Medaile z MČR v krosu

Máme medaile z MČR v krosu - a to hned tři!

Krásné ... až k sežrání

Tentokrát medaile nezajistila Kamča, která i tak srdnatě vybojovala pěkné 8. místo, ale naše ratolesti za svoji účast na dětském závodu na trati minikrosu. A pak že se nevyplácí mít hejno svěřenců.

Okousaných okrajů si nevšímejte, děti to zkrátka před focením nemohly vydržet

Den byl jedním slovem krásný. Z kopečku nad Rumburkem byl krásný výhled, na louce vztyčené kameny do sestavy a la Stonehenge, bubenická show Groove Army a k tomu zajímavá a divácky vděčná krosová trať.

Magdalenka, hrdinka vyhlášení, dostává ceny od hejtmana Ústeckého kraje

Počasí se na nás doslova rozesmálo, takže dopoledne jsme navíc zvládli Tolštejn, odpoledne Mariinu vyhlídku v Jetřichovicích a já s gustem ochutnal i legendární severní svah mapy Borek, kam se odváží jen borec. Takže nezbývá než si společně s kapelou Priessnitz zazpívat:

V noci se zdají sny
A ráno se nechce vstávat
Nejkrásnější jsou lítací
Tak si vyber mrak, a vítr přítel náš
Odvane nás kam si budeš přát

Třeba na sever
Třeba na sever

Srnčák

Jedním z posledních závodů Pražské zimní ligy byl Srnčák, letecký závod v leteckém lese s bývalou základnou protiletecké obrany u Kačic. Právě K2 na základně byla perlou závodu, připomínající mi velmi dobře má mladistvá léta a pobíhání na čerstvém postsovětském povětří v okolí Milovic a Božího daru.

Za haldami kontrola - značka "bojová plošina" (foto: Radek Čáp)

V kategorii B jsem se snažil o maximální aktivitu a tak jsem se po velmi dlouhé řadě let přiblížil průměru 6 min. na km (55:24 na necelých 9km). Les se mi ohromně líbil - modříny, borůvčí, měkko pod nohama; pohoda kousek za Kladnem, velmi podobná mému oblíbenému lesu u Lysé nad Labem.

Pohled z letadla předtím, než letadlo sestřelí raketa...

Otevíráme, dámy a pánové!

Jarní pískovec, borůvčí pod nohama a občas i nějaká ta půvabná vrstevnicová kudrlinka, toť kolorit námi oblíbeného jarního otvíráku. Na stavbě tratí i potěší, že ač se běhá ve skalách, nejde o zbytečné horolezké exhibice. Bez pana Zakouřila seniora a jeho Jarních skal orienťáckou sezónu holt nelze otevřít.

Scorelauf na zpestření

Na Kosti se nám líbí i stavba tratí, která je pokaždé jiná, malinko jinde a s jiným konceptem. Letos byly tratě velmi rychlé a spíše nezáludné, zpestřené krátkým i když poměrně jednoznačným scorelaufem. Po delší době jsem zaparkoval ve veteránech, kde jsem sice měl nejlepší čas, ale vyžlutil jsem se ražením jiného srázku, než byl můj. Razil jsem přesně 4mm od mého srázku, takže jsem si alespoň zopakoval pravidlo, že stejný objekt může mít lampion, i když je proklatě (na 4mm) blízko. (Na druhé straně v ženách by můj výkon dal jen 10. místo, takže se není zase čím tak chlubit.)

Jak ukázaly mezičasy, závod v ženách byl docela dramatický. Kamča měla velmi dobrý závod zejména v první polovině, kde na Míšu Omovou získala více než 2 minuty; pak následovaly ale chybky, díky nímž 8 minut před cílem ztrácela na Míšu 25 vteřin. Pak ale Míša ztratila minutu na delším postupu a Kamča si doběhla pro půlminutové vítězství, které ji samozřejmě velmi těší.  Její dosavadní mapovou přípravu totiž nejlépe charakterizují popisy, které si ráno vyndávala z popisníku - byly to popisy z poloviny října. Kamča tak vyhrála už počtvrté v řadě.

Jarní skály pro nás nemají chybu - letos naštěstí navzdory špatné předpovědi nakonec vůbec nešlo o zimní ligu. A když už jsme u pana Zakouřila, pro nás je to nefalšovaný hospodský českého orienťáku - nejen že otvírá, ale nezapomíná dát i ženám jako hlavní cenu několik místních piv k ochutnání.

Kvíz z přírodopisu

Na nedělní procházce podél jednoho z ramen Vltavy jsme u Stromovky narazili na zvířátko, které bychom v metropoli nečekali. Jak jsme se ale dozvěděli jinde, v Praze se již dříve usídlily rodinky v Hrdlořezích a v Podolí a nyní pouze vystrkují čenichy a zkoumají teritorium na šestce.

Hádanka pro věrné čtenáře - zvířátko je:

• vydra,
• bobr,
• nutrie,
• velká krysa, anebo
• ondatra?