Reklama na Dooley's

V Prague Postu mne zaujala kauza zákazu reklamy na Dooley's Vodku od Rady pro reklamu. Inkriminovaná reklama mi okamžitě oživila jednu vzpomínku na Hanzelku a Zikmunda, respektive obálku jednoho dílu Afriky snů a skutečností, kde na čtenáře civěla černoška s odhalenými prsy. Pro mne, mladíka vychovaného pionýrskou morálkou, bylo její odhalení sen, spíš než skutečnost. Dnes se nad černoškou se zplihlými prsy usmívám stejně jako nad celou komunistickou výchovou. Co ale není k smíchu, spíše k pláči, je, že se s komunistickou regulací zase setkáváme pod hávem ochrany neexistujícího tabu.

Není mi jasná logika rozhodování Rady pro reklamu. Proč není možné hezké ňadro, když Miloš Forman mohl na plakátu ukřižovat herce v ženském klínu? Když se veřejně diskutují Monology vagíny? Chápal bych jen, s nadsázkou řečeno, že se nikdo nechce dívat na odhalenou Jacksonovou ve finále Super Bowl. Ale reklamu nikdo sledovat nemusí.

Řekl bych, že pro tvrdý alkohol není jedno krásné ňadro ani náhodou tvrdá reklama. Spíše krémová. Docela pro neviňátka.