Numerologicky i nenumerologicky vrcholný kros sezóny

Někdo v listopadu na kamna vleze. Jiný ze sebe vyšťourá poslední zbytky celoroční formy. 

Velká Kunratická má sice své mouchy, stala se ale už pravidelnou zastávkou našeho dámského krosově-atletického týmu. Přičemž každou členku letos odměnila špičkovým zážitkem, pokaždé z trochu odlišného důvodu.

Majda zažila numerologické déja vu. Když si loni vylosovala startovní číslo 5555, říkali jsme si, že má fakt štěstí, odpovídající pravděpodobnosti cca 1: 280. Pro srovnání, to je pravděpodobnost, že zahynete při dopravní nehodě ve Švédsku, což je dopravně nejbezpečnější země (v ČR je četnost 1:125). (Číslo ve startovce se uděluje dle pořadí ve webové frontě přihlášek, v její kategorii konkrétně od čísla 5501.)

"Opakovaný výskyt 5555 naznačuje, že na vaši cestu míří finanční požehnání a příležitosti."

Když získala číslo 5555 i letos, kdy měla pravděpodobnost zisku tohoto čísla 1: 250, nastal tedy sled událostí, který má pravděpodobnost 1: 70 000. A to už je fakt vzácná věc. Její pravděpodobnost je kupříkladu 3x vyšší, než že v Sazce vyhrajete alespoň v jednom tahu 3. pořadí (tj. že trefíte 5 čísel ze 6).

I pro Alici šlo o skvělý vrchol krosové sezóny. Již potřetí v řadě doběhla 2., přičemž každým rokem se na trati o kousek zlepšuje. Letos šlo o repete předloňského souboje s Haničkou Vítkovou, kamarádkou, špičkovou orienťačkou a letošní členkou juniorské reprezentace.

Druhé místo bylo zaslíbené i pro Kamču; získala ho na delší trati na Hrádku (3100m), kromě toho vyhrála i bronz v hlavní ženské kategorii (1900m). Letošní časy sice mají odstup od historických maxim, medaile se ale počítají. Navíc v prestižním rodinném souboji s Markem, který běžel stejnou trať jako dorostenec, vyhrála o parník.

12. ročník, dohromady na stupních již po osmnácté 

Kamča si na šňůrku podzimních medailí tímto navázala korálky nejem k stříbru z Motolských jamek, ale i k vítězství z tradičního krosu na Suchdole (kde si korálek navázala až s odstupem 2 týdnů, než k ní cena doputovala skrze Majdu a jednu její kamarádku, zapomnětlivou holčičku z Dukly).

Motolské jamky

Když se v Motole vydaří počasí, bývá to divácky nejvděčnější podzimní kros.

V nejlepších svých letech bývaly Motolské jamky majestátním finále Salomon Trail Running Cupu, kde se na konci roku potkávala esa vrchařské reprezentace a další špičkoví univerzálové. Letos se obdobná přehlídka elitních běžců a běžkyň nekonala, díky statutu Přeboru Prahy v přespolním běhu se ale na golfovém hřišti potkaly stovky dětí a ze závodu tak udělaly skvělou podívanou.

Majda předvádí drtivý závěr a kosí jednu rozkývanou mladou žákyňku za druhou

V naší rodině ctíme emancipaci a tudíž šlo plně o dámskou jízdu. Speciální pochvalu si v našem týmu zaslouží Majda, která se nezalekla kopcovité trati 1500m. Na rozdíl od ostatních holčiček si na ní dobře rozvrhla síly a  nepředvedla tak v posledním kopci žádné fňuky, chození, natož slzičky, jako jsem to zaznamenal v případě řady jejích soupeřek. Mohutný finiš jí vyšel na výsledek těsně za půlkou. Alice se dokázala v průběhu velmi dlouhého a kopcovitého závodu na 5km posunovat v pořadí a uhájila nakonec pěkné 5. místo.

Go Ali go!

Skvělou podívanou předvedla Kamča, která ve stylu své hvězdné minulosti doběhla na bedně, konkrétně jen o šest vteřin druhá. Mimochodem o Motolských jamkách jsem psal už před 12 lety, dále před 11 lety a mimořádné zajímavý byl i Kamčin velmi těsný souboj až do pásky před 10 lety.

Sluníčko a modrá obloha nejen na plakátě, ale i ve skutečnosti

Kde je ta ryba?

Hra "Kde je ta ryba?" z Dejvického divadla je o muži středního věku, který umírá. Ostatně, slovy autora a režiséra, co s mužem ve středním věku?

Jako muž středního věku narozený ve znamení Ryb mne osud nevyhnutelně donutil - dříve či později - shlédnout tuto novou muzikálovou grotesku z pera Davida Ondříčka. Ano, toho Davida Ondříčka, který jinak hry pro divadlo nepíše a ani nerežíruje. Zde ale dostal možnost, koneckonců k divadlu má díky partnerství s Martou Issovou hodně blízko. V tom kontextu je zajímavé, jak hra vznikla: "Na začátku zkoušení jsme si ji s herci přečetli. Nikdo se nezasmál. Takže jsem ji hodil do koše a začali jsme znova."

Kdo z vás umí rozlišit hudební komedii, muzikál a muzikálovou grotesku?

Pro vysokou míru improvizace hraje to, že jde o muzikálový a velmi hravý kus. Není v něm příliš složitá či dlouhá linka, jde o grotesku, ve které se skládají na sobě fakticky nezávislé skeče. Některé jsou poměrně dost ostré, jako když celoživotní přátelství dvou postav vznikne tím, když Jaroslav Plesl a Pavel Šimčík jako dva malí špunti společně počůrají a zapálí malé kotě, které najdou v kanálu, a vzápětí si z něj udělají fotbalový míč. V každém případě mimořádně povedená jsou muzikálová vystoupení, kde se jako hlavní zpěváci střídají prakticky všichni z herců - Václav Neužil, Simona Babčáková, samozřejmě i klíčový Jaroslav Plesl, ale i Anna Fialová či Denis Šafařík. Speciálně nemůžu nezmínit Toničku Formanovou tančící hip hop v kostýmu pandy - jakoby na jeviště vyskočila naše Majda ve svém legendárním pyžamovém kostýmu.

Přiznejme si, že nejde o nijak závratně hluboký a promyšlený kus. Pro některé recenzenty má slabší předlohu, banální zápletky a občas až pokleslý humor. Absence hlubšího vedení autorem ji ale možná nakonec prospělo; její přitažlivost stojí hlavně v tom, že jde o výrobek šitý přímo na míru Dejvickému, který si herci nakonec přešili sami pro sebe.

Atletické tradice

Letos je to zřejmě naposledy, kdy se některá z našich děvčat účastní předprogramu Odložilova memoriálu, spadajícího do World Athletics Continental Tour.

Předprogramu se účastní jen žákovská přípravka Dukly a pak ještě vybrané kategorie a jen na vybraných tratích. Měli jsme letos tedy docela štěstí. Po roce 2017, 2020 a 2021 vyšla příležitost tentokrát na Majdu, a to konkrétně na trati 800 metrů. 

Majda zaběhla čas 2:54, kterým by mne hravě porazila při tréninku s dorostenci Kotlářky  

Kromě 800m letos Majda absolvovala řadu dalších běžeckých disciplín - 60m, 60m překážek, přespolní běh a 150m. Došlo ale i na skok daleký, skok vysoký a dokonce i na vrh 2kg koulí! (Zde - jak jsem se dozvěděl - je uměním vrhnout tak, aby byl pokus vůbec technicky uznán jako vrh a ne hod.)

 

Co se týče Alice, její hlavní disciplínou je nyní 2000m překážek, což je divácky velmi atraktivní disciplína. Na Přeboru Prahy mezi dorostenkami zvítězila a na MČR v Ostravě 8., což je super výsledek.

Fungují překážky a vodní příkop jako trénink na klády a bažiny anebo je to naopak?

Pěkný je i její nový venkovní osobní rekord 2:24.33 na 800m, který zaběhla v dubnu v Praze; její halový osobní rekord z letošního ledna je ještě o tři vteřiny lepší.

Ohlédnutí za sezónou

K tradicím je záhodno se vracet, včetně tradic rodinné sebechvály.

V drtivé většině pocházejí letošní cenné skalpy od Alice (z atletiky i orienťáku), ve sbírce máme ale i diplom za motivaci udělat každý den 100 kliků (Marek), diplom za vítězný koloběh (Kamča), diplom pro "nejlepší kamarádku a náhradnici ségry, když tu nebyla" (Majda) a diplom za úspěšné řešení matematické olympiády (opět Majda).

Návrat k tradici rodinné kroniky kterou nám přerušily covidové pauzy

Samozřejmě centru pozornosti zcela záměrně a neskromně vévodí moje skvostné 2. místo na Pěkných prázdninách v H40.

Květnové atletické zážitky

Zažít si atmosféru pražského maratonu a porovnat se i s velmi dobře běžícími závodníky, to vše nabízí Juniorský maraton. Alice měla možnost se zúčastnit za "Nerudné běžce" z Gymnázia Jana Nerudy, jakkoli letos byla nominace těžká - v Praze (a Středočeském kraji) měly první tři týmy čas 2:38 a s čas 2:39 vyšel až na 5. místo. Nicméně divoké karty zafungovaly a Alice získala skvělý zážitek, jakkoli běžet v podstatě jen mezi kvapícími muži bylo pro ni hodně náročné. Pochvalovala si ale i svůj netradiční čtyřkilometrový úsek podél Karlína.

Tři dny poté Majda sbírala na Olympu body do souboje družstev. Zaslouží si obrovskou pochvalu, protože se neváhala postavit se i na hod krikeťákem, kde - jak potvrzují moje i Kamčiny školní výkony - jsme jí skutečně nepředali ty správné geny.

Vrcholem soutěže byl běh na 800m, kde jsem měl tu čest zaznamenat (společně s Markem Svačinou z ČT, který měl také svoje želízko v ohni) její hrdinný souboj s o hlavu vyššími soupeřkami. Ve svém běhu Majda skvěle vyběhla a držela se dlouho hodně vpředu jen kousek za vedoucí závodnicí. Až ke konci ostatní hodně zasprintovaly, nicméně stále šlo o skvělé 4. místo. 

Majda je ve znamení Lva a tak se nebojí soupeřkám trhnout

A samozřejmě došlo i na osobní rekord naší gazelky mezi o rok staršími žirafami.

Losování Sportky

V letošním losování Sportky si Majda vytáhla následující pořadí:

1. tah (Gymnázium nad Štolou): 60. ze 415
2. tah (Gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského): 54. z 385

Oba tahy jsou vítězné a odměnou pro držitelku losu je osmiletá gymnaziální tortura. Nicméně držitelka losů si může vybrat pouze jeden tah. Přednost nakonec dá 1. tahu z důvodu lepšího výhledu na Pražský hrad.

Máš styl Čendy?

Absolutním hitem a nejlepší rodinnou zábavou dnešních dní je úderná písnička, u které si člověk říká - ještě štěstí, že Elton John neumí česky.  

Nesmrtelnou se stala zejména následující pasáž:

Podívej – mám styl Čendy
Nevím, kde ho Čenda vzal

A já ho sebral od něho
A on si ho moc nehlídal

Někteří považují text za nejhloupější píseň Karla Gotta. Podle mého názoru ale Michal Bukovič, dvorní textař Karla Zicha, spíše vykazoval odvahu a nedoceněný smysl pro absurdní humor. Což potvrzují další jeho legendární překlady, zejména přetextování hitu Rasputin od Boney M do verze "Žena točí globusem". Přesně jak říkal Jiří Dědeček v jednom předrevolučním vystoupení, kde hraje překladatele: "Bral jsem co mi dali. Ale pak jsem si překládal, co jsem chtěl."

A to je show!

Majda završila svůj roční kurz street dance a hip hopu vystoupením v divadle Image. Na tomto odkazu sami posuďte, jak skvěle se vyvedla sestava skupinky 8-12 let pod vedením fenomenální Mirky "Miru" Mankové.

Majda a její kamarádky řádí (a září)

Fousek 25.4.2020 - 11.6.2022

Dnes ráno odešel za Chloupkem do pískomilového nebe i Fousek. Hodně se mu stýskalo po vybírání blech a tak si přesně po dvou týdnech rezolutně řekl, že v nebíčku mu bude podstatně lépe.

Chloupek a Fousek byla nerozlučná dvojka. Pravidelně si navzájem čistili kožíšky. Odpočívali spolu doslova na jedné hromadě. Zahřívali se a dodávali si i pocit bezpečí. I když se občas škorpili o oříšky a další laskominky, nakonec se vždycky dokázali bratrsky podělit. Když dostali něco většího, zahryzli se každý do opačné strany a tak se o úlovek nemuseli přetahovat. A to platilo i pro ruličky toaleťáku, oblíbenou to kratochvíli pískomilů.

Doplňovali se i osobnostně. Chloupek byl kliďas, více šedý a drobnější konstituce. Nechal se nosit na dlani, odkud se rozhlížel po okolí. Fousek byl z více divokých vajec, měl více pískovou srst a byl o něco mohutnější. Také neměl moc rád Markovu pozornost - když si ho vzal do ruky, dost často škrábal a neváhal ani kousnout vetřelce do prstu.    

Fousek byl také větší průzkumník - několikrát nám vyskočil z nedokonale zabezpečeného akvária a pravidelně nám předváděl divadlo v podobě nekonečného hrabání ve skleněných rozích; až jsme si říkali, že to sklo jednou rozhrabe. 

Je moc hezké, že se rozloučili těsně po sobě a že mohou spolu (a i se svými blechami, které si doufám odnesou k ostatním pískomilům) i nadále trávit čas.

Chloupku a Fousku, doufám, že jste si to s námi užili tak, jako jsme si to užili my, a že vám ani nevadilo, když jsme vás občas převezli do studené chalupy (kde jste ale měli horu sena na zahrabání).

Díky za Vaši společnost!

Chloupek 25.4.2020 - 27.5.2022

Včera se s námi rozloučil Chloupek, který nám během covidu dělal výborného společníka. 

Přejeme mu, ať si užívá pískomilové nebe, ať má v něm spoustu oříšků, bobulek a větviček na hryzání a hlavně ať má spoustu kamarádů, kteří mu budou vybírat breberky z kožichu. 

Chloupku, myslíme na Tebe!

Fousek, dospěláci a děti

Marek a Majda jako Jožinové z bažin

Nestává se úplně často, aby se ve zpětné vazbě k závodu objevilo "... tenhle stavitel by už nikdy neměl nic postavit". 

Když jsme děti hlásili na nepodstatné a v zásadě okrajové kategorie D12C a H14C v rámci Českého poháru a Žebříčku A v Krušných horách, čekali jsme, že je čeká točení se v bílém lese na průsecích od lesní techniky a pak hurá s kopce dolů na shromaždiště. Ve skutečnosti si stavitelé řekli, že děti nemohou okrást o zážitky z bažin Krušných hor a nechají je okusit divočinu bez příkras.

Mareček jako čerstvý držitel 7. kyu - žlutého pásku v karate se nebezpečenství nezalekl. První den dokonce vyhrál v čase 68:24 (ano, dokončili pouze dva). Majda se vykoupala v bažině po pás a přišla s mapou, která vypadala, jakoby jí na ToiToice došel toaletní papír. 

Vykoupat se v bažině, to byl jen slabý čajíček vůči druhému dni.

V neděli se stavitel rozhodl, že si děti užijí úplně stejnou oblast, kde běhala elita a další hlavní kategorie. I nejmenší kategorie D10C a H10C měly postup kolem kleče s bažinami, kde se pak šířily zkazky o zapadlých dětech a hledání ztracených bot v bažinách. (Dominik, kterého jsme vezli, ztratil v jedné bažině obě dvě, aby je pak po několika minutách úspěšně vylovil.) Marek měl v H14C K1 stejnou jako D21E a K2 stejnou jako H20A. Majda měla v D12C K1 konec vodoteče, přičemž D21E měla o kousek dál posed. Naštěstí startovní pole v těchto kategoriích se v lese potkávalo a děti šly spolu jako na táborovém výletě. ("Hele, já ještě nemám pětku, nepočkáš na mne? Ne, já závodím! Tak já na ni kašlu.") Naštěstí to Majda i Marek vzali jako stezku odvahy a dobrodužství si užili. 

Nedělní výsledky nahradí jakékoli komentáře:

D10C

1. Růžičková Zuzana         KSU1250 82:36
2. Kozáková Zuzana TBM1352 101:01 + 18:25
3. Teringlová Veronika         VCB1251 109:56 + 27:20

+ 3x DISK

D12C

1. Šunková Sára         LOU1051         73:01
2. Gregorová Magdalena DKP1158 79:00 + 5:59

+ 2x DISK

D14C   2x DISK

H10C 

1. Binar Vít                     STE1201 70:37
2. Křenek Martin             VPM1301         73:45 + 3:08
3. Rauch Tobiáš             VPM1300 98:54 + 28:17
4. Beran Matouš             LBE1301 101:59 + 31:22
5. Šunka Hubert             LOU1200 108:08 + 37:31
6. Kolín Jonáš             JIL1500 115:43 + 45:06

+ 1x DISK

H12C

1. Janata Matěj             TJN1111 46:13
2. Lučan Ondřej             LPU1101 62:26 + 16:13
3. Kozák Vojtěch             TBM1101 64:53 + 18:40
4. Jedlička Josef             VPM1102 74:32 + 28:19
5. Štěrba Lukáš             SKV1001 82:44 + 36:31
6. Kapoun Jáchym     LBE1002 105:54 + 59:41
7. Křenek Jan             VPM1101 153:54 + 107:41
8. Ševčík Vít             ONO1100 165:59 + 119:46

H14C

1. Lučan Matěj             LPU0903 98:48
2. Gregor Marek             DKP0914 110:20 + 11:32
3. Růžička Matěj             KSU0901 157:01 + 58:13
4. Kapoun Matěj             LBE0801 177:07 + 78:19

+ 2x DISK

Byla to zkrátka pomsta veteránům, kteří tahají své ratolesti na Áčka a ještě k tomu si někteří dovolí lézt na stupně vítězů v elitě, že Osine a Zdenčo. V každém případě ale všem doporučuji West Cup na konci prázdnin, protože podobné prostory v Čechách stěží najdete (nejblíž je snad jen prostor u Klikvové louky nad Bedřichovem).

P.F. 2022

Do roku 2022 přeji všem odvahu, rozvahu, a hlavně ne nadváhu

Dárek od Majdičky

Přiznávám, že ani letos jsem nepřijel na bílém koni. Přece jen, je to výsada Kim Čong Una spíše než moje. Navíc jízda na koni už není moderní ani v moderním pětiboji. A tak nezbývá než spokojit se s bílým tričkem.

Někdo dává dárky z povinnosti a někdo jiný zase umí překvapit a a udělat radost

Podzimní výlety

Dvoračky z Rezku po Kozí stezce, s Bafem setsakramentsky nakrátko

Na Mariánské hoře by místní rádi obnovili vyhlídku anebo dokonce vystavěli novou rozhlednu

Po letech opět na rozhledně "Máminka" na Krušné hoře v Křivoklátsku

Vraní skála u Zdic

Z Oldřichovského sedla vzhůru podél UNESCO bučin

Císařská rezidence Karla IV. s minimem zahraničních turistů

Atletické ozvěny

Doba Covidová aktualizaci bločku příliš nepřála. Žádné sportovní víkendy, kde bychom mohli zazářit, naopak spousta dalších povinností spjatých zejména s nefunkčností školství. A navíc jelikož jsme izolaci brali seriózně, nakonec mentálně největší výzvou bylo děti aspoň trochu zaměstnat, aby z nich nevyrostly gaučové brambory.

Světlem na konci tunelu (nicméně pozor, trať vede stále v horách a pár tunýlků nás asi ještě čeká) byla Aličky (a posléze i Majdy) možnost trénovat a závodit v atletice. Před prázdninami zvládla hned několik velmi pěkných srovnání, ať oddílových nebo na úrovni Prahy. První akcí bylo MČR v krosu v Táboře, které proběhlo za velmi ostrých restrikcí - dali jsme za rychlý PCR test 1750Kč, ale za tu legraci (a 15. místo z 87) to stálo. Navíc zaběhnout čas 12:31 na 3km na krosu s překážkami se určitě počítá.

Následovaly další akce, jimž vévodila Majdina účast na předprogramu Odložilova memoriálu. Díky času 10.97 na 60m se jí podařilo porazit oddílovou soupeřku Liliu Gaaloul.

Během června se pak Alička začala specializovat na překážky. Pěkný čas 34.20 si zaběhla na 200m překážek už začátkem června. Pak přišla příprava na delší překážky a s ní spjatý populární trénink ve vodním příkopě, ke kterému červnové vedro přišlo docela vhod. Vrcholem jarní sezóny se tak stal Přebor Prahy, kde Alička získala stříbro na trati 1500m překážek ve skvělém čase 5:40.

Relikvie

Přišel mi od Petra Přikryla z Brna nádherný email:

Podstatná část čipu 51663 Tvé dcery Magdaleny je nalezena, zůstala po loňských pětidenních Orienteering Adventure u posedu, na kterém jsme měli start tréninkových okruhů na Přední Planině. Jakmile se potkáme někde na závodech, tak Ti ji jako relikvii předám.

Nebyl to ani rok a den, co se na světlo boží znovu vyloupnul můj úplně první SI-čip

A moje odpověď:

Díky moc za tuhle detektivní práci. Určitě si s tím prosím tě už nedělej další práci a pohřbi relikvii do jakéhokoli místa, kde bude její věčný spánek ničím nerušený. Vzhledem k její dlouhé pozemské pouti nepochybuji, že už má v SI-nebíčku místo rezervované.

Hinterstoder

Totes Gebirge: navzdory koronaviru konečně dovolená v kopcích

Prudký výstup na vápencový hřeben Kleiner Prielu týmu B nechutnal

Pro přežití v přírodě je zcela zásadní být zcela sladěný s okolím

Cirkusové cvičení s liánou

I když Kleiner Priel nezdolal nakonec ani tým A, všichni jsme se na závěr dne odměnili koupáním v Glinkersee (810 m.n.m., voda 20 stupňů). Koupání nám zpestřil policejní vrtulník, neúnavně se cvičící v nabírání vody do bambi vaku.

Majda na filmovém pásu

Holčiček hon na 200m

Odložilův memoriál

V pondělí zažila naše děvčata svůj atletický Den D. Jejich trenéři je pozvali na předzávody v rámci Odložilova memoriálu; ten se letos navzdory všem omezením podařilo uspořádat.

Nejprve se Majda vydala na sprint v rámci přípravky. A jako vždycky zabojovala s grácií a úsměvem.

Sprintový záběr celým tělem - že by nějaké geny z Jamajky?

Poté nastoupila Alička do žákovského závodu na 800m, kde soupeřilo 7 týmů z Prahy a okolí. Aličce se podařilo výrazně se zlepšit na 2:38.86. A díky 3. místu vybojovala cenné body do týmové soutěže.

První kolo na jistotu, v druhém kole na pažbě dva zářezy

V týmové soutěži pak pokračovala štafetou na 4x200m. Její tým Dukla Praha A sice doběhl čtvrtý, ale celkově skončil na skvělém 3. místě.

Vzhůru do boje!