sobota 14. května 2016

Finiš skutečně o prsa

I když Kamča dráze příliš neholduje a vedle sotva dvacetiletých slečen si připadá věkově hendikepovaná, oddílové povinnosti ji pravidelně katapultují na atletickou extraligu, kde platí jediný cíl: body a jedno jak!

Letošní extraligu zahájilo 1. kolo v Plzni za krásného slunečného počasí. Po dlouhých čtyřech letech na Kamču čekala trať 5000 metrů. Vedle toho, že se běželo hlavně na pořadí, byla vysoko hozená rukavice i její dosavadní osobní rekord 17:05.83 z roku 2010 (mimochodem tehdy běžela i jakási Eva Nývltová za 17:53; ta se od té doby solidně rozběhala).
Finiš o třetí místo
Závod se vyvíjel příznivě, když celý balík běžel spolu a rovnoměrným tempem. Až 500 metrů před cílem se odpojila Simova Vrzalová z Vítkovic, která předvedla zrychlení ve stylu Tirunesh Dibabaové. Na dalších místech zbylo trio, na jehož chvostu vlála Kamča a její mírný odstup na zbytek se v posledním kole bohužel nijak nezmenšoval.

Nicméně při výběhu do cílové rovinky Kamča v sobě našla "pátý element" a předvedla sprint jak z učebnice ve stylu svého legendárního doběhu v roce 2013 na MČR družstev. Díky finiši se na posledních metrech (možná dokonce na úplně posledním metru) dostala před druhou Moiru Stewartovou. Fotofiniš určil čas lepší - pozor - o pouhé 2 setiny sekundy.
Finiš o druhé místo
Čas 17:07.76 sice není zlepšení osobního rekordu, ale jak kdysi řekl Jiří Paroubek: "Dámy a pánové, nechci se Vás dotknout, ale kdo z Vás to má?" (Já tedy rozhodně ne.)