Fantom Jára Hustník opět na scéně

... a s ním opět zakončení sezóny ve vánočním čase. Letos jsem Járovi nepomáhal a mohl se těšit ze zážitků na druhé straně barikády. Stejně jako loni šlo o zákeřný paměťák. Novinkou byl start na krásném místě, kde se tak často neběhá a kde je spousta vypečených detailů.

Járo, ty nám mozek zavaříš!

Sbíraly se lístečky a tudíž trochu šlo i o taktiku. Kolik kol zvolit (já se rozhodl pro 4) a kudy vyrazit a zda spolupracovat či ne. Podařilo se mi vyrazit velice záhy, takže jsem osamoceně sbíral dost často první nebo nanejvýš druhý lísteček. Potrápil jsem se ale na 37, kde jsem ztratil dvěma pokusy celkem aspoň 7 minut (ze 45), navíc jsem neviděl lístečky na místě 32 a 42. Tím pádem mi těsně nevyšla taktika sebrat všechny kontroly a v posledním okruhu jsem rezignoval na pytlík 52-49-48. Celkově jsem ale spokojený, na domácí zahrádce jsem získal skalp aktuální mistryně.

Postapokalyptická zimní liga

Třináctý bakchun je za námi, galaktický rovník do nás pere záření, seč mu síly stačí, ale to mi nezabránilo zaběhnout si v době postapokalyptické zimní ligu v říčanských humnech. Na trati B jsem podal historický výkon: (i) Mám skalp Košíka. (ii) Snad poprvé jsme přijeli na závod, který jsem běžel já namísto Kamči, přitom Kamča nebyla v očekávání. (iii) V hustnících jsem si povodil i reprezentantku. (iv) A to vše po důsledném několikaměsíčním odpočinku.

Tady někde byly kdysi Říčany a okolní lesy

Největší postapokalyptická výzva je nicméně stále před námi, že Járo Hustníku...

Řekni mi zrcadlo, která z vytrvalých princezen je nejkrásnější?

Redakce běhej.com vypsala soutěž o Nejlepší vytrvalkyni roku 2012. V sestavě je spousta skvělých jmen se skvělými výkony a je skvělým oceněním, že se do širší nominace za výkony na Velké Kunratické, ME v běhu do vrchu a vítězství MČR na klasice v OB dostala i Kamča.

Když jako mírně zaujatý vynechám svoji drahou polovičku, myslím, že by si hlasy zasloužily Ivana Sekyrová a Pavla Schorná. Na této anketě mi přijde dobré, že nominované se vzájemně během roku porovnávaly a existují z toho výsledky, dokonce na Běchovicích běžely téměř všechny jmenované zároveň.

Proto si myslím, že redakce udělala chybu, když do nominace zařadila špičkovou ultramaratonkyni, která se ale na žádné srovnatelné distanci nemůže s žádnou z ostatních porovnávat. Klobouk dolů před jejími výkony (ať už si o smyslu ultramaratonů myslím své), ale je to úplně jiná disciplína. Je to jako kdyby se do nominace zařazovaly úspěšné reprezentantky v radiovém OB.

A když už jsme u ROB, zde máte k Vánocům nesmrtelný Rubikon trefně propagující ROB

Silvesterlauf Zürich

Tento víkend byl ve znamení Curychu. Zatímco mně přijali paper na dubnovou konferenci EPCS v Curychu, Kamča přijala pozvání na 36. Zürcher Silvesterlauf. Zatímco já si budu platit cestu, registraci a hotel, Kamča měla cestu, startovné a hotel zdarma. Navíc dostala, dokonce předtím než vyběhla, i nemalé dýško startovného. Tak mi povězte, kde je ta zatracená genderová rovnováha!

Loktařky jdou do toho

Po dvou týdnech plácání se v bacilech Kamča neměla silné ambice, koneckonců předchozní výlet na silně obsazený běžecký závod do zahraničí (kros v Tilburgu) také nedopadl dle očekávání. Ale v Curychu šlo o pěknou trať a zřejmě i atmosféra předvánočního stresu (kde narychlo Aličce koupit plyšovou kočičku, co mňouká?!) se pozitivně projevila v motivaci a výkonu.

Jedním z cílů bylo porazit Topču na její aktuálně domácí švýcarské půdě a pak přiblížit se švýcarské reprezentantce Sáře Lüscher (7. na middle MS2012). A obojí se podařilo. S dětmi jsme sledovali online mezičasy (mimochodem velmi pěkně udělané, je skvělé, že je tohle standard) a viděli Kamčin boj o 18. místo z 31 dam a slečen.

Moc se mi líbí online video z doběhu, stříhané přesně dle čísla závodníka

Závodu vévodila dvojice Keňanek, která se spolu nijak nemazlila. Průměr 3:16 na kluzké trati 6.3km s kopečkem a zatáčkami není vůbec špatný. Sara Lüscher byla 14., Topča 28. Ale ani Kamčin průměr 3:34 není k zahození (co bych za to dal) a skalp Topči samozřejmě potěšil. 

Teď má Kamča nabídku na další závody, takže kdybyste někdo náhodou nevěděl, co dělat o víkendech, měl bych pro Vás tři hodné, klidné a poslušné děti, kteří Vám pomohou s domácími pracemi, uklidí, vyčistí a vyluxují a to vše jen za byt a stravu (konkrétně půl kila čoko-vloček s litrem mlíčkem na celý víkend).

Pražská opička

Alička se hrdinsky zúčastnila závodu Pražský opičák a v nerovném závodě dětí do 8 let zvládla slézt dva bouldery z deseti.

A proč vůbec chodí na lezení? Vždycky bude lepší, když nám poleze na stěny spíš než když nám bude lézt na nervy.

Hurá na boulder

Další boulder pokořen

Bezva rozhovor na BezvaBěh.cz

Kamča poskytla rozhovor serveru BezvaBěh.cz, kterému roste popularita a rozhodně stojí za to jej sledovat. Pod názvem Kamila Gregorová: „Krosy mě baví, ale orienťák u mě pořád vyhrává“ se dozvite nejen pár věcí z tréninkové kuchyně (spíše kuchyňky), ale přiložena je i fotogalerie s vybranými fotkami naší stíhačky.

Velká Kunratická - krátké ohlédnutí

... aby nezapadlo, že Kamča nejenže vyhrála obě tratě, ale i stanovila ženský traťový rekord na Hrádek. Před ní žádná žena neběžela Hrádek pod 14 minut.

Kamča na Hrádek! (Nebo spíše - Kamča na Hrad!? ;-)

Zrcadlo, pověz mi, který kros je nejkrásnější?

Když krásný kros, tak kros v krasu. Ale jelikož kras zde v Praze nemáme, napodobujeme krásu krasu alespoň v pitoreskních lomech Ďáblického háje. Zdejší Vodácký přespolní běh proto určitě může aspirovat na titul jednoho z nejhezčích krosů v Praze, a to právě díky průběhům malými skalnatými lomy a takřka orienťáckému motáním se po malých cestičkách.

Kamča předvedla na komorním ale sympatickém závodě celkově 5. místo v mužích a časem 19:35.3 jednoznačně vyhrála, přičemž šlo o čas těsně za (zřejmě traťovým rekordem) 19:30.9 z roku 2003 z nohou Pavly Havlové. Z nedávných let se mu přiblížila jen Radka Churáňová (20:09 v roce 2010). Že se nejedná o žádný béčkový výkon, svědčí i to, že doběhla jen 3 vteřiny za Myro Kovářem a před Jiřím Wallenfelsem.

Intervalový start ve dvojicích svědčil nejen Kamče, ale i Aličce, která se pochlubila, že utekla asi dvouleté holčičce a do cíle doběhla na rozdíl od běhu ve Hvězdě s úsměvem. Jelikož Alička uznává jen první tři místa, raději jsme jí už neřekli, že skončila na 45. místě z 63 dětí.

Běh 17. listopadu v oboře Hvězda

Letošní ročník předvedl ryzí repete roku 2009. Květa Pecková po třech letech opět přijíždí do Prahy, opět předvádí veni vidi vici a opět s Kamčou v zádech.

Pózování před fotografy (foto: Martin Symon)

Kamča opět běží v oddílovém dedáči CTB, opět s reklamou globální korporace Stavebniny Libice. Tentokrát se ale nesešla až tak silná konkurence a Kamčin čas 15:36 je horší než 15:12 a 15:20 v letech 2009 a 2011.

Stupně vítězů tentokrát nestačí

A propos, vydařila se nám numerologická bomba - téměř čtyřletý Mareček měl číslo 4 a pětiletá Alička číslo 5. O závodě jinak reportuje běhej.com i bezva-běh.

Zlatý double pro Kamču, zlatý double pro orienťák

Velká Kunratická je závod s natolik silnou retro poetikou, že se dostal dokonce do seriálu Vyprávěj  po bok spartakiády a pochodu z Prčic do Prahy.  Ale i zde jde vývoj kupředu a letos bylo novinek neúrekom.

První spíše smutnou novinkou bylo, že chyběl tradiční moderátor Ivo Domanský. Moderátorský štafetový kolík ale kvalitně převzal sporťák Jiří Rejman z ČT. Druhou novinkou byl obrovský zájem před závodem, který vedl k tomu, že se rekordně rychle po zahájení online registrace vyprodala všechna čísla na hlavní trať přes Hrádek. Za čtyři dny byla fuč, přičemž jedinou šancí, jak se vyhnout této šlamastice, je stát se "veteránem VK". Na VK je bohužel zkrátka pravidlem, že třebas jen několik desítek čísel nemá garantovaná ani úzce definovaná elitní skupina. Třeba Kamča se na start delší tratě dostala jen díky číslu od neběžícího účastníka.

Mirka Knapková dostala od Kamči jen 1:10 na delší trati

Naopak skvělou novinkou byl systém online mezičasů, který fungoval výborně - pro nás orienťáky jde sice o běžnou věc, zde ale přináší malou revoluci. V zásadě v místě závodů totiž není šance zjistit svoje pořadí, nyní ale stačí online připojení a je jasno. My jsme tak první závod na kratší trať mohli sledovat s dětmi z tepla domova a až poté jsme se vydali do Kunratic. Kamča byla dokonce v šoku, když poté co doběhla, jí začaly chodit oslavné esemesky, přičemž sama ještě neznala svoje pořadí.

A tím se oslím můstkem dostávám k nejlepší letošní novince: Kamča vyhrála oba ženské závody. Dokonce si i vylepšila čas na Hrádku na 13:58 (v roce 2010 šla tehdy vítězný čas 14:02) a pokud mne archivy neklamou, jde o nejrychlejší ženský čas od zavedení závodu žen přes Hrádek. Kamčino vítězství na kratší (tj. hlavní) ženské trati zároveň ukončilo sérii vítězství v řadě Ivany Sekyrové, kterých bylo do letoška sedm.

Double proběhlo ještě v jednom smyslu - letos byla "VelKun.a" (dosaďte si jiné než slabikotvorné písmeno) ve znamení vítězství dua orienťáků v mužských i ženských kategoriích. Honza Procházka přitom zaběhl fenomenální čas, nejlepší za posledních 25 let (od roku 1988)! A když jsme u toho double, máme tu malý kvíz: Který z článků "Velká kunratická svědčila nejlépe orienťákům Gregorové a Procházkovi" a "Velká kunratická 2012: Vítězí Jan Procházka a Kamila Gregorová" psal muž a kterou žena? Pro správnou odpověď viz běhej.com a bezvaběh.cz.

Jinak letos ČT opět přijela a v krátké reportáži se zaměřila na medailisty - olympioniky, kteří se zúčastnili, přičemž o výsledcích ani ťuk. Zde je krátká zpráva z ČT sport. Nestranný pozorovatel to okomentoval následovně: "... viděl jsem Knapkovou, Hradílka a zájezd z domova důchodců." Na druhou stranu buďme vděčni za účast např. Mirky Knapkové, která bojovala srdnatě a dokonce se mohla postavit s časem 15:08 na bednu na 3. místo vedle Kamči, kdyby nemusela spěchat do zoo na křest pandy. V našem knedlíkovém národě holt není legrace uspět v soutěži zpráv s druhou hokejovou ligou.