Letošní Bedřichovská pětihodinovka slibovala boj se sněhem, ale den předem nasněžilo a i když rolby nevyjely, podmínky pro závod byly nakonec velmi dobré.
Strategie letošní B5H byla pro dámský tým Alča+Kamča jasná:
Strategie letošní B5H byla pro dámský tým Alča+Kamča jasná:
- Stejně jako loni v žádném případě nejet na Maliník (31-34).
- Rozdělit si trasu na hlavní osu a k ní mít volitelné větve/smyčky/okruhy, které se dají přidat dle potřeby.
- Dále mít jeden menší okruh ke konci jako rezervu, která se může - ale nemusí - využít, když se na hlavní trati pojede pomaleji než se čekalo.
K plánování se přitom hodilo, že den před závodem byla známá mapa, pouze u ní nebyly bodové hodnoty.
 |
| Tak kudy z nudy? Zdroj: Sporticus |
Ze startu se nabízelo jet buď na V kolem přehrady nebo na S na Hřebínek. Děvčata zvolila severní variantu (38-43), což bylo logické díky tomu, že nabízí na rozdíl od východní varianty pozvolnější stoupání ke Knajpě.
Pak se děvčata poměrně spontánně rozhodla posbírat větev pod Olivetskou horou (39-42), což nabízelo hodně bodů (120 z 690, které sebraly celkem), ale za cenu kopce a trochu sedřených nových lyží. Také se tím fakticky eliminovala možnost absolvovat jiné větve v jiné části tratě.
Na Knajpě byly pak 3 varianty nahoru a dolů; prakticky všichni volili jen dvě z nich. Kromě variant kolem Jizery bylo možné ještě pustit se na Mariánské boudy, což by znamenalo 140 bodů. Nicméně byla by to velmi dlouhá a proto i riskantní varianta, vhodná spíše pro hodně drsné lyžaře. Hrozilo by pak riziko, že by se nezvládlo dojet na Jizerku. Na druhou stranu byla to konkurenceschopná varianta, pokud by se předtím nejelo pod Olivetskou horu.
Na Jizerku pak postupem přes Kiosek sebraly, co se dalo. (Zcela rozumně jen vynechaly větev směrem k Polubnému.) Pak následovala objížďka ze 64 sjezdem k 63 po lepší cestě směrem na J (místo horší na Z) a jely tedy celou dlouhou cestu od Souše ke Smědavě. Zda tohle bylo optimální by ale mohl člověk rozhodnout je tehdy, pokud by detailně znal, jak to v daném místě v tu chvíli vypadalo.
Stejně jako loni byl návrat dramatický, kdy šlo o každou minutu. Nakonec z 300 minut závodu zbyly minuty tři. Díky tomu nebyl čas vzít ani 50 (30 bodů), ani případně kontroly 45 či 46. Ale tak to ostatně bylo v plánu - mít je jako případnou rezervu při dojezdu do cíle.
A tak shrnuji: Alča s Kamčou to vymyslely velmi pěkně, zvolily ideální osu závodu, vybraly si bezpečnou a cennou větev hned na začátku pro uklidnění a zvládly kontroly na Jizerce i Souši. A protože kromě pěkné volby trati vykázaly i pěkné tempo, zcela zaslouženě dámskou kategorii vyhrály.
Pak se děvčata poměrně spontánně rozhodla posbírat větev pod Olivetskou horou (39-42), což nabízelo hodně bodů (120 z 690, které sebraly celkem), ale za cenu kopce a trochu sedřených nových lyží. Také se tím fakticky eliminovala možnost absolvovat jiné větve v jiné části tratě.
Na Knajpě byly pak 3 varianty nahoru a dolů; prakticky všichni volili jen dvě z nich. Kromě variant kolem Jizery bylo možné ještě pustit se na Mariánské boudy, což by znamenalo 140 bodů. Nicméně byla by to velmi dlouhá a proto i riskantní varianta, vhodná spíše pro hodně drsné lyžaře. Hrozilo by pak riziko, že by se nezvládlo dojet na Jizerku. Na druhou stranu byla to konkurenceschopná varianta, pokud by se předtím nejelo pod Olivetskou horu.
Na Jizerku pak postupem přes Kiosek sebraly, co se dalo. (Zcela rozumně jen vynechaly větev směrem k Polubnému.) Pak následovala objížďka ze 64 sjezdem k 63 po lepší cestě směrem na J (místo horší na Z) a jely tedy celou dlouhou cestu od Souše ke Smědavě. Zda tohle bylo optimální by ale mohl člověk rozhodnout je tehdy, pokud by detailně znal, jak to v daném místě v tu chvíli vypadalo.
Stejně jako loni byl návrat dramatický, kdy šlo o každou minutu. Nakonec z 300 minut závodu zbyly minuty tři. Díky tomu nebyl čas vzít ani 50 (30 bodů), ani případně kontroly 45 či 46. Ale tak to ostatně bylo v plánu - mít je jako případnou rezervu při dojezdu do cíle.
A tak shrnuji: Alča s Kamčou to vymyslely velmi pěkně, zvolily ideální osu závodu, vybraly si bezpečnou a cennou větev hned na začátku pro uklidnění a zvládly kontroly na Jizerce i Souši. A protože kromě pěkné volby trati vykázaly i pěkné tempo, zcela zaslouženě dámskou kategorii vyhrály.