středa 29. března 2006

Comment for Sociál

Byl jsem požádán o vyjádření se k návrhu zavést celoškolský základ na FSV UK. K tomu účelu vznikl pro časopis Sociál následující text:

Zavedení společného základu může vést jen k dvojímu, ke zpovrchnění základních předmětů či k imperialismu jednoho oboru. První scénář probíhá již dnes: neekonomické obory nechápou základy ekonomie; ekonomové si zase dělají legraci z jiných oborů.

Druhý scénář rovněž není v zájmu nikoho, snad kromě vítězného oboru. Pokud ale někdo chce expandovat, může se o to pokusit sám. Například v ekonomii se snažíme studentům nabídnout pestrou paletu kurzů, zahrnující politickou ekonomii, institucionální ekonomii, behaviorální ekonomii a evoluční modelování. Celoškolský základ nepotřebujeme; expanzi do dalších témat navíc umíme efektivně až na magisterské úrovni.

Můžu uvést příklad z oborů, kterými jsem prošel, politologie a ekonomie. Sdílejí platformu teorie her; kolik učitelů ji ale zvládá na IPS? V empirické části je společným jmenovatelem statistika a ekonometrie. Kdo ji umí použít na IPS? Jsem si proto jist, že společný základ podle parity institutů bude jen minimem společného, tudíž zhoršením výuky kvalitnějších oborů.

Koneckonců jeden takový pokus zde již byl. Jmenoval se Institut základů vzdělanosti. Ve výsledku šlo o náhradní studium pro ty, kteří neuspěli na přijímacím řízení na klasickém oboru. Nebyl úspěšný a studenti klasických oborů nad ním právem ohrnovali nos. Institut se zachránil až transformací na Fakultu humanitních studií.

A na závěr – pan děkan je špičkový a renomovaný vědec, který dobře ví, jak kvalitní věda bolí. Ví, že k napsání alespoň jednoho kvalitního vědeckého článku je dnes třeba několik let tvrdého tréninku. Příliš široká příprava přitom není dobrá, stejně jako ve sportu. Špičkový atlet v sezóně také nesmí hrát fotbal; špičkoví běžci dokonce nesmí ani chodit plavat. Proto mne zaujal možná jen nepřesně formulovaný výrok, podle něhož napsat článek do novin a do vědeckého časopisu je totéž; že jde jen o to, „…co nejrychleji potřebné informace, co neefektivněji je sestudovat, nalézt řešení a implementovat jej.“ Dělat vědu a psát do novin, to jsou ale nebe a dudy; je to jako dělat architekturu a házet písek do míchačky.