Mareček si může počítat již druhý prstík

Rok se s rokem sešel

Mareček kráčí v šlépějích dědečkovy hasičské praxe

Alespoň na chvilku si pohrát s vlastním dárkem než bude zcizen právem silnějšího

Slavkovský les

Pěkné počasí budiž pochváleno! Během posledních dvou dnů skýtajících útěchu duši, oku a pleti po té nekonečné záplavě bílého sajrajtu, ještě než zase začne zima, jsme vyrazili do Slavkovského lesa. Do lesů, kde hranice mezi orienťákem a "adventure race" není úplně tak zřejmá. První den vyšel na Krudrum, lesy kolem hory, kde "... ohři a tůně zabydlili vodníky a překrásnými vílami, jež svými půvaby okouzlily nejednoho pozemského mládence. V temných hvozdech a močálech spatřovali rejdiště čertů, divoženek, bludiček a potměšilých hejkalů. O všech těchto bájných stvořeních, ale také o zlých rytířích, tajuplných Benátčanech, hoře Krudum a úžasných pokladech si vyprávěly celé generace." (Více zde.) Pro orienťáky pamětníky: šlo o asi poslední dvojklasiku na Áčkách, kterou v roce 2005 dělal Sokolov a Ekonom Praha a víkend to byl opravdu skvostný.

Travička (i ne úplně zelená) je naše potěšení

Druhý den jsme vyrazili do Lazů, kousek pod vrchem Lesný (983 mnm). Dle wiki jde o místo s nejnižší průměrnou roční teplotou ve Slavkovském lese – kolem 5 °C – a s nejvyšším ročním srážkovým úhrnem – více než 900 mm.

Nenechte se klamat, sněhu bylo dycky jen sporadicky

Pod vrcholem ještě souvislá vrstva sněhu a chladno, žádné plážové počasí jak na plovárně v Podolí. Nicméně my běhali kolem 850 mnm a to byly krásné horské a močálové podmínky.

Laskominka z okolí

Bažinky jaké v okolí Prahy nenajdete

Tak jak to zmapovat?

Sněhulák

Sluníčko i ve výšce 850 mnm má sílu; zde je sněhulák již po první operaci, asi dvě hodiny po narození

Po asi hodině a půl: ale co to nevidíme? Deset čísel v pase dole a bez anticelulitidní kosmetiky?

iVysílání: MČR v krosu

Záznam z heroického Kamčina "běhu bez buzoly", jak říkal komentátor, naleznete na iVysílání ČT.

Vpravo dole je nová fialová čepička Aličky

Stříbro na MČR v krosu

U jaderné elektrárny Temelín se dnes Kamče podařil husarský kousek, když nekompromisně roztáhla závod žen na MČR v krosu a celkově si doběhla pro 2. místo. Dokonce se tím kvalifikovala do záběru v dnešních BBV v 19:45, samozřejmě až poté, co se redaktoři probrali hnojem zkorumpovaných vymaštěných čutálistů.

Kamča drtí muziku

A co říká atletika.cz? Velmi pěkný závod byl k vidění v kategorii žen a bylo to především zásluhou orientační běžkyně Kamily Gregorové, která vzala otěže závodu po prvním malém okruhu, a pak postupně sestřásala jednu soupeřku za druhou. Nakonec zůstala v kontaktu pouze loňská juniorka a pozdější šampionka Martina Bařinová. ... Během druhého většího kola Bařinová (celkově třetího) smázla menší ztrátu a do posledního kola vbíhala už zase s 20metrovým náskokem. Ten sice ještě trochu navýšila, a ačkoli v závěru přeci jen malinko ztratila, titul už si vzít nenechala. ... Překvapení závodu, matka dvou dětí Gregorová, si doběhla pro zasloužené stříbro, na třetím místě se od poloviny tratě pohybovala halová šampionka z trojky Květa Pecková a cíl také protnula na této pozici.

Vpředu Martina Bařinová, za ní "matka dvou dětí" v orientkách jalas (převzato z atletika.cz)

Pěkný komentář poskytuje Ivo Domanský na běhy.cz: Kdo z příznivců atletiky a dokonce i uznávaných běžeckých expertů znal ještě před půl rokem Kamilu Gregorovou? Objevila se loni v říjnu na startu podzimního seriálu vysokoškolských běhů, hned při prvním startu na Džbánu jasně vyhrála běh žen a od té doby září. Pravda, orientační běžci ji znají ještě z doby, kdy nosila dívčí příjmení Jirků a mezi atlety přicházela pouze výjimečně. Až koncem loňského roku získala atletickou registraci v AC TEPO Kladno a teprve 27. února běžela ve svých 29 letech poprvé závod v hale! Po letošním krosu si ji už sotva někdo splete s Američankou Stevensovou (Kamilu v Temelíně skoro nikdo neznal a když se tak dlouho držela v závěsu za vysoce favorizovanou Martinou Bařinovou, myslelo si hodně diváků, že to nemůže být Češka, nýbrž a jedině mimo soutěž běžící Američanka s hostováním v pražském Olympu). Stříbrná medaile je ve správných rukou a Kamila bude asi také oporou vrchařského týmu, neboť za svůj další velmi důležitý start sama označila červnovou kvalifikaci na ME vrchařů v Bulharsku!

A ve stejném článku píše Jan Kervicer: Z dospělých kategorií byl nejkvalitněji obsazen závod žen, i když na start se postavilo jen 19 startujících. Závod zde udělala především orientační běžkyně Kamila Gregorová (A.C. TEPO Kladno), která neznalá atletických zvyklostí pomalého tempa a vyčkávání to napálila hned od začátku a odměnou jí bylo druhé místo.

Aličce to jako vždy sluší

Dětičky

Paci paci pacičky, upečeme placičky

Rozcvičíme hlasivky, potěšíme sousedky

Rozkmitáme ručičky, netřeba mít plavečky

Cesta do nitra země

Mayrau, hornický skanzen ve Vinařicích u Kladna, hostil dnes závod Pražské zimní ligy. Již vloni proběhla podobná akce industriálního OB a jelikož měla veliký ohlas, nechtěli jsme si nechat ujít její pokračování. Skanzen nabídl brownfield par excellence: vícepatrové budovy, otevřené štoly, vytěžené doly a haldy porostlé spostou pichlavých keřů.

Osobně se mi v závodě s prvky jeskynního OB (někdo říká OJeB) moc nedařilo. Hned v okolí K1 (viz obrázek níže) jsem se věnoval studiu obrázků v hornických skříňkách natolik, že mi trvalo minutu, než jsem objevil, kam byla kontrolka zašitá.

Umístění kontroly č. 1

Na K23 se mi podařila hezká chybička. Ke kontrole jsem se dostal ještě správně, ale při otočce zpět jsem galantně dal přednost běžcům v protisměru a dal se kolem dopravníku doprava (když dopravník, tak doprava). Tím jsem ale byl donucen oběhnout všechny dopravníky. A jelikož jsem mapoval pouze z hrubé mapy 1:3000 (nevšiml jsem si, že je přiloženo zvětšení v 1:800), očekával jsem dokonce marně ve slepé uličce východ.

Není snadné dostat se z podzemí

Ukázka prvního ze tří okruhů

Strašidelná štola, kterou prošli Adík, Samík a Alička

Halové MČR v atletice

Padlo nám soustředění ve Slovinsku a tento víkend navíc končila platnost roční permanentky v pražském ZOO, proto jsme se v sobotu rozhodli pro výlet do Stromovky a do ZOO, zkombinovaný s Kamčinou účastí na halovém MČR v atletice ve Stromovce.

Byl to souboj Davida s Goliášem. Intervaly na dráze za poslední rok šla Kamča jednou. Rychle běžela v posledních dvou zasněžených měsících maximálně dvakrát. A když soupeřky před startem začaly šlehat energizéry Nutrendu, Kamča se místo kofeinu, taurinu, dimethylaminoethanolu, L-carnitinu a cholinu s rostlinnými extrakry z aurantium ženšenu, ashwagandhy, yerba mate a ginkgo biloby spokojila s vodou z vodovodu. Nasadila maratónky (jako jediná z celého pole) a šla. Ještě že měla čerstvě vyfasovaný atletický dres jejího nového extraligového oddílu A.C. Tepo Kladno; bez něj by ji na start ani nepustili.

Průběh závodu byl očekávaný: první skupinka o třech závodnicích se trhla od samého začátku. Kamča odvážně vedla a roztrhla postupně zpomalující druhou skupinku. V závěru ale byla doběhnuta a v souboji tří závodnic o 4.-6. místo tahala za nejkratší konec, jak ukázaly až oficiální výsledky. Vyhrála Květa Pecková, která Kamču těsně porazila i na loňském Akademickém MČR v krosu.

Čas 10:02.61 je nicméně zlepšení osobáku o 10 sekund a vzhledem k nulové specializaci na tuto disciplínu dobrá rychlostní vizitka na jaro. Přenos z HMČR v atletice bude v úterý na ČT 2 ve 14:45 a opakování ve středu na ČT 4 v 15:00. Z ženské trojky, která má hodně daleko do světové kvality, očekávejme ale maximálně krátký šot.

Česká Kanada

Práce stranou, děti stranou a ve volném čase je třeba využít blízkost mezi Jindřichovým Hradcem a Českou Kanadou k lyžařským výletům upravenými stopami od Zvůle až po Landštejn. V sobotu i neděli vyrážím s Kamčou s tím, že nějak snad ty vyjížďky jako kancelářská krysa přežiju. A přežil jsem. Lákavý byl oba dny výhled na bizony americké na Rožnově; stádo je ale bohužel menší o 38 kusů, které někdo tráví postřikem proti škůdcům (viz idnes). Vybrali jsme trasy převážně hlubokými lesy a užívali si poměrně řídkého provozu.

První podmínka přežití: slušné lyže

Druhá podmínka přežití: slušné boty

Třetí podmínka přežití: občerstvovací stanice

Výhledy nad Matějovcem

No-bailout clause

Řecko nám dalo krásné matematické symboly, Sokratovy dialogy, eposy, nad jejichž délkou si hollywodští producenti trhají vlasy a teď už i první skutečný test eurouzóny. A stojí to zato. Pro ekonoma je zajímavý hlavně test závazku, vytvořeného při vzniku eurozóny, že klín v podobě neudržitelného dluhu jedné země nebude vytlučen klínem jiným, v podobě pomoci organizované ECB. Nyní vidíme, nakolik byla "no bailout" klauzule opravdu důvěryhodná.

Co je zajímavé, je výzkum předcházející samotné řecké tragedii, který se snažil odhadnout, do jaké míry této klauzuli věřili sami investoři. Pochopitelně hlavními indikátory důvěry investorů jsou rizikové prémie (někteří analytici říkají přirážky, fuj); čím citlivější na indikátory zadluženosti, tím kredibilnější no-bailout. Jedna z možností je podívat se na prémie spjaté s obligacemi regionálních či zemských vlád, např. Německa a Španělska, na což vyšel nedávno článek Schuknechta, von Hagena a Wolswijka v European Journal of Political Economy, 2009.

Pro regionální vlády sice no-bailout omezení není přímo vyplývající z Treaty of EU, vstup do eurozóny nicméně implikuje omezení tohoto typu pomoci. Na druhé straně nestačí k postižení jen sledovat yield spread centrální versis regionální vlády, neboť ten reflektuje nejen rizikovou prémii (danou výší zadlužení a ne/důvěryhodností závazku), ale i prémii za menší likviditu, kterou zemské vlády platí díky menším objemům obchodů.

A co říkaly data autorům článku? Vstup do EMU znamenal zvýšení relativní rizikové prémie pro německé zemské vlády, navzdory nálezům německého Ústavního soudu z 90. let o tom, že tyto vlády mají ústavně zakotvený nárok na pomoc. U Španělska podobný efekt nenastal.

Jinými slovy, Německu investoři věřili, že by v případě domácích problémů bude více zvažovat závazky dané EU a se vstupem do EMU se tudíž více začali zajímat o hospodaření samotných zemských vlád, nejen o hospodaření celé federace. U Španělska investoři nečekali, že by se v případě problémů příliš obtěžovalo se závazky vůči nějaké Evropská unii.