pondělí 10. srpna 2015

Tatramatka

Navzdory některým minusům, například nedostatku zpřístupněných cest vzhledem k počtu návštěvníků, jsou Tatry pramatkou české (fyz)kultury.

Cílem letošní návštěvy Tater nebylo zažít orienťácké eldorádo v krásně zmapovaných kouscích panenské přírody, protože ho bohužel nadobro zničila vichřice před bezmála deseti lety. Nebylo ani cílem udělat si vysokohorské soustředění, protože na něco takového nemáme kapacitu a vlastně ani motivaci. I tak jsme si ale nemohli odpustit občas se trochu popoběhnout. 
Jamské pleso pod Kriváněm, vděčný cíl cesty s malými dětmi
První rychlejší cesta byla na Rysy, které jsme ze Štrbského plesa (převýšení 1600m) a zpět na Popradské pleso dali i s kocháním pod tři hodiny. Pěkný run4fun byl ryzí trail Nový Smokovec-Velické pleso (převýšení 700m ) traverz a klesání na Hrebienok. Načež závěrečný úprk 4 km do Nového Smokovce za 15 minut dokonale kontrastoval s úvodním úporným stoupáním a hopsáním po kamenech.
Nástup do Malé Studené doliny
Hlavní rodinný výlet celého týdne se snažil využít hezké partie: Starý Smokovec - Hrebienok - Priečné sedlo - Zbojnická - Prielom - Východná Vysoká - Slezský dom - Nový Smokovec. Zejména výhledy z Východné Vysoké se povedly, řekl bych, že šlo o jedny z nejbohatších výhledů, které jsme v Tatrách zažily a to víceméně mimoděk, na odbočce z hlavní trasy.
Priečné sedlo z přístupnější strany
Tatry doporučuji a ideálně po železniční ose, protože Praha - Poprad lze jet za méně než 7 hodin. Jelikož ale pojedete přes Studénku, neberte si ale místenku v prvním ani v posledním vagóně.