách. Na webu je i pár pěkných fotek.

Majda sice také byla na vyhlášení, ale záhy po vylezení se katapultovala po hlavě dolů na zem

Kunčické kupky

Cíl našeho oddílu pro letošní middle byl jednoduchý - běžet jako Persil, to jest dočista načisto. Díky absenci kondičky jsme vlastně neměli ani jinak na výběr. 

V semifinále se znamenitá pecka podařila Hubánkovi, který byl 13. v rozběhu a dostal se do B-finále. Nepamatuji, že by někdo z CTB v poslední době běžel B-finále v H21. Klobouky a čelenky dolů! I já jsem byl spokojený, dva vyhrané mezičasy v H35 a sdílené 6. místo ze 40 bylo vysoko nad očekávání. A to i vzhledem k tomu, že sobota byla spíš fyzická. Kamča se po sérii chybek katapultovala jen do B-finále. 

Do K12 ok, pak mne vytrestala najvíce dohledávka K16

V neděli to s námi bylo jak na houpačce. Hubánek pohledal K2 8,5min (vítejte v Zašívárně). Kamča drobila chybičky, což znamenalo až 9. místo v B-finále. Já jsem rozběhl opatrně, i když také ne úplně čistě (občas 10-20'). Na K12 jsem se ukonejšil tím, že mám nejtěžší za sebou a hned jsem dostal facku v podobě chyby v seběhu na 1:30. Škoda, v té chvíli jsem byl 5., jen 10' za Štěpim, který byl nakonec třetí. (To ale nemění můj názor na veteránské kategorie - zásadně nevyhlašovat!)

Pak se ukázalo, že nejtěžší pro mne paradoxně nebyly kupky, ale bezpečné řešení polohy ve svahu. Nejistotu ve svahu fatálně dovršila K16, na kterou se šlo jednoduše po cestě - ve snaze dohnat, co se dá, jsem malou kupku a za ní zašitou kontrolu přehlédl a z těch dalších jsem kupku pohledem neviděl. Poučení z mého (i Hubánkova) výkonu jsou tak jasné: Bez cvičiště nelez na bojiště. Mozek vypni až v cíli, nebo raději až s dětmi na hřišti. Propadnout se na smetiště dějin se dá i díky nejmenšímu detailu.

Neirivue - Le Moléson 2013

Rekreace v podání Kamči vypadá následovně: Odevzdat sviště babičce, dědovi a manželovi a hurá na víkendový běh ve Švýcarsku. 

Při závodě z Neirivue (na cestě mezi Bernem a Lausanne) na Le Moléson se plně hledí na emancipaci, tj. ženy běží totéž co muži. Trať na 11,2 km se 1290m převýšení nabízí - zejména ve své poslední třetině - nebeské výhledy se zasněženými vrcholky hor.

Le Moléson (2002 m.n.m.)

Kamča s nulovými ambicemi běží na to, na co nyní má, a nakonec si úspěšně plní cíl doběhnout pod 90 minut. V cíli je 6. za 89:45. Jak napovídají výsledky, čelo ženského závodu ale dobíhá o velký kus před ní. Za zmínku stojí, že výborně si z české výpravy vedla i Pavla Zahálková, která doběhla jen minutu za Pavlou Schornou.

Partička farstička na Zvůli

4x12 minut, 30 kontrol a z toho většinou parádní balvany - zkrátka spousta potěšení pro tři (ne)trénující (skoro)veterány  (foto: Helenek)

Retro PPŽ

Po třech letech se vracím na trať T5 z 19.5.2010 v rámci PPŽ, ke které ještě existují na webu historické výsledky. Dnes zvládám trať o 6-7 minut lépe, nemusím se ale zdržovat s ražením a rozhoduje i to, že lesík mám docela prošmejděný.

I když je les o něco zelenější, než napovídá mapa a než by bylo zdrávo, mapově se mi daří.

Také potěšila účast Koprdy, který kolem mne lítal jak ohař, ale jako správný parťák se nikdy příliš nevzdálil. Logisticky to bylo do Suchdola překvapivě velmi snadné a rychlé - někdy to musíme zopakovat.

Budislav 2001-2013

Mistrovství oblasti Vysočina v Budislavi zlákalo i několik přespolních, možná s očekáváním borůvčí a pískovcových skalek Toulovcových Maštalí. To se rozhodně nekonalo, zato tratě vedly legendárními oblastmi mapy Lazaret, obsahující kilometrové paseky a hustníky. Po dvanácti letech člověk čekal, že bývalá zelenožlutá vyzroste a tratě budou trochu stravitelné. Ve skutečnosti nebyl rozdíl mezi lety 2001 a 2013 až tak výrazný.

The best of H21C

Aby v celé nahotě vyniklo naše sebemrskačtví, přenesl jsem trať H21C na mapu Budislav z roku 2001.

Trať 2013, mapa 2001

Ve čtvrtek jako obvykle trénink ve Stromovce?

A děti necháme na síti, jejíž návštěvou končí každý výlet do Stromovky

Povodeň na Podbabě

Nedělní průjezd Prahou od východu na západ byl naštěstí bez problémů, jen podél nábřeží v Holešovicích jsme měli pocit, že stačí jen málo a pojedeme po hladině. Přejezd přes most Barikádníků nabízel netradiční výhledy - na jedné straně zaplavené kurty, na straně druhé desítky přihlížejících.

Do Suchdola? Suchou nohou to nepůjde

Odvalil se kamínek,
narodil se pramínek,
čerstvá voda, voděnka.

Rozběhla se dolů z hor
daleko, až za obzor,
bystrá voda, voděnka

Rozběhla se dolů z hor
daleko, až za obzor,
čerstvá voda, voděnka

Jiří Žáček

Béčka na Bohdalci

Pokud někde o víkendu nakonec příliš nepršelo, bylo to v severojižním pásu se středem na Vysočině, kde probíhal český Žebříček B. Jelikož nyní nemáme žádné ambice, přilákal nás namísto těžkého boje na Cínovci čistý terén kousek od babičky a dědy.

Letecký terén se vskutku konal, les byl nicméně napitý, kontroly občas pěkně schované, takže o zábavu postaráno. Je to už nějaký ten pátek, co jsem běžel klasiku na 13,6km (hlavní kategorie ještě o cca 2km více), naštěsti kilometry prakticky bez převýšení se ukrajovaly samy od sebe a s časem 86' jsem spokojený. Pří nedělním middle v hlavní kategorii mne zamrzelo jen fatální stočení v hustníku (dle mapy šlo o 10 metrů od rohu lesa!), z toho cca 1:30 chyba. Poté jsem chvilku vlál za hustníkovým fenoménem Márou Prášilem. Tímto dávám palec nahoru pro Máru a podobné veterány a palec dolů pro všechny, co sotva dozráli do veteránů, už se hrnou sbírat vavříny mezi pajdajícími rakváči.

To hlavní se dělo ale v úplně jiných kategoriích. V HDR se Alička rozeběhla jako šampionka a za necelých 15 minut jsme byli zpátka - nakonec s náskokem 3:40 na druhou v pořadí. Šikulenka! I v maličko více seriózní hlavní dámské kategorii bylo o drama postaráno, když oba dny proběhl těsný souboj mezi Míšou Przyczkovou a Kamčou. Kdyby nešlo o dámy, řeklo by se, že šlo o souboj o prsa. V obou případech měla Míša těsně navrch, v sobotu o 10 vteřin a v neděli o 3 vteřiny. 

I když šlo o plichtu a chyb nebylo málo, Kamče se v lese líbilo. Byly to pěkné závody, vzhledem k počasí i s kusem štěstíčka.