Pamatuji na dávné doby, kdy jsme na jaře s nadšením jezdili na Sjælland zaběhnout si letecké štafety a letecký long. Hradecký Jarní pohár, mladší bráška dánského otvíráku sezóny, Spring Cupu jakoby z oka vypadl.
Dámské štafety úspěšně zahájila Alča, která se držela druhé skupiny a doběhla 9. se ztrátou čtyř minut. Lenka v rámci možností předala Kamče na průběžném 20. místě. Té vyběhnutí zezadu velmi svědčilo a jako na šachovnici přeskákala osm soupeřek na celkově pěkné 12. místo.
Ranní diskuse o nedělní hromadné trati se nesla v duch hesla: "Já hromadné starty nemusím, nemám ráda ten stres." Paradoxně největší stres ale vznikl až v situaci, kdy se Kamča dvě minuty před startem rozhodla vydat se směrem k TOI-TOIce a na startovní čáru dosprintovala jen pár vteřin před startem.
V rozletu z letmého startu se Kamča odhodlala ujmout se vedení balíku s úvahou, že bude lepší vykolejit jako lokomotiva než jako vagónek. Z prvních devatenácti kontrol tak byla první na sedmnácti z nich. Před průběhem shromaždištěm ale udělala chybku na postupu a musela poměrně dost stahovat na pardubický tandem Zuzky Hermannové a Marty Fenclové.
 |
| Na uzlové kontrole se shodou náhod potkalo čelo mužské i dámské elity (foto: Petr Kadeřávek) |
Na diváckém úseku si otočila mapu s tím, že si před cílem v lese ještě trochu odpočine, ale hle, na mapě se skvěly už jen tři kontroly. V té chvíli byla v těsném vedení Marta, která ale na poměrně technickou sběrku mírně zaváhala, přeběhla, což otevřelo prostor pro Kamču, aby se ujala vedení. Vzávěru jsme už jen tak tak stíhali otevřít si telefon a udělat rychlou momentku.
Jinak obdobně jako start probíhalo i vyhlášení, kdy Kamča sprintovala přes shromaždiště; fotku z vyhlášení raději ani nezveřejňuji, protože by šlo o důkaz fatálního selhání ústrojové etikety.
