čtvrtek 6. září 2012

Švejk jde bojovat

Právě jsem se dozvěděl, že mám právo běžet hlavní kategorii na MČR na klasice. Proběhlo to asi takto:
Greg, když mu přinesli vyrozumění, že se má za tři týdny dostavit do Českého ráje, ležel právě v posteli, stižen opětně rheumatismem.
Paní Müllerová vařila mu v kuchyni kávu.
„Paní Müllerová,“ ozval se z pokoje tichý hlas Gregův, „paní Müllerová, pojďte sem na chvilku.“
Když posluhovačka stála u postele, řekl Greg opět takovým tichým hlasem: „Sedněte si, paní Müllerová.“
V jeho hlase bylo něco tajuplně slavnostního.
Když se paní Müllerová posadila, prohlásil Greg, vztyčuje se na posteli: „Já jdu na klasiku!“
„Panenko Maria,“ vykřikla paní Müllerová, „co tam budou dělat?“
„Bojovat,“ hrobovým hlasem odpověděl Švejk, „s SK Chotěboř je to moc špatný. Nahoře ze severu nám už lezou pardubáci do Železných hor a dole na jihu broďáci do Pelestrova. Jsme biti jako žito, kam se podíváme, a proto mě volají na vojnu. Já jim přece včera četl z novin, že drahý oddíl vovinuly nějaké mraky.“
„Ale vždyť se nemůžou hejbat.“
„To nevadí, paní Müllerová, pojedu ve vozejku. Znají toho cukráře za rohem, ten takovej vozejk má. Vozil v něm před lety svýho chromýho zlýho dědečka na čerstvej vzduch. Vy mne, paní Müllerová, v tom vozejku na tu klasiku odtáhnete.“
Paní Müllerová se dala do pláče: „Nemám, milostpane, doběhnout pro doktora?“
„Nikam nepudou, paní Müllerová, já jsem až na ty nohy úplně zdravej kanonenfutr a v tý době, když je to s CTB vošklivý, každej mrzák musí bejt na svým místě. Vařte kávu klidně dál.“
Nominace našeho oddílu jsou statistická kuriozita. Hubánek postupuje ze 199. místa, já postupuji z oblastního mistrovství jen díky přímému postupu Vény (200 je maximum). Přitom Véna je na sdíleném 200.-201. místě...