economic clickbeetle: 11/2007

Na webu Sociálu se u příspěvku prof. Mejstříka rozvířila čilá debata. Obohatil jsem ji pokusem vyvrátit pár hypotéz, které kontaminují další diskusi.

Hypotéza 1: Ekonomové údajně kontrolují děkana, Senát, zkrátka celou FSV.

Faktem je, že prof. Víšek, kterého si jinak nesmírně lidsky i odborně vážím (převyšuje nás ostatní o několik hlav), zájmy IES nereprezentuje. Například při poslední aktualizaci dlouhodobého záměru se postavil proti celé řadě našich návrhů. Nesouhlasil s příjímacím řízením přes SCIO. Velice zřídka se účastní jednání vedení IES. Dalším faktem je, že např. vědecká rada FSV si v minulosti dovolila bezprecedentně vetovat členství prof. Turnovce. Naše možnost ovlivnit manažerské a strategické chování FSV (respektive absenci) je prakticky nulová.

Hypotéza 2: IES se nezajímá o ostatní.

Zajímáme se o všechny, kdo chtějí něco opravdu dělat a vědí, co je moderní společenská věda. Například paní doc. Plechanovová z IPS s námi velice úzce spolupracuje. Daří se nám občas spolupracovat s CESESem. Z pracovišť, které nejsou na FSV nýbrž obecně na UK, máme čilou kooperaci s Centrem pro životní prostředí. Po trpkých zkušenostech např. s konferencí FSV je ale pro mnohé z nás profesionálně výhodnější si najít partnery jinde, kde se něco opravdu děje. Určitě ale jsme otevřeni spolupráci s ambiciozními kolegy z jiných institutů.

Hypotéza 3: IES nemá zkušenosti s ostatními.

Mám osobní (a s čestnými výjimkami velice špatnou) zkušenost s IPS FSV UK od roku 1995-2001. Od té doby se mnoho personálně nezměnilo. Z ostatních institutů mám částečně pozitivní zkušenost s pracovníky z ISS/CESES a IMS.

Hypotéza 4: Žurnalistika je asociovaná s FSV, proč ne ekonomie.

Žurnalistika neměla v 90. letech konkurenci, měla 100% trhu absolventů. My máme cca 1%. Když se řekne ekonomie, lidé si řeknou VŠE - a právem. V seznamu oborů v novinách náš obor není zastoupený mezi ekonomickými obory, ale mezi "humanitními obory", což výrazně snižuje naši viditelnost. Ale souhlasím, že zviditelnit se musíme sami - a už na tom pracujeme.

Hypotéza 5: Žurnalistika patří mezi sociální vědy.

Ani já nedělím sociální vědy na horší a lepší: politologie, sociologie, mezinárodní vztahy jsou etablované a zajímavé disciplíny a měly by se dělat pořádně. Některé jsou méně náročné a jiné více, ale budiž, snowboarding také není horolezectví a obojí je sport. V dnešní vědě je obvyklá spolupráce; například v mezinárodních vztazích politolog přinese zajímavý problém a intuici k řešení a ekonom přinese metodu vedoucí k řešení. Komunikační studia jsou také legitimní, i když v Čechách ještě velice slabé. Žurnalistika ale není akademická disciplína. Je to užitečné, v mnohém specifické a náročné, ale pouze řemeslo. Vypovídá o tom i poslední Sociál, kde prof. Jirák sice píše o nutnosti být "mimo tržní každodennost", ale za rozhovorem následuje smutný článek o absolventce IKSŽ Nesvadbové, která se chlubí tím, že jí to dali zadarmo... O víkendovém studiu PR se vůbec nebudu vyjadřovat, jeho otevření na Univerzitě Karlově je nehorázná drzost a způsob, jak devalvovat diplomy všech poctivě pracujících studentů.

Hypotéza 6: Samuelson má 2000 stran (tudíž je nestravitelný).

Nová verze Samuelsona, kterou jsme přeložili, má cca 600-700 poměrně povídavých stran. Není to žádný experiment, ale něco, co otestovaly a připomínkovaly stovky učitelů a desetitisíce studentů.

Hypotéza 7: Geografické spojení by prospělo funkci fakultě.

Možná, ale úzké hrdlo dnešního fungování tkví pouze a pouze ve vedení fakulty (kde jsou, ano, i 2 členové IES). Máme ekonomické oddělení, kde je sice celá řada pilných a poctivých pracovníků, ale ještě v roce 2007 se nepracuje se softwarem v reálném čase, nýbrž se používá blok. Máme SVI, které není schopno zavést a spravovat funkční bibliografický systém. Nemáme prakticky žádné PR, pokud si ho na IES neuděláme a nezaplatíme sami. Na FSV se ztrácejí dokumenty. Někteří proděkani záměrně téměř celý rok pozdržují projednávání klíčových věcí.

Hypotéza 8: Ve vědě stačí na FSV pouze nastavit správný systém odměňování za publikace.

Bohužel tento jednoduchý postup bojkotuje samotná Vědecká rada. Postavila se proti bodování výstupů, se kterým závazně přišla Rada vlády. Zájemcům mohu dokument poskytnout. My jsme navíc podali návrh, aby i kandidáti na habilitace a profesury byli bodově ohodnoceni podle kritérií Rady vlády. To se ani nedostalo do aktualizace dlouhodobého záměru. Takže dnes se na FSV dělají věci, které jsou na hranici vědecké etiky. Vydáváme sborníky, kterým falešně říkáme "monografie". Profesor Jirák, aby nahonil publikace, udělal sborník, kde má cca 5 příspěvků o celkově cca 30 stranách (přesná čísla mohu dodat později). A hledají se tisíce důvodů, proč nepsat pro mezinárodní komunitu, když věda je zcela globální disciplína. To vše bohužel společenské vědy vyřazuje ze slušné vědecké společnosti. Takže nestačí navrhnout systém, který nebude schválen - je potřeba vyměnit "staré struktury".

Hypotéza 9: IES je spokojená s vlastním stavem.

Nejsme spokojeni s celou řadou věcí, od kvality anglické výuky, profilace magisterských specializací, po vědecké semináře, propagaci IES, shánění dalších přednášející, viditelnost v médiích. Ale pracujeme na všem a vítáme připomínky. Na druhé straně by si studenti měli uvědomit, že základní plat i na IES FSV UK je směšný ve srovnání s privátní sférou a dokud nebude školné nebo stálé externí zdroje, není jednoduše šance v Čechách vybudovat špičkovou vzdělávací instituci. A že musíme suplovat nedostatek administrativních pracovníků a řešit agendu, kterou na normálních školách dělají k tomu určení administrátoři.

Hypotéza 10: Impakt faktor slouží americkým zájmům.

Ano, vymyslel jej Američan Eugene Garfield v 60. letech. A je pravda, že Web of Science má celou řadu nevýhod, hlavně při posuzování, zda novým časopisům začne měřit impakt. Ale třeba v ekonomii se žurnály nedělí na americké-evropské, v redakčních radách jsou lidé napříč kontinenty. Problém takto vůbec neleží. Impakt faktor má smysl pro to, aby o badateli ukázal, že dokázal proniknout na určitou úroveň, tj. do určité skupiny nejlepších žurnálů. Agregovat s ním celoživotní produkci není vůbec nutné. Co je ale nutné, aby se psalo pro mezinárodní komunitu do recenzovaných žurnálů. To znamená anglicky. Takže když si například Politická ekonomie, kde se píše česky, zvyšuje IF žurnálovými autocitacemi, není to nic hezkého - česky psaný časopis v tomhle seznamu nemá co dělat. A stejně to platí v ostatních oborech.