Hostivické sprintování byla série dvou sprintů, jejichž cílem bylo orienťácké obci ukázat, jak hezké se dá vybudovat městečko, když máte dlouhé prsty a umíte na svoji domácí hromádku trochu přisypat z veřejných rozpočtů. Na každém roku bylo vidět, že se tu v nemalém množství koulely - cituji - takový hezký penízky. Lesklý takový žlutě, žlutý pěkný. Takový hezký, žluťoučký.
Ale k závodům. Dopolední sprint se mi dařilo běžet svižně, 12. z téměř 120, za Kamčou jen 37 vteřin na 20 minutovém závodě. Ale hlavně jsem se - mějíc v paměti, že žlutá vede do lochu - nevyžlutil. Bylo ale 13 nešťastníků, kterým žlutá natolik učarovala, že vynechali kontrolu K16, včetně Kamči a letce Honzy Škrabálka.
Odpoledne už byly nohy velmi těžké a hlava také těžká - šlo totiž o sprintový scorelauf.
 |
| Mezi K43 a K44 bylo ještě pár kontrol, ale ty byly jednoznačné, proto jsem ji sem nedával |
Po začátku mi bylo jasné, že je potřeba se vrátit ke K36. Pak jsem plánoval pokračovat dozadu ke K43, ale před mostem jsem si všiml, že musím sebrat K106 u startu. Tím jsem vyrobil docela velkou obíhačku. Pak bylo ještě ke zvážení, zda vzít K39+103 z K34 (viz fialová) nebo až cestou zpět (viz červená). Myslím, že fialová byla lepší, ale asi jen neznatelně. 19. z 65 už nebyla taková sláva, ale upřímně - po zimním spánku to není až tak hrozné.