Rok se s rokem sešel a vidím, že Strava mi napočítala 168 aktivit, 162 hodin a 38 km převýšení. Což je o kus více než v letech předchozích. Nicméně Strava neumí - alespoň prozatím - shrnout z vyčtených dat intenzitu závodních emocí.
Kwak O-Tour Plzeň, long, H21A, 13. místo. Deštivá klasika na shromaždišti, které vrstvou bláta připomínalo severskou bažinu. Závod v probouzejícím se lese s lehce postindustriální tematikou, kde jsem skončil ve velmi slušné společnosti. Škoda jen dvou chybiček, díky nim jsem byl až 6. z Kotlářky (zřejmě slušnej oddíl). Zážitkem na úvod dne byla cesta vlakem údolím Berounky a poté lokálkou k Plzni.
ŽA Petrohrad, middle, H21A, 29. místo. Nejvyšší rankingové body roku 2023 díky urputnosti a snaze nepolevit v netradičně kamenitém terénu. Nejistota na začátku, poté už více pod kontrolou, ale rozhodně díky podložce a vegetaci netypický a náročný middle. Pro lepší umístění (a vytěžení exkluzivního rankingového koeficientu) by holt musela být lepší fyzička.
Mistrovství Vysočiny, long, H21C, 9. místo. Díky četným zkušenostem s Arnoštovým pojetím mapového impresionismu a díky tomu, že trať nebyla kopcovitá (250m na 12,5km), se mi dařilo držet si své tempo i kontrolu nad mapou. Škoda jen dohledávky zákeřné prohlubně na K21, jinak bych končil na úrovni Lauiče (který se ale trati zadarmo povezl). Nečekaně pozitivní zážitek ze závodu, z jehož délky jsem měl respekt.
5 Days Italy E3, middle, H40, 3. místo; celkově 2. místo. Ze série italských závodů jsem právě tento měl nejvíce pod kontrolou. Nejprve ťukačka v jemnějším post-ledovcové oblasti, poté prolétnutí svahů. I předchozí E2 long se poměrně povedla díky jednodušší stavbě a rozumné snaze si vše pokud možno zjednodušit.
Pěkné prázdniny s OB, H40, celkově 2. místo. Díky výraznějšímu odstupu od Michala Tihoně boj o 2. místo. V zahajovacím zákeřném Olafově middlu jsem se nechal 1x nachytat, nicméně úvodní výsledek slušný a pocit skvělý. V longu šlo hodně o sílu v kopcích, nakonec jsem si celkový výsledek pohlídal velmi slušným standardem a jistotou v traverzích.
Černá studnice, long, H35, 1. místo. Pouhých 14 vteřin před Tomíkem Matrasem. Běhavější začátek excelentně, nejlepší mezičas na prvních 8 kontrolách, na K10 už náskok 3:09. Pak zcela zbytečné zmatené hledání podběhnutého hustníčku, následovaly krásné pasáže kolem rozhledny s pomocí singltreku a pak už jen netušeně těsný souboj na dálku s Tomíkem.
Vetešaniáda klubů HD175, posun z 2. na 1. místo, celkově vítězství. Last but absolutely not least. Sezóna dlouhá, příležitostí spousta, výkony usilovné ale často spíše průměrné. Až nečekaně se vrcholem staly kluby, kde jsem byl nasazen do hlavní štafety mladých veteránů. Solidním a srdnatým výkonem jsem potvrdil, že si zasloužím patřit mezi krásné muže (a silné ženy). A pocitu předbíhat v lese dosud vedoucího závodníka se člověk jen tak nenabaží.
