Solvayovy lomy

Počasí (akorát) na draka, v lese barvy jak po kobercovém náletu temperkami a na krku prodloužený víkend. Nezbývá než vyrazit ven, nejprve na Malou Křivoklátskou a pak do Solvayových lomů se spoustou historické techniky a pojízdnými vláčky.

Dědečkovy ČD-geny se projevily v celé nahotě

Craft a Silva... to prostě miluju!

... stačilo říct, že se dobře nosí

Žádný postup, nýbrž Postup

Poslední letošní pouťák byl v režii našeho oddílu. Mapy zajímavého prostoru u Sečské přehrady dodala LPU, počasí se vydařilo, jen před závodem bylo oříškem, jak na mapě 1:10 000 natočit obstojnou klasiku. Podařilo se mi ale po rekognoskaci terénu přesvědčit Hubánka, stavitele tratí, aby na klasiku dal aspoň jeden Pořádný Postup. Tentokrát vyšel na 2.3 km (70m převýšení po čáře) a nabízel dvě varianty, lepší lesem (červená) a horší po silnici (modrá). Nepodařilo se mi vylobovat postavení výchozí i cílové kontroly níže, aby byla reálná severní varianta (která není na této mapě příliš vidět). I tak to ale bylo zajímavé.

Z oplocenky na jámu

Ze závodu máme následující časy: Petr Přikryl (asi les) 14:09, Véna (asi les) 14:50, Koprda (silnice) 15:24, maratonec Pavel Novák (les, neúplně ideálně) 15:38, Krejzič (silnice) 17:00. Kamča zkusila mimo závod srovnat oba postupy, nejprve šla silnici za 14:14 a pak lesem za 13:38. Z mapy to vypadá na výraznější dominanci lesa, ale relativně malý rozdíl může být dán únavou a samozřejmě tím, že u žen (a speciálně u Kamči) je silnice vždy v relativně vyšší výhodě.

Krosový rankoholik

Kamča udělala zásadní rozhodnutí: Na podzim nehodlám trénovat! Ale fanoušci nebojte se, nebude trávit čas jen na dětských hřištích a v ZOO, místo tréninku se bude jezdit na přespoláky v dostupném okolí. O Neumannově stezce a Nučické stezce už byla řeč. Další v řadě byl nedělní Balvanův běh v lesíku, který máme od domu nejblíže (SK Chotěboř mělo 5 zástupců: Adíka, Samíka, Míšu, Kamču a Aličku, jen manažeři neběželi), potom v úterý Běh kolem Džbánu, ve čtvrtek Večerní běh na Folimance. A celý říjen a listopad se nabízí jeden kros za druhým. Český národ je soutěživý, tak je toho třeba náležitě využít. Tak neváhejte a občas se přidejte.

Alička běžela Balvanův běh a tentokrát naštěstí ne v únavě

Nučická stezka

Nučice je moje nástupní železniční stanice do práce, základna pro každodenní cestu přes Dalejské a Prokopské údolí na Smíchov. A ves to vůbec není k zahození; mají z peněz EU udělaný asi nejhezčí nový park na Praze-západ, včetně několika stanovišť tzv. frisbee-golfu (na něco se ty peníze z fondů použít musí). Jako poměrně pěkné místo se starostlivými obyvateli rostou o sto šest, nicméně ještě v rozumných mezích.

Nučická stezka zní jako bobřík odvahy, jde ale o silniční běh z Nučic po okolí a zpět, pro nás lákavý svojí dostupností - konečně se na závody dostaneme bez Laurina a Klementa. Závod je sice ryze domácího charakteru, ale je mimořádně štědrý. Že za málo potu může být hodně muziky, potvrdí Kamča, která byla vyhlášena hned třikrát; jako vítězka kratšího závodu žen (1.9km), absolutní vítězka normálního závodu žen (6.1km) a vítězka normálního závodu v kategorii do 34 let.

Alička pár metrů před cílovou čarou: já neběžím, jsem unavená

Kdo to je na tom 1. místě?

Zase ona?

Už ji z těch stupňů vítězů pošlete pryč

Atrakce pro chlapce