PF 2012

Vydařený nový rok přeje medvídek Bummi a jeho autorka Alička

Ohlédnutí za K. sezónou

Letošní posledním až předposledním Kamčiným závodem (možná nakonec i předpředposledním) byl dnešní předvánoční běh triatlonistů okolo přehrady Asuán ve Stodůlkách. Kros mimořádně divácky vděčný, jelikož na 2/3 tratě je vidět z místa startu, navíc hráz nádržky byla namrzlá a my si s Alicí mohli v pauze poctivě zaklouzat. Takže paráda. S poslední adventní nedělí zároveň nastal čas k ohlédnutí za sezónou. Letos byla extrémně krátká, s prvním regulérním běžeckým závodem až na začátku října. Ve srovnání s loňskem a předloňskem kvalitou nedomrlá, na počty plaket a jejich celkové rozměry v cm2 ale plnokrevná. Může za to i pravidlo zmíněné pod obrázkem: méně znamená více a více znamená méně.

Tímto předkládám další přesvědčivé důkazy o nepřímé úměrnosti mezi diplomu a velikostí závodu

Úsměv, prosím

Tři kulíšci

Navzdory básník zpívá (včetně pokračování)

Naštěstí obě vlny neštovic se zdají být definitivně za námi, střevní chřipka a další viry také už nekosí celou naši smečku a Kamča tak může pokračovat ve své podzimní epopeji.

• Hostivařský kamzík není navzdory svému názvu až tolik alpským závodem. Díky tomu, že profil obsahuje jen dva větší kopce a k tomu spoustu pěkně broušeného asfaltu se Kamča dostala na 5,8km na 21:20.

• Běh cyklistů v Prokopském údolí si dokonce vysloužil vlastní článek na běhy.cz. Kamča v něm hraje roli mistra, který v brutálním seběhu vyučuje učedníka - maratonce "Mirečka" Serbessu - jak se správně obout. Kros si zasluhuje podtrženou jedničku s hvězdičkou a mašličkou. Pamatuji si ho ještě před deseti lety, kdy jsem se na něm cítil jak na echt orienťáku. Prudký seběh lesem mimo cestu, bahenní stoupání, člověk si rochnil jak divočák, pokud se tedy v lese neprochází myslivec.

• Běh lyžařů Senohraby se těší popularitě nejen mezi omladinou Pragy Praha, ale i celkově. K pěknému krosu vznikl dokonce (vzhledem k významu) mírně naddimezovaný článek na Běhy.cz, ale ono se zkrátka potvrzuje, že když zasvítí sluníčko, závody chutnají jako cukrkandl.

  honzaherdarajče.net

• Svatojánská "dvacítka" má  v podání žen jen 11,2 km a jde o spíše placatý běh svědčící plochodrážníkům, ale zato s kochacími pasážemi. Byli jsme zde ještě s Aličkou v kočárku v roce 2007. Kamča je s časem 42:18 a odstupem minuty za vítěznou Olgou Firsovou v této fázi docela spokojená.
• Zbraslavský běh H.S.H. je jeden z nejhezčích kopečků v pražském okolí, kdy se stoupá na keltskou Závist a následuje sešup dolů. Letos proběhl v trošku slabší sestavě, ale za jinak velmi teplého počasí (krátká noticka). Na fotce níže je snížená kvalita obrazu, vyvážená zvýšenou kvalitou obsahu, kdy čtenář má celou naši výpravu v jednom balení.

  honzaherdarajče.net

Video z Velké Kunratické

Kamča se mihla pár vteřin na startu, reportáž na ČT4 se věnuje spíš zasloužilým veteránům a hobíkům

Foto z Velké Kunratické

Teď už vím, proč Robert Štefko říká Kamče buldok

Tichá Šárka

Rodina je pryč a volný čas je třeba kromě počítače narvat i do běhu v Šárce, tentokrát směrem k vilám na Krutci a po cestičkách, které vidím v životě poprvé.

I když po čvrt hoďce to už byla jen kochačka

Jako správný veterán mám největší tepy prvních 10 minut. Po týdnu inverze pěkné počasí a celkově dobrý pocit rozkřehlého těla.

Tak jde čas

Podíval jsem se do historických poznámek a našel Aliččiny výroky z dubna 2010, když byla ve věku, ve kterém je teď Mareček. Tři smrtelně vážně míněné výroky 2,5letého cvrčka stojí za zmínku:

• při zvonění telefonu: "Martine, máš telefon."
• při rajské omáčce: "Tati, vem si bryndák."
• při oblékání: "Tati, ty máš hezkou košili."

Velká Kunratická

Na svém druhém startu na Velké Kunratické se sice Kamča zhoršila z 2. a 1. místa na dvakrát 3. místo, ale tím se alespoň nominovala na numerologický počin roku. Přitom pochopila, jak úžasné je být ženou: na rozdíl od mužů se vyhlašují v jednotlivé kategorii, v absolutním pořadí a pak ještě v kategorii Ženy-Hrádek. 

Celá naše rodina závodí za Stavebniny Libice (foto: Čenda)

A jak zhodnotit letošní VK? Za prvé, na startu byl pěkný mráz i pěkný Mráz. Frmol obrovský, fronta na cukrovou vatu zdarma snesitelná, lidé spokojení a byznys kvete. My orienťáci se jen divíme, že za kapku poběhání po lese a pár slevových kupónků dají lidé 200 Kč, ale za trochu exotiky lidé jdou na světa kraj.

I Mareček se dostal do médií (foto: Martin Symon)

Premiéra na Hulku

Přišlo po uzávěrce: Na K15 se nechalo vyžlutit hned pět týmů, včetně prvního úseku Přátel Jiřího Jansy. Tím se naše oficiální pořadí vyvíjelo 18.-15.-17. místo z celkově čtyřiceti týmů, které dokončily bez ztráty květinky.

Zřejmě historicky první noční štafeta Cetebe je za námi a ostuda to zřejmě nebyla. Na prvním úseku Hulku 2011 rozbíhala Kamča, která trávila většinu času rovnáním čelovky na hlavě a doběhla pro 21. místo ze 48 štafet. Aleš přebíral a výborným výkonem nás posunul na 19. místo. Pak jsem se ujal taktovky já, doběhl Tvrdý jádro z konkurenční Chrasti a držel se na 18.-19. místě. Ale ouha, na K15 přichází osudová paralelní chyba, kdy se nechávám strhnout davem a jdu na jinou farstu. Objevuji jámu ve svahu, říkám si - aha, nevadí, od plošinky pod moji kontrolou je to už jen kousek. Ale kdepak. Páchám nemalou paralelní chybu (viz mapa dole) a srovnalo mne až to, že mi neseděl směr zdi. Tím jsem se propadl zpátky na 21. místo.

Část 3. úseku

Celkově to bylo ve Stromovce pro mne jako svátečního běžce téměř ideální: minimální kopce, maximální viditelnost, pomálu stromů, kvalitně svítící lampy, uhlazené cesty a dokonce jsem netrefil ani jedno psí hovínko. Mapa z pera nejlepšího parkového mapaře v této galaxii a jeho neoddělitelné pomocnice Elišky Tupé (viz mapa vlevo nahoře).

Památka na Hulk team jest zároveň vzpomínkou na Korunu československou