Bude tomu skorem deset let, co jsem se postavil na startovní čáru nějakého krosu. Jde o logický výsledek mé filozofie, která říká, že na regulérní běžecký závod je třeba regulérně natrénovat. Moje jediná šance proto spočívá v méně regulérních a neambiciozních akcích, typu závodů Bonbonu. A tak jsem vyrazil na Běh bez hodinek.
Koncept je jednoduchý, cituji: "Každý borec si určí čas za který je schopen trať závodu uběhnout. Do tohoto času se musí co nejlépe trefit. Jsou zakázány hodinky pod hrozbou diskvalifikace. Start je společný." Řekl jsem si: 8km, to bude něco nad 4' na km, pro jistotu přidáme. Je mi 34, takže tipuji 34:34.
Po prohlídce profilu trati jsem se ale dozvěděl, že závod má 8260m a cca 180m převýšení. Aha. No nic, předsevzetí se v žádném případě nemění, zvláště když jsem přišel na prezentaci a přede mnou leželo startovní číslo 34.
Běh byl postavený moc pěkně, samozřejmě jsem vydržel běžet s čelem jen 2km, ale na druhou stranu jsem si užíval místa, kde jsem kdysi běhával v noci se světlem. Některé pocity z míst v Divoké Šárce, kde člověk v tréninku běhával o stupeň rychleji, byly trochu veteránského ražení. Nakonec jsem to dal na 5. místě za 39:52, a dle regulí závodu jsem byl s odhadem o 5:18 špatným na cekově 43. místě z 55. Fotky by měly být brzy.
Takže příště si dávám 35:35 a doufám, že se zlepším přesně na 35. místo. Nebylo by to ostatně zajímavé pravidlo pro celý závod? Tj. pořadí by bylo funkcí přesnosti svého odhadu relativně k přesnosti ostatních? Pro studenty ekonomie: Existuje vždy řešení? Je vždy jednoznačné?