Na rozdíl od rádobypatriotů, co WOC sledují z WC, v lepším případě na ČT4 či skrze online přenosy, jsme obětovali cenný týden svých životů k podpoře českých barev a vyrazili na Olomócko. K tomu patřila i účast na Orienteering Festival (OF = Občanské fórum s lampiony).
E1. Čechy pod Kosířem, kam jsme se vrátili od doby PWT 2002. Zámek stále stejný, jen o maličko víc zchátral. Takže volám: moravská (tj. německá) šlechto, zpět! Zámecké schody, po kterých se neustále couralo tam a zase zpátky, dostaly od hřebů nový kabát. Klasika stravitelná, snad až na tupolevový postup 2 km přímo po cestě. Na ní jsem pochopil, že když člověka na silnici něco přejede, aby se to posléze zastavilo do chůze, není to porouchaný Velorex v barvách LPU, nýbrž Marta Vlčovská/Fenclová. Bulharsko jinak poprvé ukázalo, že bílý les může mít podobu metrové trávy s klackama, kterou je lepší oběhnout hustníkem.
E2. Až nečekaně hezký podmáčený terrenget Long Q, nakonec o dost zajímavější než Long F. Klacíky, hustníky, melírky, bahínka, vše co by Hubánka těšilo ale co Sosáka poslalo do zapomnění dějin. Několik postupů jsme sdíleli s ženami na Long Q (jen obrácený směr), pak jsme měli i pár dalších společných kontrol. Opravdu zajímavé je srovnání mapy s mapou WOC, naše byla detailnější, ještě že nemusíme běhat na těch generalizovaných IOF-paletách. Když jsem po závodě říkal soupeřovi, že celkově to bylo fajné, bylo mi opáčeno - no jo, to jsou ti z Vysočiny, ti se tu cítí jak doma. A taky jo. S K. nám úplně přesně vyšel plán sejít se na K5 a běžet spolu až na K7, kvapným prosvištěním hustníku ve stopách reprošek jsem získal doma respekt. V závěru byla K doběhnuta švýcarskou ex-reproškou Sara Gemperle, což K. kvitovala slovy "... aspoň jsem si při jejím tempu odpočala."
E3. První middle, pro mne ale ve vedru a v únavě nekonečná štreka. Kdosi z Liberce vedle nás mluvil o běhání "po smeťáku", mně se menší část svahu líbila, ale zblitek už vůbec ne. Revize mapy špatná, např. chyběly průseky ke kontrolám. Za opravdu závažnou chybu bych ale považoval to, že mapový start byl vyznačen 6 vrstevnic nad reálným startem, přičemž ke K1 to bylo 6 vrstevnic dolů. Takže málokdo doběhl až k mapovému startu, pokud nemusel. Tenhle test férovosti byl úplně zbytečný a hned na začátku mne dostal do bulharské nálady.
E4. Middle Q+F. Závodili jsme v sousedním terénu, řekl bych, že v řadě partií i hezčím než WOC. Zejména horský vršek na začátku byl krásný a brutální zároveň. Měl jsem jedinečnou šanci se vyvézt s Tedíkem, suverénem H21A, jednoduše jsem mu ale vůbec nestačil. Opět mne překvapilo (stejně jako na České Kanadě), že stavitel se nedívá do okolí kontrol, my měli na K17 úplně identický, nezmapovaný kámen, jen o 15-20 m severněji. Však byl už notně ochozený. Celkově balzám na duši po (a před) bulharskými sajrajty.
E5. Když se pokouším tuto etapku posoudit co nejobjektivně, vychází mi, že byla opravdu hnusná. Tráva do výše brady, ostružiny, marast i ve skalách, jinak primitivní obíhačky a k tomu tři prudké kopce. Middle na 57 min, hmm... (vítěz za 43). Z Albánie mi tu chyběly jen bunkry, kterých je v Albánii údajně rekordní množství na jednoho obyvatele. K. se dařilo a doběhla 3. za nafrněnou Dočkinou a Sarou Gemperle.
E6. Long Q sliboval něco náramného, ale nakonec se z toho vyklubalo nejznámnější dílo Arthura Haileyho - Letiště. Úmyslem stavitele bylo potrápit nás na úvod trošku ve žlutozeleném, ale jelikož to tam bylo duplé a kontroly jednoznačné, nic moc se na začátku neodehrálo. K. si zažila fenomenální Velorex-styl Marty Vlčovské/Fenclové, jakmile ji doběhla, šly hned - na jednom vůbec z nejlehčích postupů - do chyby, což ji stálo druhý plac.
A celkový názor K. na týden zevlování na shromaždištích? Nejlépe ho vystihl online komentátor Clive Allen v jedné hluché chvilce při štafetách: "A little gap in the action now. There are some very nice wild raspberries on the edge of the forest just behind my tent here." A názor A.? "... už nechci na čtyři hodiny do dětskýho koutku..." Celkové výsledky zevlování: D21E K 5. (30), H21A M 12. (58).