Tři roky poté: O tři roky starší, o jedno místo lepší

Před třemi roky jsme s klubem získali ve vracovských dunách legendární 24. místo. Poslední dva roky máme stabilní formu 28. místa. Ale to je už historie. Letos jdeme nahoru, i když nakonec jen o jediné místo. Ale zaplaťpánbu za mírný pokrok v mezích zákona.

Letošní MČR klubů poznamenalo rekordně krásné počasí s teplotami nad 20 stupňů a pěkně přehledné shromaždiště u jihočeského Bavorova. (Trochu tedy nechápu lidovku, která by Bavorov zaměnila za Vodňany.)

Vývoj úspěchu našeho týmu Cetebe (plným názvem "Cetebe 98,6%-ban hasznosítható C-vitamin") byl následovný:

1. úsek: Pro úspěch je vždycky zásadní prvník krok; však Pavel by vám po sobotní minele ve veteránské štafetě mohl povídat. Nakonec po týmovém "meetingu" nastoupil Hubánek a jako ostrý pes se slibně zakousl hned do úvodního kopce, který měl 100m převýšení. I dál si počínal velmi zkušeně a doběhl na slibném 33. místě, jen kousek od 30. místa.

2. úsek: Díky síle našich žen je už tradiční taktika na druhém úseku sbíhat, co to půjde. Kamče se podařilo radikálně posunout tým hned o polovinu pole (na 17. místo) díky 10. místu na svém úseku. Nicméně i u ní by se jedna větší chyba našla.

3. úsek: Letos se do týmu po roční pauze vrátil Pepík, o kterém z předloňských klubů v Prysku víme, že je srdcař. Výsledkem bylo omlazení týmu, který má bez Pepy věkový průměr - věřte či nevěřte - veteránských 35 let. Pepa nás, stejně jako předloni v Prysku, podržel (32. na úseku) a doběhl 24.

4. úsek: Janča se vydala na nejkratší úsek a i když její výkon bylo 13. místo na úseku, nebylo to vůbec nešťastné místo, naopak. Janča nás zpátky stáhla na 17. místo.

5. úsek: Pavel se zodpovědně vydal sbírat terčíky na nejdelší úsek. Ještě před průběhem udržoval fantastické 17. místo na tomto úseku, kde byla velká porce špičkových běžců. Pak následovala chybka, doběh na 23. místě, ale s malým odstupem na několik dalších týmů a s rezervou 6 minut na další tým  (28. na úseku).

Pavel opět předvádí doběh ve stylu finiše na pražském maratonu za 2:17

6. úsek: Alča byl opět náš triumf v rukávu. Stejně jako loni patřila na čelo v našem týmu dle pořadí na úseku (letos 11.). Stáhla na 16. místo, což bylo zkrátka neuvěřitelné.

7. úsek: Na posledním úseku sebekriticky přiznávám, že mi to v kamenech a kopcích s rozviklaným kotníkem vůbec nešlo; měl jsem reálné obavy, abych neskončil díky kotníku s ručníkem v ringu jako letos už dvakrát. Navzdory tomu jsem běžel na slibném 21. místě, v závěrečném pytlíku mne ale bleskově přelétly ještě dvě štafety.

Tým bez Pepy, který sice už odjel, ale jeho duch je na fotce

Takže na závěr mám za sebe z 23. místa pocit nevyužité příležitosti, protože 20. místo bylo jednoznačně hratelné (3 minuty) a 19. místo také nebylo žádné sci-fi (5 minut). Je to škoda o to víc, že další mírné zlepšení v mezích zákona by nás už nikam moc nedostalo - např. na 17. místo bychom museli ubrat 9 minut a na 15. místo bychom už více než 15 minut. 

Konec ale dobrý, všechno dobré a už teď se těším, co zase Cetebe.hu vymyslí do dalšího roku.